Hlavní závěry ze včerejších voleb

K bezpočtu komentářů, které už zazněly, doplňuji jen to základní:

  1. Všechny tradiční strany dohromady získaly čtvrtinu hlasů oprávněných voličů (počítám k nim i Starosty a Svobodné). Po čtyřleté mediální masáži, přesvědčování ve školách, změně pravidel soutěže ve prospěch zavedených stran (loňská novela zákona o politických stranách) a dokonce i cenzuře soukromé komunikace mezi lidmi. Je to naprosto jednoznačný doklad o jednoznačném odmítnutí nejen konkrétních politiků, ale i celého politického systému – současné podoby parlamentní demokracie.
  2. Politická elita si poradila jako jinde v Evropě. Postavila dvě falešné protisystémové strany, nachytala další hlasy a to jí stačí k udržení u moci. Do příštích voleb se možná odkopou, takže elity vymyslí něco dalšího. Pořád jsou před námi o krok napřed.
  3. Práce vlády a parlamentu bude vypadat stejně jako dosud. To znamená relativně malý počet multikulturních fašistů a k tomu dav ovcí, které se jim neodváží postavit na odpor, protože by jim mohl stranický sekretariát odebrat nějakou drobnou výhodu. Voličům pak budou vyprávět, že oni osobně jsou proti, ale nic nezmůžou.
  4. Dobrá zpráva je, že skončilo rozdrobení vlasteneckých uskupení. Po včerejšku už existuje pouze jediná vlastenecká strana – Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Můžeme k němu mít tisíc výhrad, ale jako jediný dokázal vybudovat významnou sílu. Pro lidi, co nechtějí islamizaci České republiky ani globální vládu multikulturních elit, jsou už jen dvě možnosti – vstoupit do SPD nebo se věnovat mimopolitickým aktivitám.
  5. Tomio Okamura teď má možnost vybudovat stranu tak velkou a silou, že po příštích volbách bude vládu sestavovat on. To ale, mimo jiné, znamená otevřít SPD dalším lidem. Nebude to snadné. Když to udělá příliš, dostanou se mu do strany kariéristé a magoři, kteří to rozvrátí. Když to neudělá dost, nezíská stovky či tisíce talentovaných a pracovitých vlastenců, bez kterých nedokáže vyhrát. A je jasné, že SPD potřebuje experty, posílit „střední management“ a především posílit v některých krajích a regionech.
  6. Další dobrá zpráva je, že SPD má teď dostatečné zdroje, aby dokázala vybudovat něco opravdu velkého.
  7. Za zmínku stojí také konec Realistů, který se nedá nazvat jinak než ostudným debaklem. Jedná se vesměs o dobré vlastence, kteří se ale cítili něčím lepším než „obyčejní okamurovci“ z dělnického prostředí a dopadli, jak dopadli. Nosy nahoru nestačí.
  8. Jestli je Petr Robejšek formát, tak Realisty rozpustí a vyzve ke vstupu do SPD.
  9. Dalším poraženým je Václav Klaus mladší. Vyhrál sice poslanecký plat, ale naděje na převzetí ODS jsou fuč. Dobrý výsledek posílil pozici Petra Fialy. To znamená, že ODS zůstane kultivovaně proevropskou a multikulturní stranou. Václav Klaus junior bude nucen podporovat politiku, kterou nenávidí a bude mu dovoleno, aby vedle toho psal kritické komentáře. Je ho škoda. I kdyby se stal ministrem školství, nedostane možnost provést výraznou reformu.
  10. Co se týče příští vlády, nechci předjímat, ale už dlouho upozorňuji na hladce fungující středočeskou koalici ANO – ODS – TOP09. Na celostátní úrovni by to znamenalo ANO a ODS s tichou podporou Pirátů. Tato vláda by se nijak nelišila od té předchozí.
  11. Takže závěr. Elity jsou o něco slabší než dříve, okno příležitosti se nepatrně otevírá, ale nečekejme žádné výrazné změny v nejbližší době. Dosavadní trend od špatného k horšímu ve všech oblastech bude pokračovat.