Glosy za červen 2018
30. 6. 2018
Každá třetí rodina s dětmi nepošle své dítě na letní tábor, protože si to nemůže dovolit. Někdy si říkám, že za větu “máme se tak dobře, jako ještě nikdy” by se mělo fackovat.
30. 6. 2018
Doklad, že pitomci se vyskytují nejen na sluníčkové straně. Nemůžu se už zeptat svých babiček, jestli tvar mého nosu nesouvisí s nějakou romantickou událostí z jejich mládí, ale i kdybych se jmenoval Izák Kohn a bydlel v synagoze, nemá to nic společného s pravdivostí nebo nepravdivostí toho, co píšu.
V Prolomení hradeb najdete teze typu “Vedení velkých byrokratických aparátů vytváří společnou vrstvu napříč organizacemi, národy a obory působení. Její příslušníci cítí silnější loajalitu k mezinárodní vrstvě superbyrokratů než ke svým podřízeným.”
Byla by taková teze vyvrácena zjištěním, že Hampl je Žid nebo zjištěním, že Hampl lynčuje černochy? Obávám se, že kdo není schopen držet se podstaty tématu, je primitiv, a to bez ohledu na to, v jaké pracuje redakci či na jaké univerzitě působí.
30. 6. 2018
Otevřeně vítačští politici nejsou to úplně nejhorší. Ještě větší zlo představují ti, kdo veřejně vyjadřují obavy z imigrace a islamizace, zároveň projevují “rozumný přístup”, shrábnou protiimigrační hlasy a potom je použijí k podpoře multikulturních (rozuměj islamizačních) opatření. Třeba bavorský ministerský předseda Seehorer. Už roky drží u moci Angelu Merkelovou se vší její špínou. Před každými volbami provede tanečky, ze kterých nevzejde nic konkrétního, ale vytvoří pocit, že on je vlastně taky protiimigrační. Nedostane ani funkční systém deportací, ani uzavřené hranice ani zavírání mešit ani nic jiného, co by stálo za řeč. Ale zjevně mu to nevadí.
U nás jsou ukázkovým příkladem takového přístupu ANO a ODS.
29. 6. 2018
Nejsou ty francouzské revolucionářky překrásné? Pokud máte dojem, že zpívají o opuštěném koťátku, čtěte titulky.
29. 6. 2018
Z rozhovoru pro Hlavné správy:
Ľudia mimo Európy tomu vždy chápali, že belosi sú iní, čím nebola myslená farba kože, ale typ osobnosti vytváraný európskou kultúrou. Naopak, v Európe postupne prevládla neuveriteľne naivná predstava, že európske myslenie a vnímanie je vlastná všetkým ľuďom. A ak sa od nás príslušníci nejaké inej civilizácie líšia, potom je to vraj len preto, že sú ešte maloletí. Keď počkáme pár sto rokov, budú mať tiež svoju renesanciu, reformáciu, svoju modernitu apod. Samozrejme, je to kolosálny nezmysel. Tí ľudia majú úplne iný hodnotový systém a úplne iné vnímanie. Na to narážame, keď sa im ľudia Západu snažia vnútiť vlastné poňatie občianskych práv alebo keď ich dovezú do Európy a dúfajú, že s nimi bude možné nájsť spoločnú reč. Nefunguje to a nikdy fungovať nebude.
29. 6. 2018
Může někdo vysvětlit, co na je migrantech k selektování? Do Evropy nepatří ani jeden jediný, už takhle jich tu je přebytek. Na to nejsou zapotřebí žádná centra.
Vzniknou centra rychlé selekce migrantů, rozhodl klíčový summit EU
29. 6. 2018
Zatímco naprostá většina normálních lidí je z nového evropského nařízení o ochraně osobních údajů zděšena či aspoň otrávena, norma má i příznivce. Třeba společnost IBM, které na této “inovaci” vydělá miliardy.
Není to nic neobvyklého. Jakmile vpustíte na trh korporace, okamžitě využijí své velikosti a svého politického vlivu, aby prosadily regulace ničivé pro životnosti a malé firmy.
Liberální ekonomové jsou zcela naivní, když si představují, že mohou rušit regulace a zároveň ponechat stávající strukturu ekonomiky. Velcí hráči nikdy nepřipustí deregulaci. Ve skutečnosti jsme v situaci, kdy máme na výběr pouze mezi dvěma typy státních zásahů a dvěma skupinami regulací. Buď bude státní moc využívána proti těm dole (jak je tomu v současné době) nebo proti korporacím. Pokud by se stát chtěl omezit svou působnost, uvolněný prostor bude okamžitě zaplněn korporacemi, které si nakonec vynutí i ten přísun státních peněz.
28. 6. 2018
Z druhého článku Dana Drápala o Prolomení hradeb:
Mnoho prostých lidí si něco myslí, ale neumí to říci.
Cítí např. faleš, ale neumí říci, v čem přesně se skrývá.
Cítí např. vypočítavou nebo zbabělou konformitu, ale neumí ji přesně popsat.
Cítí kýčovistost postojů představitelů standardních stran a novodobých elit, ale neumí to vyjádřit.
Cítí se islámem ohroženi. Mají však obavy z útoků mainstreamu, který velmi umně pracuje s dehonestací a se zesměšňováním odpůrců.
Volba nás prostých lidí je velmi dobře zdůvodněna, jen to tak neumíme říci.
Jistě, chcete-li, můžete tyto lidi prohlašovat za „fašisty“. Petr Hampl něco „říká za ně“. Právě proto je možná považován za tak nebezpečného.
28. 6. 2018
Země s diktaturami jsou v situaci, která je v podstatě neřešitelná. Když si diktátora nechají, bude to nadále znamenat svévolné zatýkání, možná i vraždy, korupci a nejrůznější porušování základních lidských práv. Když diktátora svrhnou, nahrnou se k nim američtí vývozci demokracie a korporace, a brzy to bude ještě horší. Co tedy mají dělat?
Pro Kubánce je zjevně lepší nechat si zkorumpovaný komunistický režim. Severokorejci naopak nemají co ztratit, protože horší než dnes už to být nemůže. A většina zemí je někde mezi tím.
V každém případě z toho vyplývá, že Spojené státy jsou dnes největší překážkou tomu, aby se s lidmi různě po světě zacházelo aspoň trochu slušně. Pokud by Trump začal plnit svůj slib a přestal se míchat do cizích věcí, prospělo by to celému světu. Tedy až na těch pár neziskovkářů, kterým by vyschly fondy a museli by začít pracovat.
27. 6. 2018
Z rozhovoru pro Délského potápěče, tentokrát spíš na složitější témata než o současné politické situaci:
Můj závěr je ten, že zlo vzniká pokaždé, když velikost určité organizace přeroste rozumnou mez. Je lhostejné, zda se jedná o korporaci formálně vlastněnou akcionáři nebo státní podnik formálně vlastněný občany. V obou případech ji fakticky ovládají manažeři, kteří se nemusí na nikoho ohlížet. Ostatně, manažeři státních podniků i korporací fakticky tvoří jednotnou sociální vrstvu, mají společné zájmy, vyměňují si svá pracovní místa, žení se a vdávají mezi sebou. Rozlišování mezi státním a nestátním je z analytického hlediska nadbytečné.
Musím se ale zastavit u neomarxistické kritiky kapitalismu. Je to jeden z mnoha podvodů, které za neomarxismem stojí. Ve skutečnosti je neomarxismus spojen právě s nadvládou korporací a je používán jako ideová zbraň korporátních kapitánů proti normálním lidem, národním kulturám a každému, kdo by chtěl hájit svou nezávislost. I to se snažím v té knize ukázat.
27. 6. 2018
Někdy se utěšujeme tím, že ve všech dobách lidem připadalo, že ta další generace je horší. Jenže ve skutečnosti není nic, z čeho bychom tak mohli usuzovat. Spíš je to tak, že v některých dobách byli lidé na své mladé velice hrdí, v jiných dobách zase byli zděšení, co to vychovali. Obojí se opakuje ve vlnách. V relativně nedávné minulosti jsme to viděli ve 30. letech, kdy se mladí muži připravovali na válku a potom v 50. letech, kdy po nich nastoupila generace komsomolců s vymytými mozky.
26. 6. 2018
Vyzývám toho pitomce, co mi hodil do schránky rádoby výhružný dopis, aby se přišel omluvit.
Jestli opravdu přijdeš a omluvíš se, tak ty papíry roztrháme. A slibuju, že Ti nenatluču. V opačném případě podám trestní oznámení, policie Tě najde podle tiskárny, a budeš z toho mít polízanici. Tak si to dobře rozvaž a seber odvahu.
Pokud jsem ho zablokoval a někdo z přihlížejících sluníček ho zná, pošlete mu tu zprávu.
26. 6. 2018
Dnešní vystoupení Václava Klause nebude podle všeho dalším seminářem, ale zahájením nové kapitoly v české politice. Král se ze svého hanspaulského zámečku otevřeně vrací do hry. Text provolání je fakticky otevřením války proti tzv. liberální demokracii a jejím stoupencům.
Václav Klaus neskrývá, že jeho cílem není nějaké neurčité udobřování, nýbrž totální vítězství nad kavárnou, zastavení multikulturních programů, zlomení moci neziskovek a úplná změna společenského a mediálního prostředí. Tedy revoluce.
Osobně se mi zdá, že v Klausově provolání pořád ještě cítím určité iluze o možnosti obnovy starého světa, přesně tak, jak byl, zejména parlamentní demokracie a liberální ekonomické politiky. Ale to je v tuto chvíli detail do intelektuálských debat. Na druhou stranu, Klaus jasně říká, že mu přímá demokracie není proti mysli.
Jak jsem nedávno napsal, evropské revoluce nebyly aktem zoufalství (na rozdíl od selských vzpour). Byly společným vystoupením několika společenských vrstev, které spojilo to, že nedokázaly dále snášet zvůli aristokratů. O nic jiného nejde ani tentokrát.
Možná v naší zemi brzy vyrostou pomyslné barikády. Možná to budeme my, kdo je bude hájit. A nedá se ani vyloučit, že dojde na barikády opravdové. Kéž by toho nebylo zapotřebí.
25. 6. 2018
Z recenze Prolomení hradeb od Dana Drápala, asi intelektuálně nejzajímavější postavy současného českého protestantismu:
Elity vytvářejí stále nová pravidla a regulace. Ztěžují život obyčejným lidem. Problémy neřeší – ale vyžadují stále více prostředků na jejich řešení. „Noční můrou elit“ jsou svobodní lidé, kteří nevyžadují žádné dotace, žádné granty, žádnou podporu, a tedy nepotřebují žádné instituce, které by o ně „pečovaly“. Proto elity mají matku samoživitelku raději než otce rodiny, který je schopen manželku i děti uživit.
Hampl je ale přesvědčen, že „nová aristokracie je na konci svého životního cyklu. Neschopnost pochopit jakýkoliv reálný problém a místo toho se soustředit na záležitosti pohlavní identity domácích zvířat a k tomu hlasitě propagovat vlastní vyhlazení – to je dostatečné svědectví o životaschopnosti“ (s. 219).
25. 6. 2018
Jsme už zvyklí na to, že Kavárna neustále přináší další a další pomluvy a urážky Miloše Zemana. Asi vrchol zatím představuje “zaručená informace” týdeníku Euro, podle níž Zeman neudrží moč a po státnických obřadech po něm zůstávají mokré židle (nedělám si legraci, opravdu to dali na stránku – s odkazem na “dobře informovaný zdroj”). Přizpůsobili jsme se, ty urážky neberem vážně ani na vteřinu.
Jenže zapomínáme, že havlisté se už někdy v polovině 90. let zformovali do významné síly usilující o zničení české demokracie i českého národa a lačně sající veškeré podněty anticivilizačního neomarxismu. Tehdy zahájily činnost jejich hnojomety a prvních deset let cílily výhradně na Václava Klause. Lišák Zeman se držel stranou, případně si občas trochu přisadil (inu, politik, je to jeho práce).
Dnešní obraz Václava Klause je těmi mnoholetými havlistickými útoky dramaticky poničen. Některé věci udělal opravdu hodně špatně (závěrečná amnestie), nicméně většinou mu jsou připisovány výroky, které neřekl a odpovědnost za činy, kterých se dopustil někdo jiný a Klaus před nimi naopak varoval. Typicky to vypadá tak, že člověk nadává třeba na kupónovou privatizaci a když se ho zeptáte, co konkrétního mu vadí, uvede rozkradení podniku, který byl rozkraden o deset později a nemělo to s kupónovkou co dělat. Po těch letech si už nikdo nepamatuje detaily a zůstává jen pocit.
Je to škoda, neměli bychom připouštět, aby havlistická propaganda určovala, co si o kom myslíme. Ve skutečnosti byl Václav Klaus už od roku 1990 hlavním oponentem havlismu. Veškerou tíhu boje nesl po mnoho let pouze on. Zaplatil za to poměrně vysokou cenu – svou pošramocenou pověstí.
24. 6. 2018
Další nenápadné a důležité vítězství normálních pracujících lidí nad Kavárnou proběhlo tento týden. Nepodařilo se vytěsnit brněnské Slušné lidi z veřejného prostoru a nepodařilo se z nich udělat odstrašující příklad pro každého, kdo by se chtěl postavit na odpor multikulti-fašistům. Opět nasadili veškerou mediální palbu a opět to nestačilo.
Věděli jsme od samého začátku, o co se hraje a podporovali jsme je, jak to jen šlo, ale nebylo jasné, zda budeme dost silní. Až veřejné vyjádření pana prezidenta a fotka VK mladšího (velké díky oběma) to prorazily. Po dohodě se Soukromníky nemůže být pochyb o tom, že Slušní lidé jsou skutečnou alternativou pro Brno. Alternativou vůči neomarxistickému běsnění. To, co třeba ODS nedokázala za čtyři roky, to zvládli Slušní lidé za pár měsíců.
Debata se opět posunula. Je normální být vlastenec. Je normální nenechat plivat na symboly vlastního státu, národa a civilizace.
24. 6. 2018
Jako nedělní čtení nabízím svůj strašlivě dlouhý článek na Institutu Václava Klause. Vlastně by to mohla být další kapitola do Prolomení hradeb. Zabývám se rozdílem mezi společnostmi zemí Višegrádu a “standardními” západoevropskými zeměmi. Jádrem argumentace je přibližně toto:
V českém prostředí můžeme identifikovat podobnou změnu (jako v USA). Posun se ovšem odehrál někdy mezi lety 1995 a 2015. Trval tedy nanejvýš 20 let, možná méně. Jedním z důsledků je, že ve stejné době a na stejném místě se ocitají politicky korektní třicátníci a padesátníci patřící do jiného světa. Asi jako kdyby se v dnešní Americe objevilo několik desítek milionů lidí z generace Johna Waynea, v plné síle. Jak by se dívali na feminismus? Jak by reagovali na pochody homosexuální a pedofilní hrdosti? Koho by volili? Mluvíme pochopitelně jen o statistických tendencích – mnozí padesátníci se s chutí přidali k novému trendu nebo jej dokonce pomáhali vytvářet. Na druhou stranu řada mladých lidí politickou korektnosti neakceptuje. Nicméně základní trend takový je.
Petr Hampl: Proč jsou středoevropské společnosti tak jiné
23. 6. 2018
Z oslavy 20. výročí založení pivovaru Berounský medvěd. Mayerovi, kteří ten podnik vybudovali, jsou poctiví lidé, dobří vlastenci a je na nich vidět, že je to opravdu baví. Celé to vybudovali úplně od nuly, vlastníma rukama, bez dotací. Takoví by měli dostávat státní vyznamenání, a ne úplně zbyteční umělci a intelektuálové.
23. 6. 2018
“Napomáhání imigrace” je v Maďarsku od tohoto týdne trestným činem. Je jasné, že další evropské země budou následovat. Co na to aktivisté Člověka v tísni?
Jak jsem před pár dny napsal, věřím, že i na ty soudy s aktivisty proimigračních skupin jednou dojde. Ale musíme počkat na nestranné a spravedlivé soudnictví. V současné době nemá cenu s tím ztrácet čas.
23. 6. 2018
Existují jen dvě pohlaví. O pohlaví každého je rozhodnuto už dlouho před jeho narozením a pozná se mimo jiné podle toho, co má mezi nohama.
Pokud někdo tvrdí něco jiného, je to magor. Nicméně pokud je dospělý a ničí jen svůj vlastní život, je to jeho problém. Lidé, kteří zpochybńují pohlaví dětí, jsou ale nebezpečnější než násilní pedofilové. Jejich jednání má na vývoj dětí ještě děsivější dopad než případné znásilnění. Tito zločinci dnes už ovládají ministerstva, velká média a další místa, odkud mohou škodit. Je nutné je zastavit.
Video, ve kterém mluví Dr. Michelle Cretella, prezidentka American College of Pediatricians
23. 6. 2018
Z druhé části přednášky, která nesměla zaznít v liberecké knihovně:
Proč lidem nedojde trpělivost? Základní intuitivní představa je totiž taková, že nespokojenost lidí roste, až to jednoho dne bouchne a zoufalí obyvatelé vyjdou do ulic. Začne revoluce nebo občanská válka. Dámy a pánové, takhle to ale nefunguje.
K tomu, aby došlo k výbuchu, musí být splněno více podmínek. Lidová nespokojenost je pouze jednou z nich.
Petr Hampl: Přednáška, která nesměla zaznít v knihovně – druhá část.
22. 6. 2018
V posledních týdnech se znovu rozbíhá ekonomická diskuze. Většinou začíná od výše mezd a míří na obecnější principy. Zatím ale ukazuje jediné. Klasická liberální ekonomie ztratila použitelnost. Její vzorečky nemají co říct k problémům, před kterými v současné době stojíme.
Posuďte sami:
a) Cena produktu se řídí nabídkou a poptávkou.
b) Pokud jsou výrobní náklady vyšší než tržní cena, bude výroba ukončena.
c) Na lidskou práci se vztahují běžné ekonomické zákonitosti.
Jenže ono z toho taky mimo jiné vyplývá, že je „přirozené“, když plat stanovený trhem sice stačí na pokrytí základních každodenních potřeb (výrobní náklady lidské práce), jenže už nestačí na pokrytí nákladů spojených s péčí o další generaci pracovníků. Lidé si nemohou dovolit děti, země se po čase vylidní, korporace přesunou své výrobní kapacity jinam. Ekonomicky je to správné, ale chceme to tak?
Souhlasím s liberálními ekonomy, že platy se nedají zvýšit vládním předpisem. To nebude fungovat. Ale rozhodně to neznamená, že bychom se měli se současným stavem smířit. Ani to neznamená, že je na řešení dost času. Každý rok, kdy lidé odkládají děti, znamená, že část těch dětí se už nenarodí.
22. 6. 2018
Je naivní předpokládat, že se bude Německo chovat vůči menším evropským státům jako koloniální velmoc. Kolonizátoři vysáli nerostné zdroje a levnou práci, ale proti tomu vybudovali fungující státní správu, často i školy, silniční infrastrukturu atd.
Německo /EU jenom vysává a ničí, nepřináší absolutně nic pozitivního. Po koloniálních mocnostech většinou zůstaly celkem funkční státy schopné pokračovat samostaně. Po Německu /EU zůstává jenom korupce, chaos a dočista rozvrácené země.
21. 6. 2018
Pivovar Berounský medvěd slaví v sobotu 20 let od založení. Mayerovi, kteří ten podnik vybudovali, jsou skvělí a poctiví lidé, dobří vlastenci a je na nich vidět, že je to opravdu baví. Celé to vybudovali úplně od nuly, vlastníma rukama, bez dotací. Takoví by měli dostávat státní vyznamenání, a ne úplně zbyteční umělci a intelektuálové.
Samozřejmě na té oslavě nemůžu chybět. Přijďte taky!
Berounský medvěd oslaví dvacáté narozeniny velkolepým koncertem
20. 6. 2018
Tak podle Merkelové není skoro 400 000 zabitých dostatečným ospravedlněním odsunu. Drzost té nacistické báby je neuvěřitelná. Milion mrtvých by ji uspokojil? Nebo jsme všichni podlidé, takže nehraje roli žádný počet mrtvých?
20. 6. 2018
Asi nepřekvapí, že existují nadšení příznivci Istambulské úmluvy, kterým nevadí “lahůdky” typu odebírání dětí z rodin za to, že rodiče dají klukům klukovské hračky. Třeba advokátka Lucie Nešporová. Každý má právo na svůj názor. To je v pořádku.
Ovšem, jen do chvíle, než zjistíte, že tato dáma zastupuje Českou republiku při mezinárodních jednáních. Názory a zájmy 10 milionů lidí jsou hozeny do koše, rozhoduje jedna vyšinutá aktivistka.
19. 6. 2018
Z receze Prolomení hradeb na serveru Délský potápěč:
Hampl Ukazuje uzavřený řetěz příčin, které se navzájem posilují a které zahrnují převahu korporací nad klasickými kapitalistickými podniky (rozuměj menší podniky s konkrétním majitelem), nové ideologie, změny ve školství, rozpad rodinného života, erozi občanských svobod a desítky dalších jevů, včetně tak zdánlivě nesouvisejících jako úpadek maskulinity a šířící se gynekokracie. Z toho všeho vytváří konsistentní model. Předposlední kapitola obsahuje 15 přehledně srovnaných jednoznačných tezí, které zároveň slouží i jako falsifikátory, to znamená, že mají usnadnit kritickou debatu nad předkládanou teorií a její případné vyvrácení.
Je zajímavé, že pro sluníčkové profesionální intelektuály je ta kniha příliš složitá, zatímco normální pracující lidé bez vysoké školy ji čtou bez problémů. Co z toho vyplývá o naší společnosti?
Prolomení hradeb: Proč je zapotřebí cenzurovat sociologickou teorii?
19. 6. 2018
V téměř stejný den, kdy Tereza Mayová pronesla svůj hanebný ramadanový projev, ve kterém fakticky kapitulovala před islámskou komunitou, vyhlásila Velkou Británii dobytou zemí a hodila přes palubu desetiticíce obětí muslimských gangů, psal Tommy Robinson svůj dopis z vězení. Není profesionální intelektuál a psal jen propisovačkou na papír (tedy bez možnosti vrátit se a přeskládat větu), takže jeho dopis neobsahuje efektní fráze, jaké se pak dávají do výborů citátů. Ale je to autentický dopis muže, který počítá s tím, že bude zabit, je ochoten tu oběť pro svou zemi přinést a do poslední chvíle doufá v možnost revoluce, která smete zkorumpovaný systém. Rozhodně stojí za to ten text číst. Doufám, že bude co nejdříve přeložen do češtiny.
Pokud se nepodaří zastavit islámskou a africkou imigraci do České republiky, je takový konec to nejméně děsivé, v co můžeme doufat.
Tommy Robinson Sends a Letter from His Prison Cell in HMP Hull
18. 6. 2018
Martin Konvička ohlásil minulou středu senátní kandidaturu ve volebním okrese Ostrava – Jih. O čtyři dny později mu SPD poskytla zajímavou “podporu”. Vyslala proti němu protikandidátku, která sama nemá nejmenší šanci, ale může Konvičkovi odebrat tolik hlasů, aby neobstál proti vítači Paroubkovi nebo kandidátovi ANO. To opravdu nemá SPD nic důležitějšího na práci než boj proti Konvičkovi? Nebo je to nějaký kšeft s vládními stranami? Obojí je špatně.
Podporuju SPD, abychom netříštili síly, ale tady musím konstatovat, že se jedná v nejlepším případě o šlápnutí vedle.
18. 6. 2018
Je škoda, že jsme si nechali od komunistů ukrást slovo „revoluce“. Původní význam toho slova je buržoazní. Řemeslníci, obchodníci, sedláci, majitelé dílen a další pracující lidé už nedokázali snášet zvůli aristokratů, povstali proti nim a násilím je přinutili ke slušnému chování. Někdy se podařilo najít shodu, jindy nezbylo než popravit krále. Některé revoluce se povedly skvěle (třeba americká válka za nezávislost), jiné skončily katastrofou (ta francouzská) a další byly rozdrceny (české stavovské povstání). Ale o všech platí, že byly naprosto zásadním milníkem k tomu, aby se naplnil potenciál vytvořený v předcházejících staletích: svoboda, rovnost, přirozená solidarita, úcta ke všem lidem, vláda zákona, moderní věda, lidový kapitalismus.
Komunisté se naopak dostávali k moci palácovými převraty, ovládli bezpečnostní složky a poté nastolili svou vládu terorem shora. Když se odvolávali na revoluce, bylo to stejně nesmyslné jako povídání o „soudruhu Husovi“ a „soudruhu Žižkovi.“
17. 6. 2018
Po internetu koluje video funkcionářky Multikulturního centra Praha, která odpovídá na častou námitku, proč islámské země samy nepřijímají “uprchlíky” a místo toho je tlačí do Evropy.
Je velmi poučné to sledovat. Ta paní odříká nějaká čísla, která s tou věcí nemají nic společného. Její vystoupení neobsahuje ani pokus pochopit problematiku, natož něco vysvětlit. Proč to tedy vůbec natočila?
Video je ve skutečnosti určeno pro multikulturní komsomolce, aby mohli nacvičit nějakou frázi a odříkat ji, dostanou-li se do diskuze s někým, kdo používá mozek. Oni sami mozek používat nebudou. Jim k plné spokojenosti stačí, když vědí, jakou frázi mají odříkávat.
16. 6. 2018
Budou kluci vytvářet sbírky trofejů? Za kolik budou sběratelé kupovat kartičku podepsanou Scarlett Johansson?
16. 6. 2018
Z přednášky, která měla původně zaznít v liberecké knihovně:
Situace zemí Višegrágu je unikátní tím, že vedle těchto komsomolců tu žijí miliony lidí, kteří jsou schopni si uvědomit, že politická korektnost je totální pitomost a jsou schopni se tomu smát. Jejich mozky nefungují tak, že když jim řeknete, že existuje 36 pohlaví, tak tomu začnou do pěti minut věřit. Nemají schopnost věřit, že když někdo křičí aláhu agbar, tak to nemá nic společného s islámem.
Jsou to lidé, kteří vyrůstali ještě před vznikem současných aparátů indoktrinace. Díky jejich přítomnosti jsou středoevropské společnosti mnohem svobodnější, i pro mladé je pak snadnější uchovat si nezávislé myšlení, pokud o to stojí.
Petr Hampl: Přednáška, která nesměla zaznít v liberecké knihovně – první část
16. 6. 2018
Idiocie kavárny překročila další hranice. Ty spálené červené trenýrky prý byly předmětem nedozírné hodnoty. Kdo je spaluje, ten prý připravuje koncentrační tábory bla bla bla. Nejdříve tahání vlajky z vaginy, teď umělecká hodnota červených trenýrek, můžeme jen spekulovat, jak se eurokreativita lepších lidí projeví příště.
Mimochodem, propagační článek na to veledílo napsala na iDnes stejná redaktorka, která předtím tak snažila poreferovala o nutnosti zakazovat propagaci Prolomení hradeb, aniž by potřebovala tu knihu byť i jen otevřít. Že by Šafrovi vyrůstala nová konkurentka?
15. 6. 2018
Na krámech zase dochází Prolomení hradeb, takže musíme rychle doplňovat. Ale to už je obvyklá rutina.
15. 6. 2018
Pokud si někdo představuje západoevropskou multikulturní totalitu jako další komunistickou normalizaci (nebo dokonce jako něco mírnějšího), je naivní.
Třeba britský novinář Tommy Robinson, který se provinil tím, že pomohl odkrýt, že britští multikulturalisté tiše podporují pákistánské gangy specializované na únosy britských dívek a jejich prodej. Nejen, že byl odsouzen bez řádného soudního procesu, ale v těchto dnech je přesouván do téměř výhradně muslimské věznice, kde již na něj byl vydán rozsudek smrti.
Co dělá vězeňská stráž pro jeho bezpečí? Zatím jediným viditelný krokem je propuštění dozorce, který na sebe hloupě prozradil, že s Tommym sympatizuje a u kterého tudíž “hrozilo”, že by ho chránil.
Režim, který se tu snaží zavést multikulturní neziskovky s pomocí tzv. solidních politiků, by nevypadal jako normalizace, ale jako ty nejbrutálnější stalinské roky. A pokud čekáte, že by se snad v novinářích hnulo svědomí, jste naivní. Velká média se spokojí s konstatováním, že “pravicový extrémista” byl po zásluze potrestán. Hospodářské noviny dokonce otiskly dva takové články v jediném vydání. Hanba jim!
Emergency: Tommy Robinson Transferred to Muslim Prison, Facing Certain Death
14. 6. 2018
Eva Hrindová:
Žena se nemá chovat jako muž – není jí to přirozené a nepřirozené chování je zdrojem frustrací, špatných pocitů a nízkého sebevědomí. Společnost se ale ženě snaží namluvit, že za to může jakýsi nedefinovatelný „útlak a útisk“ a s tím je třeba zatočit. Přitom za nespokojeností ženy jsou úplně jiné příčiny.
Neznám ženu, která by nechtěla fungující a naplňující vztah. Neznám ženu, která by netoužila po dětech a funkční rodině – i když to možná mnohé zakrývají chvástavými slovy. Ženská přirozenost je taková a jakékoliv pokusy o to přepsat přirozenost vedou jen k depresím, smutkům a k neštěstí. Nejhůř – ničí to děti a to je opravdový problém, který má zásadní vliv na celou společnost.
14. 6. 2018
Martin Konvička se vrací do politiky. Odpočinutý, vzpamatovaný, v perfektní formě. Jako osobnost českého vlasteneckého hnutí, nikoliv jako manažer (to nikdy neměla být jeho parketa). V senátním obvodu Ostrava – Jih změří síly s Jiří Paroubkem a několika dalšími. Fandím mu a budu ho podporovat, jak to jen půjde.
Martin Konvička kandiduje za Nezávislé. Pevně doufám, že ho podpoří i SPD stejně ochotně jako Martin podpořil v krajských i parlamentních volbách SPD.
Abych předešel dotazům. Já se budu nadále soustředit na psaní a přednášky.
V Ostravě – Jihu kandiduje do senátu bojovník proti imigraci Konvička
14. 6. 2018
Upozorňuji na výborné články, které píše Michal Walter Kraft. Skvělé analytické myšlení, jasné z hlediska hodnot. Třeba tenhle, ve kterém ukazuje, že boj s pašeráckými gangy je k ničemu. Pokud chceme opravdu zastavit nežádoucí imigraci, je zapotřebí tady vytvořit takové podmínky, aby se sem migranti báli. Nic menšího nepomůže.
Ty články jsou zajímavé i z toho hlediska, že Michal Walter je poradcem jednoho poměrně významného politika. Další trhlinka, kterou postupuje zdravé myšlení od lidí k elitám. A snad i trochu naděje do blízké budoucnosti.
Michal Walter Kraft: Boj s pašeráky lidí je hloupost
13. 6. 2018
Z dnešního vystoupení na konferenci Ekonomická filosofie pro 21. století:
Dámy a pánové, západní společnosti včetně české už dosáhla takové efektivity práce a takové úrovně bohatství, že nemůžeme očekávat, že by další růst mohl přinést cokoliv pozitivního. Jsou tu poměrně velké skupiny lidí, které dosud žijí v chudobě nebo dokonce bídě. Ale je jen velmi malá naděje, že by těmto skupinám další růst nějak pomohl. Možná dokonce naopak.
Hledání optim se tak stává zbytečnou disciplínou. Namísto toho potřebujeme rozumět dopadu ekonomických rozhodnutí na soudržnost společnosti, na národní kulturu, na rodinný život, na schopnost národa reprodukovat se ochotu bránit svou zemi… a především na občanské svobody.
12. 6. 2018
Donald Trump má větší podporu v Izraeli než mezi Židy v USA, informují tento týden zpravodajské agentury. Židé jsou lidé jako všichni ostatní. Když mají kus země, kterou hájí, chovají se podstatně jinak než v zemi, ke které nemají příliš silný vztah. Včetně toho, že pěstují jiné názory, jinou politickou orientaci a dokonce i jiné povahové rysy. Není to otázka židovství. Každá jiná skupina (v rámci západní civilizace) by se chovala stejně.
Připomínám to, protože server Čítárny mi v jinak velmi vstřícné recenzi vytknul, že se v knize Prolomení hradeb zabývám také možností židovského spiknutí za účelem zničení západu. Ano, pokládám za poctivé neshodit ze stolu žádnou možnost. A protože na takové názory narážím, věnoval jsem jim nějaký prostor, poctivě se s nimi vypořádal a dospěl k závěru, že „neznáme žádné skutečnosti, které by umožnily hovořit o něčem na způsob židovského spiknutí.“ Kdybych dospěl k jinému závěru, bez obalu bych to napsal. Není přijatelná zakrývat pravdu, jakkoliv je nepříjemná.
Sociolog Petr Hampl a jeho zakazovaný bestseller Prolomení hradeb
11. 6. 2018
Evropskou událostí minulého týdne byla podle mne desetitisícová londýnská demonstrace na podporu politického vězně Tommyho Robinsona. Zajímavá je mimo jiné tím, že se na záběrech neobjevily žádné děti, minimum žen a žádní staří lidé. Účastníci od začátku počítali s tím, že budou napadeni policií! Počítali také s tím, že to pro spoustu z nich může znamenat vyhazov z práce a mnohaleté nebo doživotní problémy. Ti lidé projevili minimálně stejnou odvahu jako účastníci prvních protikomunistických demonstrací v 80. letech!
Nejde o to, že by rostl vztek britských pracujících. Ten je už řadu let na maximální úrovni. Je to v první řadě projev slabosti režimu, kterému se nepodařilo zablokovat organizátory ani je zastrašit ani jinak vše udusit v zárodku (jak to ještě před dvěma lety bez problémů zvládal).
Mimochodem, totéž vidíme v Německu. Brutální vražda 15leté dívky se v zásadě neliší od desítek jiných případů, které migranti spáchali v předcházejících letech. Neliší se ani vztek a strach německého obyvatelstva. Ale poprvé se stalo, že se režimu Angely Merkelové nepodařilo zabránit tomu, že se rozhořčení ventilovalo i ve velkých médiích a přelilo se do běžné diskuze.
Trhlinky se šíří, pád multikulturního totalitarismu se zase o kousek přiblížil. Je ale otázka, jestli ta změna přijde dost rychle. Evropa je mezitím obsazována.
10. 6. 2018
Multikulturní profesor historie James Livington (sám běloch) si stěžoval, že do restauraci Harlem Shake chodí příliš mnoho bělochů. Majitel restaurace si ale věděl rady. Pana profesora už nepouští dovnitř, takže tam chodí o jednoho bělocha méně. Spokojenost na všech stranách. Vzor hodný následování.
InfoWars: White Professor Banned from Diner after Complaining about Too Many Whites
10. 6. 2018
Vedení českých církví vědělo od samého začátku, že tzv. restituce jsou naprostou většinou spoluobčanů vnímány jako něco hluboce nespravedlivého. Měly řadu let na to, aby našly rozumný kompromis nebo aspoň, aby ukázaly, že když ten majetek získají, bude to k všeobecnému dobru.
V jednotlivých případech se tak skutečně děje. Třeba kardinál Duka vystupuje velmi statečně, a na prospěšnosti jeho práce se shodnou lidé nejrůznějších přesvědčení. Jenže vedle toho vidíme taky spoustu špíny a protinárodního vystupování. Páter Halík hýká nadšením při hanobení české vlajky, v dalších sborech a farnostech je aktivně podporována islamizace země, vidíme útoky na základní hodnoty křesťanské civilizace a úzkou spolupráci s multikulturními neziskovkami. Kvůli tomuhle jsme církvím dávali miliardy?
Na církevní straně vidíme jenom aroganci, povyšování a neustálou snahu nás napomínat. Takže o ten majetek možná zase přijdou a možná budou muset spoustu aktivit zavřít. Nebude to žádná škoda. Země potřebuje nějakou formu náboženské obrody, ale stávající církve tomu spíše překážejí.
9. 6. 2018
„Za poslední rok vzniklo 102 tisíc pracovních pozic, které nevyžadují maturitu, ale jen necelých 7200 pozic, které maturitu vyžadují,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda na novinkách.
Když si uvědomíme, že maturita má dnes stejný význam jako před generací dokončení dvouletého učňáku, je to další doklad o tom, k čemu vede naše zapojení do západoevropské ekonomiky. Stali jsme se technologicky vyspělejší zemí v tom smyslu, že tu lze koupit poslední model iPhonu. Ale vedle toho Češi ztrácí schopnosti, na kterých bylo po 200 let založeno našeho hospodářství. Ubývá složitých prací, kde se toho lidé mohli hodně naučit, místní pracovníci jsou vytlačováni do pomocných pozic, je jim svěřována hlavně druhořadá práce. A to přesto, že jsou prokazatelně šikovnější než třeba jejich němečtí kolegové.
Zatím se to zdráháme přiznat, ale 15 let v EU poškodilo českou ekonomiku víc než 40 let komunismu. Možná přibyly nějaké nové tovární haly, ale ubylo něco mnohem cennějšího – lidské schopnosti a zvláště schopnost zvládnout a rozvíjet složité technologie.
9. 6. 2018
Máloco mi udělalo v poslední době takovou radost jako vystoupení brněnských Slušných lidí. Namakaní mládenci přitahují hezké holky. A hezké holky zase působí na další kluky úplně jinak než hysterické profiaktivistky se zohavenými těly. Začínají fungovat normální zdravé mechanismy. Vlastenectví, odvaha a slušnost jsou zase sexy. To je moc dobře.
9. 6. 2018
Britští studenti se nechtějí učit věci, co byly objeveny bílými muži. Britští učitelé to nechtějí učit. Výborně! Do školy se teď může chodit tři dny v roce a bude to bohatě stačit. Jen by nás zajímalo, zda bude také odpovídajícím způsobem snížen rozpočet školství.
Šéfka britských odborů: Nezajímá mě učit o mrtvých bílých mužích
9. 6. 2018
Václav Klaus nekompromisně:
Nepotřebuji obecný návod, co je informace a co dezinformace, protože, když například čtu zprávu o případu otravy pana Skripala a jeho dcery ve Velké Británii, kdy na první pohled je jasné, že je to celé nesmysl, že to tak nemůže být. Kromě ministra zahraničí Velké Británie Borise Johnsona a premiérky Theresy Mayové a několika našich politiků to snad chápe každý rozumný člověk.
9. 6. 2018
Kdyby se česká vláda nebála chátry ovládající redakce a řádící na Václavském náměstí, mohli jsme se stát spojujícím článkem mezi Západem a Ruskem, se spoustu ekonomických, bezpečnostních a jiných výhod. Vyfouklo nám to Rakousko. S “extrémisty” ve vládě je lépe.
8. 6. 2018
V uplynulých dnech vyšly v téměř všech mainstreamových médiích články o knize Prolomení hradeb. Všechny tyto články spojuje, že:
a) nikdo z jejich autorů si knihu nepřečetl, a dokonce ani neprolistoval. Vše, co z knihy znají, je sada citátů z mého webu.
b) nikdo z nich nekontaktoval vydavatelku, aby se jí umožnil vysvětlit stanovisko.
c) nikdo z nich nekontaktoval ani mě.
Vzniká tak naprosto zcestná představa o obsahu knihy, kterou od sebe teď novináři opisují navzájem. Řetězové maily hadr.
Výjimku tvoří Ústecké listy (jejich redaktor byl na besedě asi hodinu, takže si udělal základní představu) a Sputnik, který se mě zeptat na názor a jejich redaktor si knihu dokonce koupil.
Až vám zase budou říkat, že mainstream píše informovaně, zatímco alternativní média ničemu nerozumí, vzpomeňte si na články o Prolomení hradeb.
8. 6. 2018
Tomáš Halík má pravdu, že představuje všechno, co Češi nenávidí – prolhanost, pokrytectví, chamtivost, ubohost, zbabělost.
7. 6. 2018
Včerejší beseda v Liberci. Malý sál Hotelu Liberec naplněný do posledního místečka. Žádného černocha jsme kupodivu nelynčovali, místo jsem mluvil o mocenské struktuře společnosti a možných scénářích dalšího vývoje. Předpokládám, že pan hejtman Půta už má nahrávku – pokud to na něj bude příliš složité, ať mi zavolá. Přijedu vysvětlit (za odpovídající honorář).
Nejspíš ho ale nepotěší, co říkali lidé z publika. Zejména paní, která se po 30 letech musela vrátit ze Švédska, protože se tam už nedá žít. To multikulturní obohacování, které se nám snaží STAN vnutit, má určité drobné negativní důsledky.
6. 6. 2018
Podle zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT jsou moje přednášky “nevkusné.” Je tím myšlena špatná choreografie? Nebo bych si měl obstarat oblek Batmana?
6. 6. 2018
Včera na parlamentkách:
Současný ekonomický systém produkuje chudobu, nevzdělanost a mnohdy beznaděj. Probíhá debata, nakolik to má být zmírněno sociálními dávkami. Levice správně říká, že lidé nemohou být ponecháni bez dostatečné pomoci. Pravice správně říká, že zatím všechny takové programy rozdávání peněz skončily zhoršením problému.
Rozdávání peněz může být akceptováno jenom jako dočasné nouzové řešení. Cílem nemůže být stav, kdy jsou lidé závislí na milodarech státní byrokracie a kdy existuje neustálé napětí mezi plátci daní a příjemci podpor. Jde přece o to, aby zdraví lidé pracovali, pracující nežili v bídě a naprostá většina dětí vyrůstala s oběma rodiči. Pan Krása, předseda národní rady zdravotně postižených, nedávno zmínil, že většina invalidů by mohla alespoň omezeně pracovat a být začleněna do života. A konec konců, i na velkou část důchodců by se mělo pohlížet jako na lidi, kteří ještě mají co nabídnout, a ne jako na pasivní příjemce podpory.
Petr Hampl: Stát katastrofálně selhává. Nenávist milionů občanů, kteří nemají budoucnost
5. 6. 2018
Když jsem před dvěma lety upozorňoval, že pouštět na dámské záchody (a do sprch) muže cítící se ženami výrazně zvyšuje riziko násilí, jeden feťák z Reflexu o mě napsal hrubě urážlivý článek. Omluví se mi po kauze Ferina?
5. 6. 2018
Když jsem přehledně shrnul, co pro občany ČR znamená Marakéšská deklarace, pražská kavárna se začala pořádně vztekat. Proč takové věci vůbec otevírám? Lidé se přece mají spokojit s oficiálním vládním prohlášením, a do ničeho nekafrat.
Je zajímavé, že nejvíc to hnulo žlučí těm, kdo demonstrují proti Andreji Babišovi. A zároveň těm (ona je to stejná parta), kdo prosazují následování imigrační politiky Německa, Švédska a Velké Británie. Proč jim ale na Marakéšské deklaraci tak strašně záleží, když migraci podle nich nepodporuje, ale naopak brzdí?
4. 6. 2018
Druhé kolo cenzury Prolomení hradeb je tady. Tentokrát vychází od hejtmana libereckého kraje Martina Půty. Pan Půta to dotáhl až k maturitě (blahopřeji), ale ne dál, takže se neodváží se mnou diskutovat. Proč by taky namáhal mozek, když stačí vydat zákaz. Podobnost s dřívějšími dělnickými kádry čistě náhodná.
Zákaz snaživě provedla ředitelka knihovny, soudružka Konvalinková, která ještě snaživě připojila, že ona rozhodně nesouhlasí s názory obsaženými v knize (kterou samozřejmě nezná). Takže odpracováno a mohou zase jít demonstrovat proti návratu komunistických praktik.
Sháním náhradní prostor, takže se středeční debata nejspíš přece jen uskuteční.
Ještě doplnění či dovysvětlení ke vzdělání pana Půty. Kdyby to byl hejtman za nějakou stranu pracujících, neřekl bych ani slovo. Jenže pan Půta je hejtmanem za STAN, tedy za stranu založenou na tom, že posmívá normálním lidem a machruje, že oni jsou něco lepšího. Nejsou! Ani vzděláním, ani inteligencí a pracovitostí už vůbec. Jenom si dost nakradli, to je celé. A z téhle pozice má tu drzost posuzovat relativně odborné knihy.
4. 6. 2018
Místopředseda AfD Gauland se nechal slyšet, že nacismus byl děsivý, ale že těch 12 let je z hlediska celkových německých dějin jen drobná epizoda.
Nesouhlasím s tím, Německo je jeden velký průšvih od samého začátku. Margareta Thatcherová to dobře vystihla, když prohlásila, že pokud existuje sjednocené Německo, nikdo v Evropě si nemůže být jist svou svobodou a majetkem.
Nicméně přes to všechno je Gaulandovo hodnocení mnohem přijatelnější než výlevy pražské a brněnské kavárny, podle nichž má být vina za nacismus a jeho následky rovnoměrně rozdělena mezi všechny obyvatele Evropy. Navíc, je lidsky pochopitelné, že někdo hájí svojí zemi (i když neoprávněně). Je ale hnusné a odporné, když někdo na svojí zemi plive. I takového Němce bych se štítil spíš než německého vlastence.
4. 6. 2018
K nyní tak připomínanému pochodu Brno – Pohořelice, kde oprávněně vyhánění Němci museli ujít pěšky celých 30 km. Dobový tisk píše, že „z opatření byly vyjmuty těhotné ženy, šestinedělky, nemocní, mrzáci a vůbec osoby neschopné transportu.“ Ten fakt nikdo nerozporoval. Ani později na německé a rakouské straně, kde lidé měli plnou svobodu mluvit.
Uplynulo 50 let, většina pamětníků zemřela, přišly sudetské nadace, a najednou se z ničeho nic vynořily desítky „zaručených svědectví“,, podle nichž pochodovaly těhotné ženy, které po stovkách umíraly bez pomoci a spousta podobných hovadin.
Nejhorší je, že tyhle lži tlačí i zkorumpované vedení brněnského magistrátu. Cíl je jasný, naplivat na české dějiny a vytvořit pocit viny, která údajně může odčiněna tím, že se podrobíme genocidě a svou zemi předáme muslimským imigrantům. O nic menšího nejde.
3. 6. 2018
“Až přijde ten čas, tak si to s námi budou vyřizovat?,” ptá se Eliška Wagnerová.
Hamplova rada: Jednejte tak, abyste se nemusela bát, že poctiví pracující lidé jednou ztratí trpělivost. Uvidíte, že se vám bude lépe spát.
3. 6. 2018
Zatímco veřejností otřásá debata o tom, zda má strkání národní vlajky do dámského přirození hodnotu ročního dělnického platu, prošly celkem nenápadně zprávičky o ekonomických změnách v Evropské unii.
První spočívá v tom, že od roku 2020 bude maximálně přípustný objem evropských dotací pro ČR přesně stejně velký, jako kolik se tam posílá. České republice ovšem zůstanou veškeré byrokratické povinnosti. Ano, slyšíte správně. Budeme živit tisíce úředníků a platit vytváření milionů dokumentů, abychom získali peníze o celkovém objemu nula. Andrej Babiš se už nechal slyšet, že bude tvrdě vyjednávat, ale ten záměr v zásadě podporuje.
Druhou změnou je uzavření trhu. Česká firma bude smět působit v Německu pouze v případě, že svým zaměstnancům bude vyplácet německé platy a všechny další tamní benefity. Samozřejmě, že pak bude stejně drahá a německý zákazník dá raději přednost domácím.
Milovníci úřední buzerace se ale bát nemusí. V této oblasti o nic nepřijdeme. Jenom za poslední týden pronikly na veřejnost dva nové nápady. Regulace svítivosti cirkusových světel (aby lev proskakující obručí nebyl bezohledně oslňován) a také zákaz používání plastových příborů při piknicích.
Jak strašně moc zkorumpovaný musí člověk být, aby označil členství v EU za výhodné?
3. 6. 2018
Tak se zase na facebooku řeší, že jsem vyhodil z “přátel” předsedu Svobodných Tomáše Pajonka. Jako bychom byli holčičky ve škole, které žijí tím, která s kterou momentálně kamarádí a která ne.
Ve skutečnosti v tom není nic osobního. Tomáš Pajonk prostě prošel určitým myšlenkovým vývojem a po jeho postoji k uvěznění Tommyho Robinsona jsem pochopil, že naše mravní a ideové postoje už nemají vůbec žádný průnik. Další debata by byla ztrátou času pro obě strany. Víc se k tomu nebudu vyjadřovat.
3. 6. 2018
V dnešní poznámce se vracím k diskuzím o školství:
Výběrový systém začíná už v dětství, kdy je podstatná část „matematických“ mozků vyřazena z dalšího vzdělávání a pokračuje přes různé studentské organizace a byrokratické aparáty až do představenstev korporací a vedení politických stran či neziskovek. Výběr je samozřejmě doplněn intenzivním výcvikem. Takovým, jakému se tradičně říkalo „vymývání mozku.“
2. 6. 2018
O vzpomínkách na toaletní papír a nejasné budoucnosti
Sociálními sítěmi prochází videa připomínající nedostatek toaletního papíru v roce 1988. Jako pamětník potvrzuju, že k tomu kolapsu zásobování opravdu došlo a že pro režim nebylo vůbec snadné si s ním poradit. Jenže zrovna tato historka má dva konce. Vyvolává totiž vzpomínku na režim, který se chová tak, že když lidé postrádají nějaké spotřební zboží a roste jejich nespokojenost, stojí to nejvyšším mocipánům za pozornost. Vzhledem k jejich totální neschopnosti byla i hladká distribuce toaletního papíru nad jejich možnosti. Ale aspoň se snažili.
Zkuste si představit, jak by se ke stejnému problému přistupovalo dnes. Političtí vůdcové by ani vteřinu neuvažovali o tom, že budou problém řešit. Nejdřív by zkontrolovali, jestli jim nehrozí průšvih v Bruselu nebo Berlíně. Potom by společně prohlásili, že každý, kdo si stěžuje na nedostatek toaleťáku, je xenofob, fašista a ruský agent. Pár takových lidí by pro výstrahu postavili před soud a další zostudili v médiích. Zaplatili by pár blbečků, kteří by chodili a mechanicky odříkávali „Utíráme si zadnice tak jemně a sametově, jako jsme si je neutírali ještě nikdy.“ Zavedli by cenzuru. A na závěr by možná zřídili úřad, který by online evidoval každé utření zadku a kontroloval, zda si někdo nevyrábí toaletní papír podomácku.
Jakkoliv můžeme nostalgicky vzdychat nad osmdesátkami, je skutečností, že zaniklý “starý režim” už nelze obnovit. Tím spíše, že jej nevytvořili komunisté cíleně, ale vznikl spíš shodou náhod. Vlastně k tomu přispěla určitá míra jejich neschopnosti a zkorumpovanosti, která způsobila, že se lidé zařídili po svém a vládcům nezbylo, než to tiše tolerovat. Jen díky tomu vznikl režim, který ze srovnání se současnou vládou eurobyrokracie a korporací nevychází vůbec špatně.
Nemá smysl ani naříkat, že jsme ho v listopadu 89 neuváženě rozbili. Ten režim stejně neměl budoucnost. Je spousta možností, jak by se byl mohl vyvíjet, ale nejpravděpodobnější je varianta, podle níž by nástup počítačových technologií umožnil koncentrovat řízení do jednoho bodu. Funkcionáři by opustili svoje okresy, postupně se sestěhovali do nějaké uzavřené luxusní čtvrti a vytvořili stejnou “aristokracii”, jaká vládne v současné době. Izolovali by se od běžných pracujících, posílali svoje děti na americké univerzity, přátelili se se západními politiky a topmanažery, ti by jim podstrojovali… a za pár let by nás prodali. Korporace by pak komunistický režim utužily do brutální stalinistické podoby.
Řešením nemohou být pokusy o obnovu zaniklého. Logičtější je stavět na principech, které se v evropských dějinách dlouhodobě osvědčily – decentralizace, demokracie a svoboda (pro lidi, nikoliv pro korporace a neziskovky).
2. 6. 2018
Nenápadná věta z britského mainstreamového tisku. “Diskuze ve školách je ztížena tím, že učitelé MAJÍ POVINNOST hlásit poznámky svých žáků.” Rozumějte, pokud žák řekne v diskuzi něco potenciálně xenofobního, učitel má povinnost jej udat.
Komunisti byli žabaři. Řešili spolupráci se státní policií, vázací akty, archivy…V režimu Terezy Mayové se s tím nepárají. Povinnost udávat je uložena každému učiteli, a je to.
2. 6. 2018
Ten článek schvalující zatčení Tommyho Robinsona (a do určité míry i beztrestné řádění pákinských gangů) je skutečně hanebný. Obávám se ale, že to je jen anarchokapitalismus domyšlený do důsledků. Ta jejich “svoboda” je jen svobodou nechat se znásilnit, zabít, vyhnat ze svého domu. Pokud se, byť i jen slovně ozvete, anarchokapitalista vás klidně nechá zavřít. Další od začátku úplně zbytečná ideologie.
Nová Buržoazie: Jak se předseda Svobodných zbláznil
1. 6. 2018
Tomáši Halíku je vyčítáno, že občas prosazuje svobodu projevu až do extrémna a občas tvrdou cenzuru. Já mám naopak za to, že Tomáš Halík je po celý život naprosto konsistentní. Vždy stojí na té straně, kde je víc peněz.
1. 6. 2018
Trojitá džihádistická vražda v Belgii dobře ukázala jeden z mechanismů, který činí evropské země tak bezbrannými.
Ve vězení mají džihádistického grázla. Všichni vědí nebo alespoň tuší, že se chystá udeřit. Co s ním? Mají bezpečnostní složky upřednostnit životy spoluobčanů nebo je důležitější právo džihádisty zabíjet?
Pokud dá policista přednost bezpečí spoluobčanů, může s jistotou čekat diskriminační žalobu, tlak neziskovek, vláčení v médiích a vyhazov. A není ani vyloučeno, že si někdo z muslimské obce dojde třeba za jeho dětmi. Pokud dá policista přednost právu džihádisty zabíjet, vidí sice smrt svých spoluobčanů, ale on osobně nebude mít žádné problémy. Všimněte si, že v Belgii není vedeno žádné kárné řízení, a ani náznakem se neuvažuje o odvolání třeba šéfa vězeňské služby.
Věřím, že mnoho řadových policistů by se rozhodlo správně, jenže čím výše se rozhoduje, tím více byrokratické “předposranosti”, poníženosti před mocí a tím více pohrdání bezpečím normálních lidí. Takže i řadový policista nebo bachař se nakonec musí sklonit před rozkazem z horních pater.
Nevěřící jsou zabíjeni a každý je vlastně spokojený. Neziskovky a média mohou preventivně bojovat proti nenávisti, bezpečnostní složky se do ničeho nenamočily a islámská komunita efektivně zastrašuje původní obyvatele.
Připomínám, že stejný mechanismus funguje i v České republice.