Glosy za leden 2020

Všichni to o Pirátech vědí. Rozdíl je ale v tom, že Jarda Foldyna nebude potřebovat jejich podporu kvůli schválení nějakého kšeftíku. Je tedy jedním z mála, kdo si může dovolit ten luxus říkat věci naplno.

Vezměme si ukázkový příklad uchazeče o studium sociologie, který podá přihlášku na filosofickou fakultu, fakultu sociálních věd a fakultu humanitních studií. Na jednu z nich nakonec nastoupí, dvě přihlášky tedy zůstanou nevyužity. Podle redaktorky Aktuálně tak došlo k tomu, že „přijata byla pouze třetina uchazečů.“ A to si představme, že by ten uchazeč podal ještě čtvrtou přihlášku na politologii a pátou na gender. Potom by byla přijata pouze pětina uchazečů!

Otázka týdne: Opravdu se na humanitní obory dostane každý?

Možná, že představitelé katolické církve jedno sami dobrovolně strhnou staroměstský sloup pýchy, a možná se národu omluví za všechny zločiny, od Bílé hory po současné multikulturní řádění katolických neziskovek. A potom se lidé možná začnou zajímat, jestli nenabízí něco, co stojí za pozornost. A možná to nebude stačit. Ale něco takového je stejně v nedohlednu.

Takže milí katolíci, pokaždé, když půjdete kolem obnoveného sloupu na Staroměstském náměstí, můžete si v tichosti říct: Proč Češi nemají nejmenší zájem o učení, které nabízíme? To kvůli naší pýše, nadutosti a pokrytectví.

Zkrátka. Vyhráli jste. Zase jste těm českým rebelantům ukázali, kdo má hlavní slovo. Ale štěstí vám to nepřinese.

Petr Hampl: Sloup národní potupy

Kdo to ale skutečně odnesl, je dělnická třída v západních zemích. Její postavení se zhoršilo až neuvěřitelným způsobem. Bez ohledu na fázi ekonomického cyklu se jejich životní úroveň snižuje, klesají životní šance, zachází se s nimi stále hůř. A v poslední fázi jsou nahrazováni jiný etnikem s jinou kulturou.

Myslím, že málokdo z těch nahoře chtěl zničit vlastní země se svým vlastním lidem. Každý chtěl jen o kousek zvýšit zisk. A ono to bylo tak snadné.

Poučení je, že zdravá společnost potřebuje rovnováhu. Jakmile jedna strana získá příliš drtivou převahu, doplatí na to všichni.

Tahle skvělá Konvova poznámka se týká každého zla. Buď zastavíte zlo v té fázi, kdy vám všichni tvrdí, že je naprosto bezvýznamné. Nebo ho nezastavíte vůbec. Jestli nebylo dost síly a odhodlání na porážku zlověstného miminka, jak byste jej mohli zastavit, až nabere plnou sílu?

Gender, klimatické šílenství, zpochybňování pohlavních identit, multikulti, islám, politická korektnost… o každé z těch oblastí to platí.

Martin Konvička: “… na německých univerzitách v současnosti působí 220 profesorů genderových záležitostí a jen 190 vysokoškolských učitelů farmakologie…”

(zapomněli na zásadu BRÁNIT POČÁTKŮM, dementi)

Novinky: Němečtí akademici volají po odstranění genderových krajností

Bakalův server Aktuálně provedl další změny v článku “Kdo je Hampl”. Byly vyškrtány všechny zmínky o rasismu. Už jsem zlý člověk jenom tím, že např. tvrdím, že české humanitní fakulty mají v současné době zoufalou úroveň, a že se tam dostane každý. K tomu názoru se hlásím!

Přiznám se, že je mi tenhle konec příjemnější, než kdyby se to muselo řešit soudně. Trestní oznámení by totiž stejně nesměřovalo proti těm grázlům, kteří redakci vedou, ale proti vyplašené barbínce Martině Heroldové, která článek podepsala – v zoufalé snaze se zavděčit a stát se “opravdovou novinářkou”. Ještě neví, že ty šéfy za pár let přestane bavit, a že pokud se včas dobře nevdá, žádná skvělá budoucnost ji nečeká. Ale to už není můj problém.

Členové Trikolory, vyříkejte si to se svým vedením, dokud je čas. Je to přece vaše strana, ne strana funkcionářů. Byla by škoda v takové situaci selhat.

Salviniho revoluce byla prozatím odražena. Volby v klíčovém regionu Emilia-Romagna jednoznačně vyhrála vítačská Demokratická strana se svým programem úplného otevření hranic a výměny obyvatelstva italského poloostrova. Hnutí pěti hvězd, které se snažilo držet pozici mezi Demokratickou stranou a Ligou, bylo naopak zcela rozdrceno (pod 5%).

Jinde naopak vyhrál Salvini. V podstatě byla potvrzena data z výzkumů. Ty ukazují, že Salvini by snadno vyhrál celostátní volby, ale některé vítačské regiony drží.

Jana Kunšteková mě přirovnává k anglickému disidentovi, jehož jméno tady nemůžu napsat a jemuž nesahám ani po kotníky. Vlastně nevím, čím jsem si právě já vysloužil v poslední době tolik útoků. Spoustu skvělé práce dělají i další.

Ale neříkám, že mě to nepotěšilo.

Nicméně stejně bych byl raději, kdyby se mluvilo mých knihách a o mých myšlenkách než o mé osobě, veskrze průměrné a nezajímavé.

Jana Kunšteková: Další jméno, které nesmí být vysloveno nebo kdo rozhoduje o tom, co smějí učitelé číst

Obávám se, že tahle prognóza je naproto správná.

Je dokonce velmi pravděpodobné, že kdyby tu byla silná islámská přítomnost dříve, neomarxismus by se vůbec neprosadil. Studentští revolucionáři 60. let by se od samého začátku hlásili k islámu.

Martin Konvička: Překlad pro neangličtináře:

(Somálská) teroristická armáda Al Šabaab zakázala na svém území plastové pytlíky.

Ona by to byla ohromná bžunda, ale není. Když budete pátrat, najdete dost výroků západních libtardů o tom, že islám má “ekologické hodnoty”. Mesalinace mezi eko-levičáky a islámisty možná neprobíhá přímo v Somálsku, ale na západních universitách, a v politice (němečtí a rakouští Zelení!) je rozjetá na plné kule.

V odpovědi na včerejší otázku týdne připomínám výsledky jednoho sociologického výzkumu.

“Čím je žena emancipovanější, tím méně pochopení má pro požadavky feministek. Vlastně se tak potvrzuje, co většina lidí věděla. Feminismus není hnutím ambiciózních žen, které mají velké cíle. Feminismus je hnutím ubohých zakomplexovaných gendertetek, zvyklých podřizovat se. Že ty první jsou dost chytré, aby při cestě k úspěchu občas použily i feministické fráze (když se to hodí), to na tom nic nemění.”

Otázka týdne: Kde je hranice mezi zdravou ženskou samostatností a feminismem?

Existují jen dvě možnosti:
a) Martina Heroldová cíleně lže, aby připravila půdu pro fyzické napadení, trestní stíhání, zakazování publikační činnosti apod.
b) Kdyby hloupost nadnášela, tak by se nakladatelství Economia vznášelo nad Prahou jako vzducholoď, a slečna Heroldová vysoko nad tím.

Nebo obojí najednou.

Místo dalšího převádění peněz mezi obálkami bychom měli od Babišovy vlády slyšet, jak to udělá, aby české podniky přestaly patřit cizincům a abychom se vrátili od součástek ke složitým celkům (jaké se tu vyráběly, než si zemi rozebraly korporace). Dokud se nedořeší tohle, tak nebude dost peněz na nic. Ani na důchody.

Alternativou vůči společnosti elit není výměna elit, nýbrž takové uspořádání, kde přestane být důležité, kdo k jaké “elitě” patří.

Jo, a je to něco úplně jiného než když honorace přibere dělníka, aby mohla ukazovat, jak je lidová, a když se ten dělník křečovitě učí všem móresům lepších lidí.

Franta Kubásek ve svém zpravodajství opět nezklamal:

„Je až zábavně smutné, jak údajně politicky a právně silnou Evropskou unii vysírá každý příchozí chráněnec a evropské právo znásilňuje stejně kvalitně jako naše bělošky.“

A o kus dál. „Pokud nátlakové ekoteroristické organizace nebudou moci blokovat britské ulice, způsobí to – společně s Brexitem – že se v Británii do hodiny oteplí o 10 stupňů, dorazí tam uhlíkové tsunami, exploduje sopka, Londýn sejme blizard, Manchester – kromě znásilňovačů – zasáhne i tornádo, a celý ostrov se potopí. To máte za ty ruské lži!“

Veřejnou dopravou:
Doprava busem č. 174, 301 nebo 352 ze stanice metra Luka do zastávky Náměstí U Lva. Pak asi 50 metrů rovně, na světlech doprava a tak restaurace je pak po asi 50ti metrech vlevo. Na ten bus 174 lze nastoupit už ve stanici metra Nemocnice Motol.

Parkování:
Ve dvou ulicích nad sokolovnou (při pohledu na sokolovnu je to napravo) je zřetelný zákaz vjezdu. Rozhodně tam neparkujte! Víte, kdo je v Řeporyjích starostou. Dá se ale pohodlně zaparkovat v ostatních ulicích 2-3 minuty pěšky od restaurace.

Vy ještě nemáte vysokoškolský titul? Přitom je to tak snadné.

Daňové poplatníky vyjde takové studium na pouhých 400 tisíc korun.

To je skutečný politik nového typu! Takové Evropská unie potřebuje a chce! A ne dinosaury s názory a páteří.

ODS chystá politicky korektní kongres bez plastových brček, za své hlavní spojence označuje eurofanatické neomarxisty. A mezitím někteří jiní doufají, že zaplní místo staré ODS.

Jenže to nebude fungovat. Starou ODS už nikdo nepotřebuje. Svět se změnil, česká společnost se změnila, řešíme úplně jiné věci. V tom je Petr Fiala politicky chytřejší než jeho soupeři.

A jestli ODS páchá sebevraždu? Ani náhodou! V posledních letech slyšíme každých pár měsíců, že se ODS po tom či onom stává nevolitelnou. Ve skutečnosti si našla nové voliče, kteří ji stabilně podporují, a podporovat budou.

Ještě jeden zajímavý aspekt níže uvedeného skandálního případu. Verze příběhu zkreslená ve prospěch arabského agresora se objevila ve většina celostátních médií. To se nestalo samo. Znamená, že nějaká komunikační agentura strávila energii tím, že vytvořila správnou verzi příběhu a vnutila ji příslušným novinářům. Takovou práci nikdo neudělá za 5000, honoráře jsou někde úplně jinde.

Kdo platil manipulaci veřejného mínění? Nejsme to náhodou my jako daňoví poplatníci?

Když někdo koupí zboží, o kterém ví, že je kradené, nemůže si pak stěžovat, až mu bude zabaveno. Platí to také o švédské skupině Heimstaden Bostad, která koupila byty, jež Bakala ukradl horníkům. Teď už jen čekáme na vládu, která bude mít dost kuráže, aby je bez náhrady vyvlastnila a rozdala nájemníkům.

Mimochodem, nový “majitel” je organizace vlastnící téměř 100 tisíce bytů. Tedy stejná tupá byrokracie jako to nejhorší, co si dokážeme představit ze státní správy. Vlastně ne, rozdíl je v tom, že korporátní vlastník nepodléhá žádné demokratické kontrole a – na rozdíl od státu – je nucen neustále zvyšovat zisky. Korporátní byrokracie tedy v tomto případě představuje mnohem větší zlo než byrokracie státní. Princip svobody, férovosti i efektivity tedy hovoří pro vyvlastnění.

K domobranám připomínám, že návrh zákona teprve BUDE PROJEDNÁVÁN. Hodně bude záležet na detailních formulacích, a zejména na tom, komu bude svěřeno uplatňování zákona. Pokud by to měli být Hamáčkovi lidé (jak s tím počítá současná verze), pak je v zásadě jedno, co bude v zákoně napsáno. Beztak to budou uplatňovat jenom na někoho, a beztak to uplatňovat zcela svévolně.

Obecněji připomínám, že služba v domobraně je základní občanské právo, nicméně, že stát má právo (a povinnost) na domobrany dozírat, dávat jim metodické vedení, regulovat je…zkrátka zajistit, že se nezvrhnou ve stranické milice ani ozbrojené bandy.

Připomínám také, že pokud projde zákaz domobran, budou následovat zákazy dalších a dalších spolků a aktivit.

Tak mi věnuje pozornost sám velký elf Kartous. Jeho argumentace stojí za pozornost – a sice, že žádná není! Vyjmenuje, s čím nesouhlasí, a požaduje zákaz.

Je to o to pozoruhodnější, že Bohumil Kartous v tuto chvíli opravdu patří k tomu nejlepšímu, co má kavárna k diskuzici! Když je takhle hloupá jejich hvězda, jak na tom budou ti průměrní. Když nemůžete diskutovat, nemůžete ani přemýšlet. Když nemůžete přemýšlet, zhloupnete.

Nebo možná vidíme v nejčistští podobě, jak používá mozek intelektuál nového typu. Dozví se, co si má myslet a přizpůsobí se. K čemu jinému přece lidé své mozky mají, že?

Článek Bohumila Kartouse na britských listech

Dalo by se tedy očekávat, že vznikne diskuze. Opravdu jsou takové trendy? Co je způsobuje? Co z nich vyplývá? Dají se zastavit? Na co se mají školy připravovat? Proč dosud všechny pokusy o integraci muslimů skončily neúspěchem? A dalo by se očekávat, že právě ti, kdo jsou placeni za „integraci“, budou o takovou diskuzi stát nejvíc.

Ale opak je pravdou. Následovala reakce opačná. Umlčet. Nic nevidět. Zcenzurovat. Zabránit mluvit. Slečna Schreiberová, dnes již neblaze proslulá ředitelka Multikulturního centra Praha, tak v první fázi iniciovala nátlak na redakci. Když tento fašizující postup vzbudil jednoznačně negativní reakci veřejnosti, sepsala konečně odpověď.

Ve své odpovědi se ovšem slečna Schreiberová uvedenými tezemi vůbec nezabývá. Snaží se vlastně jen rozbít diskuzi. Rozmělnit ji na sérii osobních útoků a na spory o okrajové marginálie.

Petr Hampl: Učitelské noviny, islamizace a multikulturní aktivistka

Nejsem přílišným fanouškem toho druhého, nicméně souhlasím, že to je legitimní postoj v diskuzi, a že po takových stranách je masivní lidová poptávka. Rozhodně mnohonásobně větší než po “konečně pořádné pravici.” Je také jasné, že takové projekty musí vznikat úplně od nuly. Dosavadní levice je natolik zkorumpovaná a zdiskreditovaná, že už z ní nemůže vzejít vůbec nic.

Mám ale za to, že mají-li být takové projekty úspěšné, musí být schopny odolat pokušení antisemitismu. Musí být ochotny si přiznat, že dochází k válce civilizací a že chudší čtvrti jsou první linií boje. Že se z toho nevylžeme tím, že si budeme namlouvat, že my a džihádisté jsme stejná rasa (a tudíž spojenci). Nakonec nepůjde o to, kdo má jaké geny, ale o to, kdo se podřídí islámu, a kdo se postaví na odpor. Jestli v tom nemáme jasno my, strana džihádu v tom naprosto jasno má.

Andrew Joyce: Dočkáme se v roce 2020 rozmachu nacionalistické levice?

Umím si představit i jiné silné kandidáty, ale pan doktor Křeček má unikátní výhodu. Roky působil ve velmi podobné pozici, a všichni viděli, že si počínal skvěle.

Křeček for ombundsman!

Poznatek z diskuzí o mrzkém jednání ředitelky multikulturního centra. Když procházíte diskuze na facebooku i twitteru, pořád narážíte na stejnou frázi:

“To se bojíte jedné mladé ženy….?”
“Nechápu, proč se bojíte jedné holky…?”
“Proč se bojíte jedné…?”

A když jdete pár týdnů zpátky, najdete stejnou otázku, proč se bojíme Gréty.

Samozřejmě se nebojíme ani Gréty, ani slečny Schreiberové. Z té první máme legraci, jednáním té druhé opovrhujeme.

A díváme se soucitně i na sluníčkáře, co umějí jen dokola opakovat několik málo frází.

Všimněte si také, že kdybychom volili přímo, vybírali bychom mezi osobnostmi. Mezi tím nejlepším, co má země k dispozici. Při parlamentní volbě se vybírá mezi druhořadými úředníčky.

To je důvod, proč nemůžu podporovat politika ani stranu, která lidem upírá možnost zapojit se do politického rozhodování. Leda krátkodobě jako menší zlo.

Jednou z hlavních zbraní islámu je naše nevědomost. Dokonce i mnoha vlastencům nedochází, na jak hrozivého nepřítele jsme narazili. Nemluvě o těch, kdo jsou pod vlivem stále masivnější propagandy o náboženství míru apod.

Proto je tak důležité, že tu působí organizace jako Centrum pro studium politického islámu (a proto prodávám jejich knihy) a proto je nesmírně užitečná každá hodina věnovaná studiu tohoto kultu smrti. Těm pokročilejším doporučuju video Martina Konvičky. Je to zaměřené na méně známé záležitosti z dějin (a chce to už mít načtené ty opravdu základní věci).

Ohledně vývoje v posledních 50 letech doporučuji video Davida Bohbota z naší společné besedy v Jihlavě.

Jenže ono to taky obsahuje mechanismus autodestrukce. Chcete-li vlastní morální rámec udržet, musíte přibírat další a další lidi (jinak nebudou váš postoj sdílet). Jenže ti další a další lidé taky chtějí své místo u žlabu. A žlab neroste dost rychle, a z pracujících lidí se už nedá vyrazit o moc víc peněz. Hra se blíží svému konci.

Nevědí ale jednu podstatnou věc. Aktivita a sebeponižování nestačí, pokud nepocházíte z dobré rodiny (případně nejste milenkou někoho významného).

A že to prozatím odmítla? Vsaďte se, že v tichosti dostane místo placené poradkyně a časem dojde i na vyšší mety – třeba na členství v představenstvu.

Mimochodem, i tyhle situace se v dějinách opakují. Bohatí přinutí chudé, aby si půjčovali, chudí se dostávají do příliš tíživé situace. V lepším případě následuje reforma a vyvlastnění bohatých, v horším případě revoluce, pád do chaosu, a zpravidla dobytí země vnějším nepřítelem.

Ten, kdo si půjčuje, totiž zpravidla potřebuje tak naléhavě, že od něj nelze očekávat odpovědné rozhodování. Případně není dost chytrý, aby posoudil, do jakého průšvihu se řítí. To znamená, že žádné „výchovné opatření“ nezabere.

Petr Hampl: Když si někdo půjčuje a neví komu, tak si nezaslouží vrátit peníze

O to jde. Ne o to, jestli tomu budeme říkat “totalita”. Dnešní liberální demokraté by se jistě cítili skvěle za okupace. Nejspíš by nepoužívali slovo totalita. No a co.

To nejdůležitější, co jsme zdědili z předchozího režimu, je schopnost nebrat vrchnost vážně a postavit se jí na odpor (vhodným způsobem). To dělá rozdíl mezi námi a multikulturními aktivisty, kteří si prostě neumí představit, že by mohli zpochybnit “moudro” seslané z vyšších pater společenské struktury. Nejenže to nezpochybňují. Nejen, že nejsou schopni svobodně myslet. Oni si to ani neumí představit!

Problém s Helenou Válkovou není ten, co dělala nebo nedělala před 40 lety. Hlavní problém spočívá v tom, že to je progresivistka odhodlaná zničit veškeré občanské svobody a lidská práva, aby mohla prosadit státně-korporátní agendu rozdrcení malých lidí a jejich dosavadního způsobu života.

Anna Šabatová se dokázala stát nejobávanější a nejnenávidější veřejnou postavou od Vasila Biľaka (i když ho možná překonává) a podle dosavadních kroků paní Válkové můžeme očekávat, že na Šabatovou přesně naváže. Úřad ombundsmana nadále zůstane hrozbou pro životy, svobody a majetky všech lidí.

Je-li cílem podpora rychlejší islamizace, předání země sudetským Němcům a vyhnaným šlechticům, to doplněno o extrémní klimatickou agendu a detailní dohled nad každou rodinou, zda snad synkovi neříkají kluk, potom je Helena Válková ta správná volba.

Nahým demonstrantkám můžeme poskytnout pohodlnou šatnu. Kdo ví, třeba Piráti předvedu to jediné, v čem jsou dobří.

A teď vážně. Někteří přátelé mi radili, abych stáhnul z pozvánky konfederační vlajku nebo z ní odstranil některá jména. Ani náhodou! Tady proti sobě nemáme rozumné partnery, s nimiž bychom se mohli dohodnout. Narážíme na profesionální zakazovače, z nichž většina nemá vlastní životy, koníčky, myšlenky a ideály. Žijí jen tím, koho udat, co komu zakázat, co překazit. Opájejí se vlastní mocí, navzájem se hlídají (aby snad někdo neprojevil záblesk zdravého rozumu), a taky je to pro ně slušné živobytí. Jakmile v něčem ustoupíme, okamžitě začnou zakazovat něco dalšího.

Je důležité tyhle konflikty vybojovávat, abychom udrželi prostor pro základní svobodu projevu. Nejen pro nás, ale pro všechny, kdo chtějí svobodně mluvit, přemýšlet a diskutovat. Za ně všechny v tomhl konkrétním případě bojujeme.

Vyjadřuji obrovské zklamání nad tím, že poté, co byl Adolfo Martines z Iowy odsouzen k 16 letům vězení za to, že v opilosti cestou z baru spálil duhovou vlajku, nenašla se ani jediná významnější divnosexuálská osobnost či organizace, která by proti tomu protestovala či s ním vyjádřila solidaritu.

Všichni jsme věděli, že tomu hnutí nejde o žádná práva, svobodu ani respekt, ale o docela obyčejné nastolení fašistického režimu. Nepřekvapuje, že ten rozsudek obhahují morální trosky typu Cempera (server Manipulátoři), ale že se nenašel vůbec nikdo… to o mnohém svědčí. Mimo jiné o strachu, který mezi aktivisty panuje. Nebudeš dost radikální, staneš se příštím terčem útoku.

Ozvali se mi z hospody Na Slamníku, kde měl 20. ledna proběhnout Den rebelů. Měli tam vystoupit mimo jiné Lenka Procházková, Alice Tomková, Petr Bystroň, moje maličkost, Jirka Hejlek, Ladislav Jakl, Martin Konvička, Walter Kraft, Igor Němec a další zábavní lidé.

Hostinec je zaplaven nenávistnými zprávami a komentáři a vyhrůžkami. Chápu, že nemůžu po jeho majiteli chtít, aby rizika a náklady podstupoval on. Akce se tedy uskuteční v jiném prostoru, který zveřejníme až krátce před jejím konáním.

Je z toho taky vidět, jak ubožácká a zbabělá je současná generace politiků. Téměř nikdo z nich nemá odvahu odkázat nátlakové skupiny do patřičných mezí. Místo toho zkouší ústupovou strategii typu “já s vámi vlastně souhlasím, taky bych chtěl tu bezuhlíkovou ekonomiku, ale…” Ve skutečnosti by přírodě nejvíc prospělo, kdyby někdo ty všechny šílené aktivisty zavřel, a hned tak je nepustil.

Ekolisty: Stromy mají v přírodě své místo. Ale ne všude.

Z dnešního komentáře:
A pak tu máme kauzu Diag Human. Firma neinvestovala téměř nic, a dostane od státu (tedy od nás všech) odškodnění „za zmařenou investici“ skoro 15 miliard korun. Je to částka tak obrovská, že si ji většina z nás neumí vůbec představit. 15 miliard, to znamená, že můžete přijít do města velikosti Jindřichova Hradce a koupit všechny domky a byty ve městě. Zkrátka, něco, co se vymyká představám smrtelníka.

…Řekněme, že dědictví po Janu Kalvodovi bude činit dvě miliardy korun. V tom případě (při standardně fungujících ekonomických zákonitostech) zbohatne další generace Kalvodů o šest miliard. Bez vynaložení jakéhokoliv úsilí. Velké peníze vytvářejí ještě větší peníze samy od sebe. Tady už nejde jen o nespravedlnost, ale o podemílání samotné instituce soukromého vlastnictví.

Petr Hampl: Kalvodovo podemílání

2) Nedošlo k žádnému “sarajevskému atentátu”. Nepřátelství mezi Iránem a Saudsko-americko-izraelskou koalicí trvá už dlouho. V poslední přibývalo vojenských útoků. Sulejmani a jeho lidé nejspíš předpokládali, že Trump si před volbami nechá líbit všechno.

3) Další vývoj je téměř jistý pro každého, kdo sleduje zprávy delší dobu. Irán vydá několik ostrých prohlášení, možná provede pár zcela formálních útoků, a potom dá na několik let pokoj. Dělají to tak pokaždé, když narazí na sílu. Jejich reakce nikdy není reagovat na sílu ještě větší silou. A naopak, čím víc jim ustupujete a čím víc “drobností” typu útoku na tanker nebo zapálení vyslanectví tolerujete, tím jsou agresivnější.

4) Kdyby dokázali udělat víc škody, víc atentátů, zabít víc lidí atd., tak to by udělali. K tomu nikdo nemusel zabíjet Sulejmaniho. Jenže vládcové Iránu jsou natolik racionální, že nechtějí otevřenou válku s USA. Po posledních událostech ji nechtějí dvojnásobně. Minimálně do doby, než dokončí vývoj vlastní jaderné zbraně.

5) Trump má našlápnuto ke snadnému volebnímu vítězství. Jeho voliči ale rozhodně nechtějí další konflikt. Irán je pro něj tedy komplikace a riziko. Udělá všechno pro to, aby se vše co nejrychleji uklidnilo.

To nejhorší samozřejmě je, že Amerika je de facto vlastněna Saudskou Arábií. Ne přes investice, ale přes to, že příliš mnoho mocných lidí (včetně lidí v armádě a tajných službách) je navázáno na džihádistické organizace. Je lhostejné, kdo bere peníze, kdo je vydírán a kde má ten vztah ještě jinou povahu.

A teď se můžeme vrátit k opravdovým problémům. Třeba k tomu, že Německo kolabuje, a my jsme zoufale nepřipraveni. Nemáme dokonce ani střeženou hranici a místo budování obrany kupujeme hromady amerického šrotu.

Upozorňuji na starší video, které úplně uniklo pozornosti. Spolu s Frantou Mitterwaldem (předseda SPD Teplice) se zabýváme fungováním současného politického a ekonomického systému.

Ukazujeme, že politické strany věnují stále méně energie vzájemnému soupeření a stále více energie společnému boji proti vnější konkurenci (proti novým stranám, myšlenkám a osobnostem).

Zabýváme se také tím, že “ekonomické svobody”, které měly podle ekonomů přinést blahobyt, ve skutečnosti přinesly jen destrukci a zbídačení – volný pohyb pracovních sil, volný pohyb kapitálu, volný pohyb zboží. Všechno to zpočátku vypadalo úžasně, ale důsledky pro dolních 90% jsou jednoznačně negativní.

Druhá možnost. Pár lidí skutečně pomohlo rozběhnout proces destrukce společnosti – nejspíš proto, že mysleli pouze na krátkodobý výdělek a nevěděli, jakého džina vypouštějí z lahve. Nebo to věděli, a byli příliš sobečtí. Nebo měli jinou motivaci. V každém případě jsme ale v bodě, kdy se vývoj vymknul jakékoliv kontrole. Kohokoliv.

V takovém případě nejen, že zatím schválený program bude realizován, ale bude ještě zostřen. Tomu zatím nasvědčuje dění posledních dnů. Demonstrace totiž pokračují – aktivisté tlačí na ještě iracionálnější politiku, ještě více zákazů, ještě rychlejší destrukci.

Otázka týdne: Chtějí vládcové EU opravdu zničit evropskou ekonomiku?

Ono to nemusí proběhnout přesně takhle, ale zní to velmi logicky. Na rozdíl od vyprávěnek o iluminátech, chazarech, klanu rotschieldů a já nevím ještě o kom, vypadá Erdoganův plán na dobytí Evropy jasně a logicky.

Na druhu stranu, nezamýšlené důsledky téměř vždy převažují nad zamýšlenými, a to platí i pro Ergodana.

Rozhodně je to ale tak, že každá minuta, kdy ještě nemáme oplocené hranice a necvičíme domobranu, může být osudná.

Martin Konvička: Pořiďme si Pumu. Nebo se učme rusky.

Timmermansův plán šlape v zemích svazového severozápadu jako hodinky.

Německý Silvestr se tradičně nesl ve znamení ochmatávaných domorodek, novinkou bylo pár přizabitých policistů. Kdo by to ale řešil. Mladá generace je nadšená, protože Říše slavně vstoupila do Klimatické dekády. Začaly se zavírat elektrárny (pro začátek jaderné, klimaticky neškodné, ale hledejte v šílenství logiku), plánuje se vytlačení automobilů z měst a takové zdanění prakticky všeho, že země upadne do bídy. Metafyzickým nepřítelem je oxid uhličitý (který v atmosféře vždy byl a bude – lze proti němu tudíž bojovat do nekonečna), konkrétním škůdcem pak ekosvině – to jest Němci starších generací. Čeká je osud německých Židů minulého století, to ale předbíhám, pár let je ještě vydechovat CO2 nechají. Pokračování zde.

Je to i svědectví o naprosto děsivě amatérské úrovni vedení bezpečnostních složek – jako ti lidé opravdu nezvládli nic jiného než šikanovat pisatele na facebooku.

A ještě něčeho si všimněte. Jak nervózně reagují Fedor Gál a další neomarxisté. Přitom David Bohbot vůbec nezmínil ani migraci ani islám. Obávám se, že se stále jasněji ukazuje, že zločincům typu Gála nejde o situaci konkrétních migrantů ani o nikoho jiného. Chce, aby bychom byli bezbranní, žili ve strachu a neodvážili se ani ceknout. Dřív nebudou spokojení.

David Bohbot: Jako občan ČR a otec dětí cítím povinnost VAROVAT A KRITIZOVAT bezpečnostní opatření novoročních oslav na Václavském náměstí, kterých jsme se zúčastnili. Žádám policii a MV o okamžitou změnu přístupu. Není možné se chovat, jako by naše životy neměly žádnou cenu.

Ale co z přehnaných sympatií k pravicovému pohledu vyléčí nejspolehlivěji, jsou diskuze s jeho skalnímu zastánci. Vidíte kombinaci mravně nepřijatelných postojů s tupým opakováním sloganů. Nic víc. Zcela jistě se pod tímhle statusem vyrojí, nebudu na ně reagovat, ale čtěte je pečlivě. Je to zajímavé.

Co je naopak podstatné. Udržet si vědomí toho, že každý státní zásah je spojen s riziky a nezamýšlenými důsledky. Je to něco, k čemu by se mělo přistupovat s bázní a maximální zdrženlivostí.

Petr Hampl:
Pořád platí, že největší riziko spočívá v tom, že budeme podporovat dosavadní politiku a budeme doufat, že problémy s islámem, imigrací, ale i ekonomickými změnami a změnami ve školství, že ty problémy nějak vymizí samy.
Počítejme s tím, že v roce 2020 bude přibývat sluníčkářské hysterie, bude přibývat fyzických útoků, a že policie se bude zdráhat je vyšetřovat.

Čím je zajímavé poselství ruského prezidenta pro obyvatele českých zemí?

Třeba připomenutím, že osobní úspěch každého z nás je závislý na tom, že bude úspěšná naše země a náš národ. Jestli bude Česká republika nezávislá, hrdá, bezpečná a svobodná země, bude se žít lépe každé rodině. Když se tedy na chvíli vzdáváme svých osobních cílů kvůli cílům vlasteneckým, stejně to děláme pro sebe.

Ti, kdo mají pocit, že svou zemi mohou rozprodat, vyrabovat nebo se podílet na jejím zotročení v dresech korporací, nadnárodních neziskovek nebo třeba EU a kdo doufají, že jim to přinese lepší život v globálním světě, ti budou nakonec odkopnuti. Zaslouženě. Ale je kriticky důležité, aby nepřevládli. I to bude jedno z klíčových témat letošního roku.