Druhý pohled z 9.4.: O ambicích a depresích

Nárůst depresí zejména mezi mladými je časté téma, a já ho tu občas taky zmiňuju. S tím pochopitelně i to, co deprese způsobuje (třeba sociální sítě). Mnohem méně se mluví o tom, co před depresí chrání. Až na občasné povrchní novinové články, které doporučují sex (vesměs založené na velmi nepřesné a povrchní interpretaci nějaké studie).

Konečně tu ale jedna taková studie je, provedená solidně a na dostatečně velkém vzorku. Asi nepřekvapí, že je Číny, konkrétně z Macaa. Jako klíčová protilátka proti depresi jim vyšla vděčnost. Tedy to, že člověk si dokáže říct „nedosáhl jsem toho, co jsem chtěl nebo co by bylo optimální, ale takhle to taky není špatné. Jsem rád, že to tak je a umím si to užít.“

Výsledek bychom neměli číst tak, že jedni jsou depresivní z toho, že něčeho nedosáhli a druhým to nevadí. Jde o to, že ty stejné mozky, které jsou schopny se radovat z mála, jsou taky odolné vůči atakům depresí, přičemž ty situace nemusí souviset. .

Vzpomeňte si na to, až bude někdo vašim dětem nebo vnoučatům tlačit do hlavy: Můžeš cokoliv, můžeš být i třeba prezident. Nespokoj se s kompromisem. Nezastav se, dokud nedosáhneš svého snu.

Pro jednoho z milionu je to cesta stát se další Ester Ledeckou. Pro všechny ostatní návod na deprese.