Včera jsem strávil bezvadný den na pravidelném každoročním festivalu jižanské muziky v Hřměníně u Sobotky. Senzační kapely a fajn lidé a člověk si uvědomí ještě něco. Ona se tam vůbec neřešila politika! Nejen, že se lidi nehádali kvůli covidu, ale nikdo nemluvil ani o současné politice. Jasně, že hodně těch lidí si dělá starosti, jak zaplatí jídlo a složenky. Jasně, že jim vadí, že migrantům se dostává lepších podmínek než normálním českým lidem. Ale neměli potřebu to ventilovat a kazit si kvůli tomu náladu. Prostě si užili skvělý den.
Jak obrovský je to rozdíl proti srazům, kde se politicky zaměření lidé navzájem ujišťují, že je to strašné a ještě horší. Ano, je to strašné, ale k čemu se utvrzovat v depresi (nebo si dokonce vymýšlet fantazijní příběhy, které jsou dokonce ještě horší než realita), když v tom není žádné pozitivní východisko. Kromě dětsky naivních výkřiků, že vláda musí být svržena. Koho pak mají bavit ty věčně zakaboněné obličeje a věčně depresivní atmosféra.
Kdepak. Poměry nemění křiklouni. Poměry mění lidé, kteří tvrdě pracují a které baví život. Příští sobotu o tom budu mluvit na srazu příznivců Nové republiky.
Další krátké poznámky.
