Hypotéza k prověření. Všechny ty záležitosti kolem pohlavního obtěžování nejsou otázkou vztahu mužů a žen, nýbrž otázkou vztahu společenských tříd. Jestli je v nějaké společnosti pohlavní obtěžování vnímáno jako problém, je dáno tím, jak velké jsou třídní rozdíly. Pokud je to někde „nastoleno jako téma“, jde o příznak toho, že třídní rozdíly vzrostly.
Znamená to, že třídní rozdíly vzrostly tak, že absolutně nepřipadá v úvahu randění mezi muži z nižší vrstvy a ženami z vyšší vrstvy. Žádná žena na světě si nepřipadá ponížena, když ji osloví dobře vypadající miliardář nebo filmová hvězda. Ale mnoho žen si připadá poníženo, když je osloví muž, který je na společenském žebříčku podstatně níže. Vzpomínám si, jak paní doktorka Kovářová před časem zmínila, že je hezké, když se muž za ženou otočí a třeba i pochvalně hvízdne, a jakási feministka jí oponovala: „A co, když to jsou zedníci!“ V tom to celé je.
Tak jako spolu nekopulují různé živočišné druhy, tak spolu nerandí lidé, mezi kterými je příliš velký sociální rozdíl. Jedním ze znaků toho rozdílu je právě způsob navazování kontaktu.
Další drobné poznámky.
