Představení sociologa

PhDr. Petr Hampl, Ph.D. je nejčtenější český sociolog a český nacionalista (všimněte si provokujícího výrazu už v první větě. Pokud hledáte ten typ konformního intelektuála, jaké najdete třeba na fakultě humanitních studií, v centrech gender studies nebo redakci Respektu, doporučuji obrátit se jinam). Na druhou stranu ale nepěstuje fantazijní vyprávění, někdy označovaná jako “konspirační teorie”. Řečeno s Hannah Arendtovou, mýty se vytvářejí pro elitu, ideologie pro lid a konspirační teorie pro lůzu. Myšlení Petra Hampla se pohybuje v prostoru mezi suchým vědeckým přístupem a ideologií.

Je výkonným ředitelem České společnosti pro civilizační studia, která se zabývá zkoumáním vztahů mezi civilizačními okruhy primárně na základě paradigmatu Huntingtonova Střetu civilizací.

Je jednou z vůdčích postav Sdružení bílých heterosexuálních mužů a jejich obdivovatelek

V roce 2010 přinesl do české debaty téma zostřujícího se třídního konfliktu mezi úzkou globalistickou multikulturní elitou a normálními pracujícími lidmi. Z počátku byl pokládán za magora, nicméně myšlenku později přejaly i další osobnosti napříč politickým spektrem, až byla všeobecně akceptována. V současné době pracuje na prosazení dalších podobně podvratných témat.

Živobytí

Petr Hampl se skoro celý život živil v normálním komerčním zaměstnání (a dnes ještě občas dochází do jednoho výrobního závodu), takže neztrácí kontakt s běžným každodenním životem. Ve svém občanském životě působí jako expert na prodej, marketing a některé bezpečnostní záležitosti.  Největší část kariéry takto působil převážně ve sféře informačních technologií, v posledních třech letech se věnuje hlavně nanotechnologiím. Když obědvá, nesedí s ním u stolu antropolog ani psycholožka, ale skladník, operátor výroby nebo technolog. O tom se můžete více dočíst zde.

Žádný názor nemůže být brán vážněji jen proto, že pochází od psychologa, sociologa či ekonoma.

Sociologie

V roce 1998 získal titul Mgr. Na Univerzitě Karlově. Nastoupil do běžného komerčního zaměstnání, ale nepřestával studovat a přemýšlet. Zajímaly ho zejména otázky rozdělení společnosti na pracující třídy a na samozvanou elitu, která se snaží životy běžných pracujících regulovat, která se je snaží převychovávat (a v posledních letech se je snaží dokonce nahradit). Jeho sociologickými hrdiny jsou Peter L. BergerFridrich A. HayekCharles Murray, Petr Matějů, Ivo Možný, Karl R. PopperChristina Hoff Sommers, Josef Schumpeter a Rodney Stark. A samozřejmě Edmund Burke, který jako jeden z prvních upozornil, že předsudky lidu (zdravý rozum) jsou spolehlivějším vodítkem pro uspořádání soukromého života i života společnosti než tvrzení filosofů, umělců, analytiků, psychologů… a konec konců i sociologů. Pokud společenští vědci tvrdí něco jiného než dlouhodobá zkušenost, je na nich, aby své tvrzení jasně a jednoznačně prokázali. Žádný názor nemůže být brán vážněji jen proto, že pochází od psychologa, sociologa či ekonoma.

V roce 2005 začal o těchto poznatcích psát články. Jeho texty si rychle získaly desetitisíce čtenářů. Začaly je přebírat a objednávat časopisy, deníky. Začal být zván do televize a rozhlasu. Pozvánky na besedy přicházely z celé republiky. Přišla i nabídka z Vysoké školy ekonomie a managementu, kde několik let přednášel, a později z Univerzity Karlovy, kde po tři roky působil jako výzkumný pracovník specializovaný na alternativní formy lidského kapitálu. Tam také postupně obhájil rigorosum (tzv. „malý doktorát“) a získal titul Ph.D. (tzv. „velký doktorát“).

Působil jako člen výzkumného týmu, který se pod vedením profesora Petra Matějů věnoval vlivu erotické přitažlivosti na životní šance, a různým souvisejícím problémům (včetně politického feminismus). Výsledkem tohoto bádání je kniha Moc krásy. Byl také několik let šéfredaktorem vědeckého časopisu Data Security Management.

V roce 2018 vydal svou první knihu Prolomení hradeb: Proč západní civilizace podléhá islámu a jaké jsou šance na její záchranu. Tato kniha se rychle stala bestsellerem, je nejprodávanější českou sociologickou knihou a teorie v ní obsažená je široce akceptována jako smysluplný výklad vývoje západního světa posledních desetiletí. Navzdory tomu, co o této knize píšou servery pana Bakaly, není to kniha o rasách a rasismu, a není to ani kniha o islámu. Zabývá se převážně tématy jako byrokracie, moc a třídní konflikty. Předmluvu ke knize napsal profesor Jan Keller.

V roce 2019 vyšel soubor sociologických úvah pod názvem Poctivost a kreativita: Kapitoly z buranské sociologie. V letošním roce se očekává vydání druhého dílu Prolomení hradeb s podtitulem “Jak získat další generaci pro obranu západní civilizace.”

V roce 2020 publikoval knihu Cesta z nevolnictví: Jak získat další generaci pro obranu západní civilizace. Jak už z názvu vyplývá, dílko se zabývá převážně současným generačním konfliktem. Fakticky se jedná o druhý díl Prolomení hradeb. Předmluvou knihu opět opatřil Jan Keller. Cesta z nevolnictví je zároveň rozchodem s liberální teorií nulového nebo minimálního státu – jak opět vyplývá z názvu, který je polemikou s Hayekovou Cestou k nevolnictví.

V roce 2021 vyšel anglický překlad Prolomení hradeb (Breached Enclosure: Why the West Is Being Defeated by Islam but Might Still Come Out Okay). Vyšel v britském nakladatelství Arktos, kde svá díla publikují autoři jako Benoist, Evola či Dugin, tedy špičky současného konzervativního myšlení.

Politika (2013 – 15)

V roce 2013 – u vědomí toho, že současné politické struktury nemají zájem ani schopnost řešit nadcházející střetnutí západní civilizace s islámem a že zánik svobodného světa začíná být velmi reálnou možností – se pokusil o vlastní vstup do politiky. Vedl frakci ve Straně svobodných občanů, byl místopředsedou Bloku proti islámu a předsedou Alternativy pro Českou republiku. Při zpětném pohledu souhlasí s Václavem Klausem starším, že  tyto politické aktivity bez odpovídajícího finančního zázemí byly „dětinské“ a snaží se raději podporovat všechny, kdo hájí podobné myšlenky a mají větší šanci je prosadit. Prohlášení o ukončení politické činnosti najdete zde. Je nicméně aktivní v řadě spolků i neformálních skupin.