Denní glosy

Nejen dohonit, ale předhonit! (30. 11. 2021)

Budoucí ministr školství Petr Gazdík je toho názoru, že se děti musí důkladně učit o klimatické změně. Zároveň ale ministerstvo omezuje výuku matematiky a fyziky, s čímž nový ministr souhlasí. Dohromady to znamená, že absolvent eurodemokratického školství nedokáže pochopit, co je klimatická změna je, ale dokáže zopakovat všechny požadované slogany. Bravo! Podařilo se nejen dohonit, ale předhodnit. Jenže ne Číňany, nýbrž starý stalinský systém. Ani jejich školství nekleslo takhle hluboko.

To by mě ale zajímalo, jak chcete takovým primitivům vysvětlovat, co je očkování, a proč je lepší využít moderní medicíny než se léčit provazem z oběšence utrženým za úplňku. Už dnes je to problém. Jak to může vypadat, až vyjdou ze škol tito noví géniové?

Evropské děti se tedy budou učit poučky a čínské děti se mezitím budou připravovat na další generaci vesmírných letů a budování fúzních reaktorů. Nakonec nám možná nabídnou, že svou zemi můžeme vyměnit za ekologické korálky. Pokud to nebude stačit, přihodí pár zrcátek.

Mimochodem, nese to rukopis pirátského guru Boba Kartouse – učitele tělocviku, lovce ruských špionů a experta na čerpání dotací. Podle jeho knihy “No future” je zapotřebí, aby se děti přestaly učit tradičním vědám a tradičním vědomostem a místo toho se zaměřily na správné politické názory. Tak to tu máme.

Vinen špatným mediálním pokrytím (29. 11. 2021)

Z komentáře k soudnímu rozsudku, kterým byl osvobozen Kyle Rittenhouse a následné diskuzi:

“Někdo byl s rozsudkem spokojen, někdo ne. Podle toho, se kterou politickou stranou kdo sympatizuje. To se dalo čekat. Mnohem vážnější ale je, že rozzuření progresivisté neargumentují tím, že by soud něco přehlédl, podcenil nějakou okolnost, dopustil se chybného vyhodnocení nějakého paragrafu. Většina námitek směřuje proti tomu, že soud vůbec posuzoval důkazy… Když čteme komentáře k Ritterhausovi, fakticky vidíme požadavek, aby byl souzen podle pocitů. Třeba podle toho, že když někdo slyší jeho jméno, vybaví se mu „vnitrostátní terorista“. Není to dostatečný důvod k vynesení rozsudku?”
Příliš mnoho sociálních světů (29. 11. 2021)

Předseda Svobodných Libor Ondráček včera mluvil hlavně o tom, že by se lidé neměli nechat rozdělit. Prý se někdo snaží rozdělit společnost. Ano, je spousta těch, kdo situace mistrně využívají. Vidíme na různé drobné podvodníčky, ale mnoho dalších nejspíš nevidíme. Třeba farmaceutické giganty, pro které je neočkovaná populace zdrojem pohádkových zisků. A nepochybuji o tom, že v centrále Sorosovy Otevřené společnosti už sepisují nové strategie, jak využít současné situace k prosazení migrační politiky a dalších lahůdek.

Jenže moment. Kdo odvedl tu hlavní práci? Kdo rozdělil společnost? Tentokrát to nejsou vládní propagační útvary ani reklamní agentury. Těm se stačilo dívat. To jistí Ondráček, Majerová, Volfová, Klaus a další dali hodiny a hodiny tomu, aby českou společnost rozdělili na zcela oddělené světy. Máme svět bojovníků proti spiknutí, kteří svorně usilují o co největší rozšíření viru a o sabotáž všeho, co by snad mohlo jeho šíření zpomalit. Pak máme svět vyčerpaných zdravotníků na kolabujících jednotkách intenzivní péče. Pak máme svět lidí, které nevzali do nemocnice (ačkoliv to jejich zdravotní stav vyžadoval), protože tam nebylo místo. Někteří už jsou mrtví, dalším zůstanou dlouhodobé zdravotní problémy. Pak máme svět hajzlíků, co pochopili, že je to optimální chvíle pro přidělení gigantických státních zakázek. Pak máme svět zoufalých vědců, kteří nedokážou pochopit, proč se tolik lidí chová jako úplní šílenci. Pak je tu svět lidí, co přicházejí o živnosti nebo jsou vyhazováni z práce.

To není konflikt mezi lidem a elitami. To je konflikt mezi různými skupinami normálních lidí. Konflikt, který bude mít pouze poražené.

Demokracie nebo smlouva s oligarchou? (28. 11. 2021)

Adam Votruba: “Politicky nejúspěšnější jsou populisté třetího typu… Takovýto populista je podnikatel, který chápe, že k politickému úspěchu potřebuje získat lid na svou stranu. Bere to jako obchod, v němž může lidu i něco reálného nabídnout. Druhá strana reaguje následujícími prohlášeními: populisté lid manipulují, uměle vytvářejí nespokojenost a slibují lidem nesplnitelné. A jejich recept na boj s populismem? Zavádění cenzury a masivnější propaganda. Nazývají to ovšem vzletněji: boj proti falešným zprávám (fake news), boj proti šíření nenávisti, výchova občanů.”

Jakkoliv z toho nikdo nemůže mít radost a asi každý z nás by preferoval skutečnou lidovou demokracii, je skutečností, že taková vláda místních oligarchů (nebo politiků, kteří se o ně opírají) by byla mnohem lepší variantou vůči současnému uspořádání. Docela obyčejně proto, že místní oligarcha je svým postavením závislý na přežití země a národa. Může tedy zemi ždímat, ale nemůže ji vydrancovat až do úplného zničení. Od toho je jen krůček ke společenské smlouvě mezi oligarchou a lidem: já vás budu ždímat, ale na oplátku zajistím ochranu hranic, pořádek v zemi a stabilitu. To je víc, než může kosmopolitní elita kdy nabídnout.

Peníze a motivace (27. 11. 2021)

Z ruskinovské poznámky:

Mimochodem, narážíme tu na jeden z bludů liberální ekonomie, a to je iluze, že když si lidé mohou víc vydělat, budou také motivováni víc pracovat, a nakonec z toho bude mít prospěch celé národní hospodářství. To platí pro zedníky, automechaniky a truhláře. Ale rozhodně není pravda, že když bere generální ředitel 50násobek dělnického platu, bude v práci víc hodin a bude přijímat kvalitnější rozhodnutí, než kdyby bral „jenom“ pětinásobek. Ve skutečnosti je tomu tak, že nehorázně přeplácení ředitelé si začínají připadat jako nadlidé, chovají se arogantně k zaměstnancům i zákazníkům, místo tvrdé práce si zařizují životy podle „poradců pro rovnováhu životního stylu“, a zbytečně přehnaně riskují.

Jak covid změnil evropskou politiku (26. 11. 2021)

Jak covid změnil politickou scénu? Analytická společnost YouGov vydala výsledky výzkumů z 10 evropských zemí, a všude vidí stejný trend. Veřejnost se dívá na protisystémovou opozici mnohem kritičtěji než před dvěma lety. Naopak se dívá mnohem méně kriticky na politické elity. To se týká i názorů na jednotlivé otázky (ubylo například těch, kdo říkají, že vláda by se měla řídit vůlí lidu). Protisystémová opozice je radikálnější než dříve, ale početně mnohem menší.  Tragédií je, že aktivisté ani šéfové té opozice to vesměs nevidí. Konečně se jim dostává volného přístupu do mainstreamových médií. A netuší, že je za tím úmysl nechat je, aby se sami znemožnili.

Zkrátka, děje se to, co jsem formuloval tak, že z alternativy se stává uzavřená sekta izolovaná od většinové společnosti. Svou roli může hrát i to, že když přijde krize, lidé mají tendenci semknout se za stávající vládou. Když viděli svou vládu neustále prosazovat migraci, reagovali odporem. Když vládu vidí, jak se snaží vyřešit epidemii a opozice pouze okopává kotníky, reagují opačným způsobem.

Povinně? (26. 11. 2021)

Ilona Švihlíková se vyslovila pro povinné očkování. Já ten rozdíl názor sdílím. Ještě před rokem jsem byl proti. Ale když vidím, jaké škody epidemie působí, a když vidím epidemii hlouposti, pověrčivosti a místy vyložené imbecility, obávám se, že jiná cesta není. A to s tím, že si uvědomuju, že ta vakcína není dokonalá. Je s ní sice spojeno naprosté minimum vedlejších účinků (i ve srovnání se všemi dosavadními proti tuberkulóze, tetanu, černému kašli a já nevím čemu), ale pětiměsíční doba ochrany je opravdu málo. Nicméně nic lepšího nemáme. A nemáme ani obyvatelstvo ochotné dodržovat opatření. A nemáme ani vládu schopnou převzít odpovědnost, stanovit jasnou strategii a vyhnout se zmatkům i korupčním hrátkám. A v dohledné době mít nebudeme.

Dodatek: To vše za předpokladu, že podávaná vakcína bude zabírat na jihoafrickou mutaci. Pokud se covid naučil očkování obcházet, je pochopitelně zbytečné.

Zákona vyhlášené a zákony faktické (26. 11. 2021)

Na svých veřejných přednáškách často upozorňuji na rozdíl mezi zákony vyhlášenými a zákony faktickými. Faktický zákon například říká „normálním klukům je zakázáno mít poměr s dívkami z muslimských rodin.“ Nehlasoval o tom parlament, nevyšlo to ve sbírce zákonů, ale přesto to platí. Vyhlásila to muslimská komunita a kdo to poruší, bude potrestán. Třeba tak, že skončíte v nemocnici s nožem v břiše a máte obrovské štěstí, že jste to přežil. Jako se to nedávno stalo pařížskému mládenci Sebastienovi. Jiný faktický zákon říká, že pokud jste učitel, nesmíte při vyučování říct nic, co by si mohla nějaká afektovaná muslimská puberťačka vyložit jako urážku. Stanoveným trestem je uříznutí hlavy. Opět je to zákon, který nebyl schválen parlamentem, a přesto platí. Všichni ho znají a všichni ho respektují.

Tradičně byli Evropané zvyklí na jeden jediný faktický zákon. Zněl „existuje určitá skupina velmi bohatých a vlivných lidí, na které se nevztahují běžné zákony.“ Štvalo nás to, ale pokud ta skupina byla velmi malá, dalo se s tím žít.

Vstříc čínskému století? (25. 11. 2021)

Oren Case v bystré poznámce na serveru American Compass upozorňuje, že jestliže Čína začíná být hospodářskou supervelmocí a finanční toky tomu začínají odpovídat, pak to také znamená, že životy Američanů budou řízeny z Číny. My v České republice to známe velmi dobře. Naše média, naše politika, náš životní styl jsou už více než dvacet let řízeny z ciziny a my máme jen velmi malou možnost to ovlivnit. Rozhodují lidé, pro které nejsme nic jiného než krmelec. Velmi často rozhodují Američané. Teď to začínají prožívat z druhé strany, a zjišťují, že řízení světa z jediného centra není až tak skvělé. Je to pro ně nové i tím, že dosud byli zvyklí reagovat na jakoukoliv hrozbu nebo problém tím, že někam vystřelili rakety. Na Čínu ale střílet nemůžou.

Je ale docela možné, že Američani mají štěstí. Čínští investoři nebudou vůči životům Američanů o nic arogantnější a přezíravější než americká nejvyšší vrstva. Možná dokonce naopak. Nebudou se snažit dělnickou třídu převychovávat ani ji nebudou brát jako soupeře. Mohlo by se dokonce ukázat výhodou, že Číňané mají větší smysl pro stabilitu, takže by se s nimi žilo lépe než s bláznivými korporátním manažery a jejich neustálým zoufalým navyšování zisků.

Prodělala by ale americká nejvyšší třída, která nemůže předpokládat, že by čínští investoři souhlasili s pokračováním nehorázných manažerských odměn.

Největší riziko nespíš spočívá v tom, co by to udělalo s Číňany. Obvykle to bývá tak, že když někdo získá příliš velkou moc, změní ho to k horšímu.

Nacionalismus je morální povinnost (24. 11. 2021)

Yoram Hazony je filosof a nikoliv analytik. V jeho knize Chvála nacionalismu tedy nenajdete žádná skutečně objevná zjištění o fungování národů či států. Ale přináší základní pohled, který je argumentačně nesmírně důležitý. A sice, že existují pouze dvě volby. Buď jsme pro svět svobodných národů (a každý z těch národů má svůj stát) nebo jsme pro svět ovládaný jediným impériem. Hazony ukazuje, že impérium pokaždé slibuje, že zajistí mír, prosperitu, dobrý život, ochranu slabých, vytvoření úžasných hodnot… a pokaždé to skončí stejně. Brutální nadvládou malé elity nad masou otroků. Může to být impérium římské, katolické, osvícenské, marxistické, tržně-liberální – ono na té ideologii vlastně nezáleží. Všechna impéria jsou stejná. Je to zdrcující argumentace do každé debaty. A je to silné pro rovnání myšlenek. Hazony dokazuje, že každý rovný a čestný člověk nutně musí být nacionalistou.

Proto jsem rád, že ta kniha v mé knihovně nechybí. Její jedinou vadou je její cena.

České vlastenecké knihkupectví: Yoram Hazony: Chvála nacionalismu

Záblesk covidové naděje? (24. 11. 2021)

Jednou z mála věcí, které vidím jinak než Vidlák, je prognóza dalšího vývoje covidu. Vidlák prognózuje datum apokalypsy (rozuměj totálního přehlcení nemocnic), já pořád ještě doufám, že dřív dojde viru potrava a epidemie začne ustupovat. A v posledních dnech přibývá pozitivních náznaků. Není to otázka štěstí. Je to otázka toho, že většina národa projevila zdravý rozum a nechala se očkovat. Snad to bude stačit.

 

Proč prohráváme – další část (24. 11. 2021)

Nicholas Jeelvy si ve skvělém článku všimnul neustále opakované chyby. Je s podivem, že jsme to neviděli dřív. Globalistická strana dělá to, v čem je silná. Patrioté na to reagují tím, že taky dělají to, v čem je globalistická strana silná. A ono to nefunguje!

Globalistická strana manipuluje jazykem, proto musíme i my vytvořit vlastní slovník. Globalistická strana vytváří hudbu, filmy, knihy a videohry obsahující její poselství, tak je musíme napodobit i v tomhle. Ano, povzbudí to vlasteneckou komunitu, což je skvělé. Ale kulturní válku to nevyhrává.

Nicolas Jeelvy připomíná, že potřebujeme něco úplně jiného. Potřebujeme pochopit mechanismus, který drží globalistickou stranu u moci, a potřebujeme ten mechanismus narušit. Proti manipulaci jazykem postavit svět, ve kterém nebude snadné manipulovat jazyk. Proti hudbě a videohrám postavit svět, kde nebude možné lidi manipulovat blbostmi na sociálních sítích.

Snažím se už roky ukázat, že kořenem problému jsou příliš velké organizace (nebo více organizací fakticky srostlých do jednoho obrovského molochu). Kdyby se podařilo zmenšit organizace, srazit manažerské odměny na zlomek současných a zároveň drsně zdanit korporátní zisky (a ucpat cesty daňových úniků), jejich systém se zhroutí. A samozřejmě musíme nabídnout nižším manažerským vrstvám lepší a stabilnější perspektivu. Ale to nebude ve věku Nového zeleného údělu těžké. Cokoliv bude lepší než globalistický koncept  klimatické bídy.

Vstříc transgenderovému pokroku (23. 11. 2021)

Mezinárodní olympijský výbor vydal nová pravidla, jak přistupovat k mužům, kteří chtějí závodit jako ženy. Dosud bylo požadováno, aby tato stvoření byla přeoperována nebo se aspoň kontrolovalo, jestli nemají čistě mužské hladiny hormonů. To skončí. Vztah mezi hormony, pohlavím a výkonností je příliš komplikovaný, než aby bylo možné něco usuzovat, tvrdí v dokumentu olympijský výbor. Místo toho se zaměří na boj proti diskriminaci, zajištění bezpečí, ochranu práva na soukromí a podobné hodnoty. „Transženy a ženy teď mohou konečně spolupracovat na tom, aby byl sport bezpečným prostorem,“ říká komentář. Zkrátka, každý ubožák, který nemá na to, aby závodil proti jiným chlapům, se od nynějška může přihlásit mezi ženy.

Zlatý šašek Karel Janeček (23. 11. 2021)

Protože jsem dostal už několik dotazů na Zlatého slavíka, píšu to stanovisko i sem. Dlouhodobě podporuji stanovisko, že hudební festivaly a hudební ceny mají být o hudbě a jenom o hudbě, případně o životním stylu spojeném s hudbou. Když jedu na jižanský festival, chci jižanskou muziku a ne politickou agitaci. Nestojím ani o takovou agitaci, se kterou souhlasím. Proto jsem pokaždé protestoval proti všem snahám tahat do Slavíka politiku. Možná si ještě pamatujete, jak jakýsi bezvýznamný romský sprosťák udělal demonstrativní scénu, protože do parlamentu volí někoho jiného než vítězný zpěvák. A jak mu pseudointelektuálská chátra nadšeně tleskala. To je přesně to chování, které slušní lidé nemají podporovat.

Ze stejného důvodu pokládám za naprostou nehoráznost to, co provedl Karel Janeček. Pokud se díváte na plakáty a propagaci ankety, nabudete dojmu, že vítězným zpěvákem je právě on. A jeho vstup byl naprosto nechutný. Je správné, že se od něj mnozí distancují.

Na druhou stranu, Karel Janeček vždycky byl šašek, je šašek a nejspíš se nestane ničím jiným do konce života. Znáte někoho jiného, kde veřejně propaguje své milostné karamboly a kdo se vytahuje obrovskými penězi, aniž by dokázal hodnověrně vysvětlit, jak se k nim dostal? Té historce o algoritmickém obchodování s akciemi může věřit jenom někdo, kdo se o ten obor absolutně nezajímá. Když se pořadatelé spojili s někým takovým, museli počítat, že to skončí ostudou a měli se proti tomu pojisti. Snad to bude aspoň poučení pro příště.

Těžká hodina Marine le Penové (22. 11. 2021)

Éric Zemmour ohlásil kandidaturu na francouzského prezidenta. To je mimo jiné testem pro Marine le Penovou. Ona sama si může být jistá, že Macrona nedokáže porazit. Měla čtyři roky na to, aby vybudovala silnější organizaci, aby změnila svou image, aby přesvědčila veřejnost, že právě ona je tím správným vůdcem do nesmírně těžkých časů. Nedokázala z toho nic. Výzkumy i výsledky voleb v mezičase shodně ukazují, že Marine Le Penová je za vrcholem.

Teď by mohla podpořit Érica Zemmoura. Jestli jí jde o Francii, jestli chce zastavit islamizaci, potom je logické nabídnout Zemmourovi veškerou podporu a spokojit se s rolí dvojky. Prezidentkou nebude tak ani onak. Sázka na Zemmoura nemusí vyjít, v tuto chvíli má Macron navrch. Ale Zemmour roste, a žádná lepší šance se nerýsuje.

Nebo se ukáže, že Le Penová ve skutečnosti hraje na sebe, a že Francie je pro ni v nejlepším případě na druhém místě. Jediným efektem jejího snažení bude to, že Macronovi usnadní obhajobu. Stejný princip vidíme na více místech v Evropě i USA  – opozice je paralyzována tím, že ovládána vůdcem, který už je za zenitem, nedokáže přivést své hnutí k úspěchu, ale dokáže likvidovat všechny potenciální konkurenty. Stačí připomenout Slovensko, kde podobnou roli hraje Marian Kotleba.

Spolčení hlupců (22. 11. 2021)

Desetitisíce lidí demonstrovaly v ulicích západoevropských měst proti přírodním zákonům, proti biologii, proti medicíně. Dokonce i středoškolská statistika je podle nich ďábelským výmyslem elit. To, co jsme roky pozorovali u nejdivočejších stoupenců anticivilizační levice na univerzitách, to se naplno projevuje v „alternativě“.

Nic lepšího si mocipáni nemohli přát. Nejen, že je odváděna pozornost od skutečných problémů (pokračující migrace, islamizace, nový zelený úděl, rostoucí moc bank) jsou odkládány stranou. Ještě významnější je, že „alternativa“ se na mnoho let ztrapnila a zesměšnila. Jakákoliv antiglobalistická síla teď uspořádá demonstraci, a cokoliv rozumného bude požadovat, v očích většiny společnosti splyne s magory, co demonstrovali proti virům a injekcím.

A nebude to, žel, jen otázka globalistické propagandy. Někteří dříve rozumní se opravdu začali chovat jako magoři, a netýká se to jen covidu. Stačí se podívat na diskuze na Pravém prostoru, kde čtenáři objevili nový problém – kdo je a kdo není židovského původu.

Proočkovat nebo promořit? Obojí! (21. 11. 2021)

Profesor Šebo (mikrobiolog): 

“Upřímně řečeno, pokud je někdo očkovaný a nehrozí mu tím pádem těžký průběh, nakazí se a dostane jen rýmu, je to to nejlepší, co ho mohlo potkat. Vytvoří si totiž také slizniční imunitu. A takovým způsobem se můžeme promořit a imunizovat. Proto také chci, aby byli všichni očkovaní a mohl se tomu dát volný průchod. Je to jediný způsob, jak se dostat z tohoto průšvihu.”

Nejsem biolog, ale jakožto člověk s určitou schopností porozumět statistickým údajům dospívám ke stejnému závěru. Dosavadní očkování potvrdilo, že se nemusíme bát vedlejších účinků, nicméně účinnost vakcíny je nižší, než jsme očekávali. Promoření očkovaných by tedy bylo optimálním řešením. A těm vzácným případům, co by měly těžší průběh i po očkování, těm by mohla být věnována maximální péče a nejdražší léky – protože by jich bylo jen pár.

Kdyby chtěli klimašílenci opravdu chránit planetu… (20. 11. 2021)

Ivo Budil v rozhovoru pro Parlamentní listy:

“Západ chudne, střední třída se vytrácí a probíhá nelítostný boj o zařazení do sjednocené privilegované třídy bohatých, která se neprodyšně izoluje od opovrhované „chudiny“. Jedním z důležitých kritérií začlenění do té „správné společnosti“ je přijetí „boje za klima“. Nehledejme v tom hlubší racionální zdůvodnění, je to v zásadě akt víry.

Jestliže by se západní civilizace rozhodla opravdu adaptovat na klimatické změny, s intelektuálním nasazením hodným programu Manhattan nebo Apollo by se vrhla například na výstavbu a rozvoj atomových elektráren a pokročilých technologií a dokázala by bezpochyby úžasné věci. Rozhodně by se nezaměřila na dovoz plynu z Ruska a technologických komponentů pro energetická zařízení z Číny.”   

Připomínám, co jsem napsal před pár týdny. Stoupenci klimatické změny ve skutečnosti kašlou na “technická řešení” typu toho, že se sníží produkce nějaké chemikálie. Oni věří, že planetu mohou zachránit jen lidské oběti a lidské utrpení. Čím víc utrpení, čím více bolesti, čím více zničených životů, tím zachráněněnější planeta. Jsme svědky obnove předracionálních kultů.

Syndrom zlatého penisu (19. 11. 2021)

Byly doby, kdy se řešilo, že mnoho mužů chce pouze nezávazný sex. Že nejsou ochotní se ženit a že nechtějí mít děti. Jenže časy se mění. K horšímu. Mnohé ženy by dnes přistoupily i jenom na ten nezávazný sex, a zjišťují, že muži už nejsou svolní ani k tomu. Nebo si nakonec dají říct, ale žena se musí hodně snažit. Rozhodně nemůže počítat, že by ten muž byl ochotný se kvůli tomu slušně obléct nebo aspoň předstírat romantický zájem (po dobu jednoho večera). Američtí psychologové tomu říkají „syndrom zlatého penisu.“

Komentátor portálu MEAWW se diví, jak je možné, že zároveň s tím přibývá sexuálního obtěžování a agresivity. Prý to nejde dohromady. Svatá prostoto! Samozřejmě, že když začne být jakékoliv svádění označováno za obtěžování a téměř jakýkoliv zájem mužů o ženy začne být kriminalizován, někteří se začnou bát a stáhnou se. Místo sexu budou lovit body v počítačových hrách. Normálních mužů je pak nedostatek, a mnozí zjistí, že si můžou dovolit téměř cokoliv. Bravo, feministky! Dosáhly jste svého. Spousta pohledných inteligentních žen nemůže najít chlapa. Už ani na krátkodobý sex. Připomínám, že u dvacetiletých dívek to problém není. U třicetiletých vysokoškolaček to začíná být vážný problém. Přinejmenším v USA.

Nesmiřitelní nebo tiché soužití? (19. 11. 2021)

Tomáš Měšťan k oslavám 17. listopadu:

“Jako každý rok, na výročí 17.11. vídáme mainstream politiky a jejich hloupé, tuctové fráze na Národní třídě. Tak stejně vídáme na opačném antimainstreamovém, neparlamentním, opozičním pódiu stejné tváře i stejné fráze…o svobodě, jejich boji za nás…atd…

Osobně proti těm lidem nic nemám. Jenže v podstatě oni jsou také tím kamenem úrazu. Opakovaně tzv. podle svých slov “zvedají ten prapor boje za svobodu” a opakovaně je lidé nevolí. Opakovaně tvrdí, že bojují za nás a opakovaně ten kýžený hlas, který je přenese přes 5 % nedostávají. Zjevně prostě lidé nechtějí, aby za ně bojovali.”

Přitom zájem o nové politické projekty tu je, jak ukazuje mimo jiné velmi slušný výsledek Přísahy. Lidé jsou lační po něčem novém. Ale “alternativa” je stejně zdiskreditovaná jako mainstream. Nedávno jsem napsal, že se alternativa naučila žít s mainstreamem v symbióze. Obě strany se slušně uživí, obě dostávají co potřebují, ani jedna z nich nemá zájem o skutečnou změnu.

Není čas na spojování. Je čas na jasné oddělení se od těch, kdo fakticky fungují jenom jako koule na noze. SPD dělá velmi dobře, že se k podobným akcím nepřipojuje.

Probudí Budil Trikoloru? (18. 11. 2021)

Profesor Budil razantně vstoupil do dění v Trikoloře, když – místo, aby se ucházel o nižší funkce – oznámil rovnou kandidaturu na předsedu. Dává to perfektní smysl. V té straně buď dojde k radikální změně nebo nemá smysl s ní ztrácet čas.

Ivo Budil není jen jedním z nejbrilantnějších mozků a nejlépe vzdělaných lidí v českých zemích. Je to také rázný a odvážný člověk (což se o něm tolik neví, protože tak na první pohled nepůsobí).

Nadcházející sněm Trikolory tak bude první řadě testem. Chtějí členové pokračovat v provozování uzavřené sekty – jakési napodobeniny Volného bloku – neco se chtějí aspoň pokusit vybudovat sílu schopnou bránit normální svět poctivých pracujících lidí a obnovit národní stát? Ani profesor Budil nemůže nic garantovat. Ale nabízí aspoň šanci to zkusit.

A že není tak charismatický a tak mediálně známý jako stávající předsedkyně? Milí Trikoloristé, dali jste do její osobní propagace desítky milionů korun. A jediným výsledkem je ostuda, takže byste potřebovali další desítky milionů na napravení škod. Leda byste doufali, že přetáhnete voliče Dělnické straně, monarchistům a Alianci národních sil, a že ovládnete obchod s lampami proti 5G sítím.

Po oslavě 17. listopadu (18. 11. 2021)

Poprvé v životě jsem dnes odmítl rozhovor Parlamentních listům. Ne, že bych proti nim něco měl, ale ten včerejšek byl příliš depresivní. Absolutní arogantní triumf globalistické strany a proti nim vystupení magorů a zlodějíčků. Nikde žádná naděje na cokoliv pozitivního. Ani se mi ty pocity nechce šířit.

Na lampionový průvod jsem se nakonec nedostal, ale předpokládám, že to byl spíš hlouček.

Takže co s tím? Pracovat, pracovat a zase pracovat. V Kudy z krize toho teď máme nad hlavu. Snad přispějeme k tomu, že za pár let budou poměry lepší.

Lid versus lékaři a zdravotní sestry? (17. 11. 2021)

Na vysvětlenou pro ty, kdo nedokážou pochopit, proč se ve věci covidu držím orbánovsko-trumpovsko-putinské linky zaměřené na podporu masového očkování. A proč jsem se nepřidal k válce proti lékařům a zdravotním sestrám, kterou vedou Svobodní, Trikolora, část SPD, Protiproud, Aeronet, Svobodné rádio, Svobodný vysílač a další.

Protože si lékařů vážím! Protože vím, že je mohu potřebovat já i moji blízcí! Protože chci, aby zdravotnictví fungovalo! Protože si vážím moderní medicíny, která mě v padesáti udržuje ve fyzickém stavu, v jakém byl můj otec ve třiceti! Proto.

A ukázka toho, jak to vidí lékaři.

 

Proč v neziskovkách nenajdete poctivé lidi (16. 11. 2021)

Podruhé z Petra Druláka: „Zahraniční politika lidských práv je ve své současné podobě zatížena takovými omyly a rozpory, že buď nemá lidskoprávní účinek nebo naopak lidem škodí.“

Neměl by ale vzniknout omyl, že je možné nad tím dumat a vymyslet nějakou lepší politiku lidských práv. To je z principu nemožné. Ono to totiž funguje tak, že když chce někdo uskutečnit nějaký úžasný humanitární projekt, podpořený vojenskou silou, potřebuje vytvořit alianci s někým bohatým a mocným. Bez nich neprosadí nic. A ti bohatí a mocní do toho půjdou jenom tehdy, pokud na tom dokážou dost vydělat (bez ohledu na to, co říkají). Různé lidskoprávní koncepce se tedy srovnávají podle toho, jak přispějí ke korporátním ziskům. Vyhrají jenom ti opravdu nejlepší, co mohou nabídnout vysoké zisky. A v tom to je. I kdyby někdo vymyslel chytrou, nezištnou a pomáhající koncepci, nikdy nebude uvedena do života. A to je taky důvod, proč ve velkých a úspěšných neziskovkách potkáte výhradně grázly, kterým nepoctivost kouká z očí.

V předvečer 17. listopadu (16. 11. 2001)

Potřebujeme osvobodit svátek 17. listopadu od nánosu té šaškárny z roku 1989, a vrátit mu význam připomenutí hrdinů roku 1938. Proto sdílím článek Josefa Zbořila, který mimo jiné cituje amerického prezidenta Roosevelta:

Před pěti lety, 17. listopadu 1939, došlo k strašlivému masakru československých studentů a profesorů nacisty – opovrženíhodná hromadná vražda, kterou následné události prokázaly, že byla jen součástí nacistického plánu, jak navždy umlčet hlasy lidí, kteří raději uvažovali o smrti než by dopustili zničení své svobody víry a práva na výuku této víry. Od toho dne udatní mladí lidé ze všech Spojených národů – zejména mladí ze zemí okupovaných nepřítelem: Číny, Etiopie, Polska, Norska, Lucemburska, Nizozemí, Belgie, Francie, Řecka, Jugoslávie, Ruska a Filipínských ostrovů – kteří bojovali, krváceli a umírali, aby si tuto svobodou k zachování práva na společné budování budoucího světa, kde mohou být svobodní lidé v míru chráněni před agresí a silou. Jsou to oni, kdo stále vítězně bojují a pod palbou objevují své obrovské vzájemné propojení v tomto cíli. Ve světě zítřka budou tito mladí staviteli budoucnosti národů. Odvážným a energickým úsilím, přátelstvím a společnou snahou, bude jejich úkolem doplnit intelektuální sílu jejich válkou narušených zemí. Při oslavování 17. listopadu letos znovu jako Mezinárodního dne studentstva se americká mládež spojuje s mládeží všech národů milujících svobodu a zavazuje se k těmto úkolům a víře ve svět zítřka, k němuž nyní postupujeme.

A je tam i tragický příběh organizátora protiněmeckých protestů z roku 1939. Když chtěl být proti komunistům, musel být zároveň na straně těch, kdo si po listopadu rozebrali naší zemi. Nevybral si to. I to je součástí našich dějin.

Dubček versus Husák

K svátku válečných veteránů (15. 11. 2021)

Z proslovu v Horní Lipové. 

Válka je strašlivá. Jenže národ, který si odvykne bojovat, propadne zkáze. Važme si toho, že máme své veterány. Že můžeme vzpomínat na hrdiny z druhé světové války i na padlé ve válce první. Uctívat jejich hroby a jejich památku. A učme se počítat s tím, že čas válek neskončil, a že i po mužích našich generací se možná jednou bude chtít, aby byli připraveni.

Nejsou žádná neštěstí, jen příležitosti? (15. 11. 2021)

Když připomínám, že připomínám, že příslušníci byrokratické superelity jsou školeni především v tom, jak intrikovat, šplhat, hrát mocenské hry, lichotit, mít dokonale korektní názory a jak správně pohrdat nižšími třídami, často zapomínám na další aspekt. Ti lidé se také učí vidět celý svět jako „příležitost.“ Cokoliv je příležitost! Bude pršet? V hlavě by hned měla naskočit otázka, jak využít deště ke zvýšení zisků a rozpočtů. Bude sucho? V hlavě musí naskočit otázka jak využít sucho ke zvýšení zisků a rozpočtů. Chtějí lidé tohle? Chtějí lidé tamto? Dojde k nějaké jiné změně? Miliony mozků neustále přemýšlí, co z toho vytřískat. Čistě statisticky musí v těch hlavách vzniknout nějaké nápady, a pár nápadů musí být dobrých. Tak dobrých, až naivnější lidé získají pocit, že to museli mít připravené předem.

Kolikrát jsem tu zásadu „ve všem hledejte příležitost“ slyšel na školení. A kolikrát jsem ji četl v konzultantských příručkách.

Právě tohle je něco, v čem by nacionalistická opozice měla elity napodobit. Měli bychom se naučit vidět svět kolem sebe jako hromadu příležitostí, jak globalistickou stranu oslabit. Jak využít každou událost k mocenskému posunu ve prospěch místních lidí.

Nepoučitelní (14. 11. 2021)

Statistik: Trumpovo snížení korporátních daní nezabralo.

Liberální ekonom: Tak musíme snížit daně ještě víc.

Otázka důvěryhodnosti (14. 11. 2021)

Možná si pamatujete na dobu, kdy v televizi pravidelně vystupovali multikulturní aktivisté, aby nás ujistili, že masová migrace z muslimských zemí je skvělá. Nefungovalo to. Pak to zkusili herci, politici a dokonce i vědci sepsali svou “výzvu vědců”. Nefungovalo to, protože masová veřejnost dokázala poznat, že to nijak nesouvisí s jejich odborností.

Jenže když se na obrazovce objeví konkrétní lékaři a zdravotní sestry, jejichž rukama prošly tisíce pacientů a podávají svědectví o svém oboru, tak je to úplně jiná situace. Radikální aktivisté je mohou označovat za zkorumpované služebníky systému, ale většina veřejnosti je bere vážně. Ano, lidé si uvědomují, že i ten lékař občas zajede na akci financovanou farmaceutickými firmami, a že možná nějaký preparát předepíše častěji, než by musel. Ale to nic nemění na tom, že vzbuzuje důvěru, protože tu jsou tisíce lidí, kterým pomohl. Mezera mezi běžnou veřejností a aktivisty roste. Někteří se snaží pracovat s tím, že “antivaxer” je totéž, co “islamofob”, ale nefunguje to. A fungovat nebude.

Co s ochranou polské hranice (13. 11. 2021)

Ve čtvrtek v Jeseníku jsme dostali, mimo jiné, otázku ohledně polsko-běloruské hranice. “Polskému prezidentovi Dudovi nikdo nebrání vzít telefon a zavolat Lukašenkovi, že zastavuje nepřátelské aktivity proti Bělorusku. Že Polsko přestává poskytovat podporu skupinám, které chtějí svrhnout běloruský režim, ukončit nezávislost Běloruska a nastolit tam loutkovou vládu západních korporací. Kdyby se pánové dohodli, za pár hodin by byl na hranicích klid. Alexandr Grigorjevič by s těmi migranty snadno poradil. My v České republice nemáme žádný důvod se do toho jakkoliv plést,” zněla moje odpověď.

Bomby, mačety a vraždící náklaďáky za české peníze (13. 11. 2021)

Čínou pronásledovaní Ujgurové si v Praze zvolí exilovou vládu. Takhle by ta zpráva mohla vyvolat dojem, že se jedná o nějakou utlačovanou etnickou menšinu, které není dovoleno třeba mluvit vlastním jazykem. Ve skutečnosti se ale jedná o muslimské extrémisty, kteří chtějí v Číně zavádět právo šaríja a kteří se toho domáhají prostřednictvím útoků na policejní stanice a podobných metod, jaké doporučuje jejich prorok. Fakticky to tedy znamená, že ministerstvo zahraničí ČR otevřeně podporuje džihádistické teroristy. Jestli budou napadené země reagovat odpovídajícím způsobem, bude vina VÝHRADNĚ na naší straně. To my neseme spoluodpovědnost za krev obětí této fronty džihádu.

Havlisté, vpřed! (13. 11. 2021)

Petr Drulák naprosto skvěle: 

“V posledních letech se však otevírá nové pole mezinárodního lidskoprávního dialogu, kde jde už i o budoucnost naší společnosti. Se znepokojením sledujeme, jak v USA, Velké Británii, Francii a dalších zemích, které jsme považovali za nositele myšlenek, kterými jsme se inspirovali, dochází k soustavnému omezování svobody projevu a institucionálním projevům protibílého rasismu. Vzhledem k našemu propojení se Západem ohrožuje tento vývoj i nás. Pokud se naše diplomacie chce přihlásit k obhajobě lidských práv, měli bychom začít našim západním partnerům klást i nepříjemné otázky.”

Takže, dědicové Václava Havla, vpřed! Na kdy, že má Hutka přihlášenou demonstraci před americkou ambasádou? A kdy se objeví na pražském magistrátu obrovské obrazy politických vězňů Juliana Assange a Dereka Chauvina?

Velká powerpointová revoluce (12. 11. 2021)

Z eseje pro Novou republiku:

“Jenže někdy se stává, že powerpointové prezentace naráží na realitu. Plyn v té trubce prostě není a ti vousatí chlápci s kalašnikovy si nenechají říct. Pro ty, kdo sedí na mítinku, to zatím žádnou velkou nepříjemnost nepředstavuje. Leda by z toho bylo negativní pokrytí v tisku.

Americký sociolog Peter L. Berger představil v 80. letech model, podle nějž v západních společnostech probíhá třídní konflikt mezi třídou pracující se symboly a třídou pracující se skutečnými hmotnými věcmi. Soudě podle posledních událostí proběhla od té doby Velká powerpointové revoluce a symbolická třída převzala veškerou moc.”

Tenhle svět není pro starý (12. 11. 2021)

Legendární autor a režisér Terry Gilliam (možná si vzpomenete na kultovní film Král rybář nebo jeho účinkování u Monty Pythonů vyhozen z dalšího divadla, respektive byla stažena jeho hra. Zajímavé je, že nepředcházel žádný skandál. Gilliam byl znám nekorektními postoji, ale nikdy se to neřešilo a nic zajímavého neřekl v poslední době. Podle všeho šlo docela obyčejně o to, že starý pán musí uvolnit místo mladším, ambicióznějším a hladovějším po honorářích. Už se to vlastně pokládá za samozřejmé. A mezitím probíhají nějaké útoky proti Marku Ebenovi – ten to tentokrát ještě ustojí, ale příště? Ani on nemládne.

Odpověď na vidláckou otázku o covidu (12. 11. 2021)

“Sakra mějte tam konečně už někdo koule a řekněte na rovinu, jak se věci mají. My to uneseme a nás normálních je furt ještě většina. Žádný Chcípl pes to tady nepřevrátí. Ale pokud budete mlžit, kličkovat, uhýbat, odvolávat co jste slibovali a pak zase naopak, tak na to prostě doplatíte,” tak zní Vidlákova otázka a apel na ministra Vojtěcha. 

Ministr bude pochopitelně předstírat, že otázku nečetl. Nicméně klidně můžu odpovědět za něj. Ministr neví nic, co bychom nevěděli taky. V tuto chvíli v zemi existují pouze tři centra jakési takési expertízy.

Ústav zdravotnických informací a statistiky se naučil říkat, co chce vláda slyšet. Bude tedy vydávat takové zprávy, aby to vypadalo, že všechno je perfektně pod kontrolou. Nicméně i tak vám jejich tabulky můžou ukázat spoustu zajímavých věcí.

Skupina Meses je jediná skutečně nezávislá expertní skupina. Zdůrazňuji slovo expertní. To znamená, že v ní jsou lidé, kteří desítky let tvrdě pracovali na tom, aby se naučili takové situaci rozumět.  Žádné sdružení filmových režisérů a prodejců bylinek, kteří si udělali jasno během pěti minut a se věnují hlavně pořádání demonstrací a vybírání peněz od důvěřivých lidí. Nejsou to ani lidé s akademickým titulem, kteří zjistili, že když se k těm filmovým režisérům přidají, mohou pomýšlet na senátorské křeslo nebo jiné výhody.  Ve skupině Meses ale převažují lékaři, a většinou to bývá tak, že lékař má tendenci brát každou nemoc vážněji než pacient a doporučovat silnější léky a více úkonů, než by chtěl pacient. Tak si to musíte trochu přebrat.

Potom ještě existuje neveřejná skupina působící v rámci ministerstva zdravotnictví (říkám jí “promořovací deep-state), kterou sestavil ještě bývalý náměstek Černý, a která se snaží situaci směřovat tak, aby bylo naplněno přesně 100% kapacity jednotek intenzivní péče. Ani méně ani více. Je ovšem otázka, jestli vědí něco navíc.

Třídní vědomí nebo propaganda? (11. 11. 2021)

Bývalo to tak, že lidé měli určité zájmy. Z těch zájmů vyplývaly jejich názory, a z těch názorů politické přesvědčení. Kdo pracoval rukama, ten potřeboval vyšší minimální mzdu, a od toho vedla cesta někam k sociální demokracii. Kdo seděl v managementu, ten potřeboval snižovat náklady na pracovní sílu, a z toho vyplývala podpora pravicově konzervativních stran. Samozřejmě si to málokdo připouštěl. Většina lidí tvrdila, že je to otázka mravního přesvědčení. Ale vztah mezi sociálním postavením a podporou určitého politického směru byl jasně viditelný. Ano, občas nějaký továrník podporoval sociální demokracii a nějaký dělník podporoval konzervativce, ale takové případy byly vzácné.

Američtí psychologové Rudolph a Hetherington, kteří se tím zabývali v posledních letech, ovšem dospěli k naprosto jinému obrazu. Na začátku jsou lidé fascinováni politickou osobností. Od toho se odvíjí jejich politické přesvědčení, a od toho celkový pohled na svět. Z jiných dat víme, že tomu tak není úplně – vztah mezi sociálním postavením a politickými názory je pořád velmi silný. Nicméně pokud by Rudolph a Hetheringon měli i třeba jen částečně pravdu, byl by to velmi neblahý trend. Znamenalo by to, že propagandistické aparáty získávají takovou sílu, že lidé ztrácejí schopnost sledovat a hájit své zájmy (což by se týkalo všech společenských vrstev). A přechod od třídního pohledu k pseudonáboženské iracionalitě je vždy špatný a nebezpečný. Jde-li totiž o peníze a vliv, je většinou možné vyjednat nějaký kompromis. Jakmile se ze sporu stává záležitost emotivního přesvědčení, hledá se kompromis velmi těžko. Kdo by chtěl obchodovat se svou duší?

Obnoví se levice? (10. 11. 2021)

Odpověď do ankety časopisu Argument

Výzkumy i volební výsledky skutečně potvrzují, že existuje masivní poptávka po politických projektech, které spojí levicový ekonomický program, ochranu domácí kultury a domácího etnika (tedy postoj proti migraci a islamizaci) a umírněně konzervativní postoje. Může se tím směrem vydat některá ze stávajících levicových stran? Jsou důvody ke skepsi. Ti, kdo se hlásí o vedení, byli dosud aktivními vykonavateli hybridní politiky (ve smyslu Jana Kellera, tedy prosazování zájmů úzké vrstvy globálních držitelů moci). I kdyby někdo z nich radikálně změnil světonázor (jako např. Jana Maláčová), spolupracovníci a podporovatelé nedovolí změnu. V těch stranách by muselo dojít k mocenskému převratu a nově by ji museli řídit úplně jiní lidé. V KSČM byl takový pokus poražen a nezdá se, že by se k něčemu takovému schylovalo v ČSSD. Je tedy logičtější očekávat, že hlavním nositelem levicového programu se stane SPD (kam už přešly některé osobnosti sociální demokracie) nebo nový subjekt.

Kudy z energetické krize (10. 11. 2021)

Sdružení Kudy z krize má první výstup. Včera jsme rozeslali předsedům všech parlamentních politických stran otevřený dopis s konkrétním návrhem řešení současné energetické krize. Jsou to tři konkrétní kroky – politická rozhodnutí a novelizace energetického zákona. To by vedlo k rychlé nápravě situace. A naopak, pokud k těm krokům  nedojde neprodleně, bude se situace zhoršovat.

V tom otevřeném dopise píšeme mimo jiné: 

Je povinností příslušných vládních orgánů a regulačních institucí ochránit domácnosti před pádem do energetické chudoby a firmy před likvidačními cenami energie. Povinnost chránit oprávněné zájmy spotřebitelů pro ně plyne přímo ze zákona dle bodu 10 písm. h) a bodu 11 písm. i) § 98a  zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon.

Vzniklou krizovou situaci je třeba řešit bezodkladně též na úrovni Energetického regulačního úřadu (ERÚ), a to formou vyhlášky, kterou se stanoví postup při zajištění dodávky elektřiny a dodávky plynu dodavatelem poslední instance (DPI). Zde je třeba určit nejen postup při přejímání spotřebitelů od obchodníků, jimž ERÚ zruší licenci na obchodování, ale také stanovit pravomoci DPI vymáhat na obchodnících s odebranou licencí rozdíl mezi odůvodněnými cenami energie a cenami dle původně platných smluv.

Zároveň je nutno bezodkladně se připravit na to, že podobné cenové šoky se budou v důsledku nepromyšlenosti zvolené strategie „boje s klimatickými změnami“ bohužel opakovat. Příslušné orgány se musí  s předstihem připravit na situace, kdy ambiciózní projekty Evropské unie nejsou provázány s opatřeními, jež by bránila nezodpovědnému chování   finančně silných aktérů a chránila veřejnost před dopady jejich spekulací.

Zase ti psychologové (9. 11. 2021)

“O sociolozích se vypráví málo vtipů. Je to pro ně poněkud frustrující. To jejich bratránci psychologové jsou na tom mnohem lépe.” Tak nějak začíná nejznámější úvod do sociologie. 

Vzpomněl jsem si na Bergerova slova, když je tisk plný o tom, jak další psycholog či psychiatr pohlavně zneužíval pacientky. Kdy se konečně začne mluvit o případech, kdy nějaký sociolog svede při výzkumech desítky respondentek? (ideálně samozřejmě při výzkumu modelek).

17. listopad s lampiony (8. 11. 2021)

Gender studies po palestinsku (8. 11. 2021)

Palestinští džihádisté se připojili k genderové rovnosti. Závádějí sebevražedné útočnice. Jo, a není to vtip.

Tedy, abych tu upřesnil, nezavádějí nově. Podle nedávného projevu palestinského ministryně pro ženské záležitosti Amal Hamad těch “mučednic” již šest. Aby nešlo k omylu, muslimové nemyslí výrazem “mučedník” někoho, kdo je týrán a mučen, nýbrž někoho, kdo čile zabíjí nevěřící, a sám přitom přijde o život.  Jiným příkladem takového “mučedníka” byl Adolf Hitler.

Kdo si z koho dělá legraci? (7. 11. 2021)

Na amerických „alternativních“ serverech se objevila zpráva o tom, že generální ředitel Pfizeru Albert Bourla byl zatčen za falšování informací při testování vakcíny proti covidu. Samozřejmě je to naivní lež. Ten chlápek zatčen nebyl ani proti němu nebylo vzneseno žádné obvinění.

Nicméně je tam jedna velmi zajímavá okolnost. Ta pitomost se objevila v den, kdy se Bourla několikrát objevil v různých televizích, kde oznamoval uvedení nového léku. Každý si tedy mohl velmi snadno ověřit, že je na svobodě. Proč to tedy vypustili právě v tohle den? Dělají si z naivních antivaxerů legraci? Nebo je za tím nějaká systematická snaha zesměšnit „alternativu“? Nebo systematické vyhledávání naivních lidí, kteří se nechají snadno podvádět?

Teď můžeme jen sledovat, jak se to bude šířit v českém prostředí.

Rusko včera, západ dnes (7. 11. 2021)

Vladimír Putin jasně připomíná, že to, co dnes probíhá v USA a západní Evropě, to probíhalo v Rusku v prvních nejzběsilejších letech po bolševické revoluci. „Rusko si tím už prošlo,“ říká Putin na adresu západních progresivistů.

Jenže tím taky podobnost končí. Zatímco v sovětském Rusku následovala rychlá modernizace, západní svět se vrací o sto let nazpět. A je zajímavé všimnou si i tváří těch „revolucionářů“ porážejících sochy (do Putinova projevu jde dost záběrů). To nejsou odhodlaní revolucionáři ze starých časů. To jsou rozjaření puberťáci, kteří by propadli panice, jakmile by narazili na skutečnou sílu.

Putin mluví o „rozumném konzervatismu“. To je naprosto perfektní formulace. Takový konzervatismus, který se dokáže postavit na odpor současnému běsnění, a zároveň se nás nesnaží vrátit do středověku ani nastolit jakýsi pseudonáboženský klerikální režim.

 

Proč není Jan Keller jedním z nejslavnějších světových sociologů (6. 11. 2021)

Z dnešního proslovu u příležitosti udělení ceny: 

Úspěšný vědec musí psát nejasně. To pak umožní, aby vznikaly disertace a sborníky, ve kterých se budou různí lidé hádat o to, co velký sociolog myslel tím nebo oním slovem. Co třeba šestidílná kniha „Dialektika pojmu hybridnosti u Jana Kellera“? Kolik grantů by na to bylo možné vyčerpat? Nebo co celodenní seminář o Kellerově pojetí modernity? Nebo diplomová práce o rozdílech mezi Hamplovým a Patočkovým pohledem na Kellera. Jenže Jan Keller píše jasně. I když popisuje složitou věc, tak prostě přečtete větu a rozumíte jí.

To a další podobné body snižují šanci Jana Kellera, že ve světových učebnicích nahradí místo nějakého šikovného chrliče frází třeba o tekuté modernitě. Ale každý z těch bodů znamená, že Jan Keller je velkým sociologem a že jeho knihy jsou skvělé. Že každá z jeho knih je lepší než ty předchozí.

O příčinách povahy národů (6. 11. 2021)

Co je příčinou povahy různých národů a různých civilizací? Kultura nebo geny? Do značné míry na to odpovídá text, který vyšel na science.org a který shrnuje výsledky mnoha výzkumů dějin kultury, dějin jazyka a genetických dějin. Výzkumy především ukazují, že genetické a jazykové národy se překrývají jen trochu. Ano, mezi Italy je víc černovlasých a mezi Švédy víc blonďatých (a totéž platí pro další genetické znaky), ale není tam úplně totožnost. K národu se v průběhu dějin připojovaly geneticky odlišné skupiny a osvojovaly si jazyk a kulturu. A naopak se zase některé odštíply a odešly k jiným národům. Totéž platí o celých civilizacích. Někde mají takových případů plné dějiny, jinde jsou vzácné. A mnohdy je to ještě neprobádané. Ale zcela zcela jistě platí, že když vidíme lidi, co vypadají stejně jako my, mluví stejným jazykem a patří k nám, nemusí to znamenat společné genetické předky.

V zemi lovné zvěře (5. 11. 2021)

Z komentáře k energetické kauze:

Ona to není jenom otázka Bohemia Energy. Česká republika je zemí, jejíž vláda je natolik slabá, že občané jsou obětí jakékoliv nájezdníka, který dostane zálusk. Prostě lovná zvěř.

Kde ještě zůstala svoboda projevu (5. 11. 2021)

Parlamentní listy včera naprosto perfektně. Rozhovor s ředitelkou jihočeské hygienické stanice Květoslavou Kotrbovou a hned vedle s filmovým režisérem Janem Tománkem, který vede Zdravé fórum (to jsou ti aktivisté, co tvrdí, že viry jsou neškodné, covid chřipečka a očkování zabíjí). Neříkám už, že čtenáři si to přeberou. Naprosté většina čtenářů si to přebírat nechce. Nicméně je to první a základní podmínka k tomu, aby mohla probíhat debata. Taková, na jejíž konci bude zjištění, jak to opravdu je.

Všimněte si, jak je taková svoboda projevu nesmírně vzácná. Většina mainstreamu sice informuje o covidu poctivě, ale celkově se tam o svobodném prostředí nedá mluvit. A většina alternativních médií dnes aplikuje tvrdší cenzuru než mainstream (ostatně, kdyby diskuze o očkování probíhala svobodně a férově, bylo by už očkováno 100% populace). Parlamentní listy, děkujeme!

Předčili i Leninovu představivost (3. 11. 2021)

“Kapitalista vám prodá provaz, na kterém ho oběsíte,” řekl prý Lenin. Jak ukazuje New Green Deal, pokročilejší kapitalista vám prodá vlastní oběšení jako službu.

Zničili diktátora (3. 11. 2021)

Škoda Auto konečně přelstila Lukašenka. K čemu je mu zákaz dovozu škodovek, když stejně žádné nevyrábějí?

Jenom se bojím, že stejnou metodu chtějí aplikovat na celou českou ekonomiku.

Pozvání na čtvrtek (3. 11. 2021)

Sympatická a populární (3. 11. 2021)

V rozhovoru na parlamentkách se snažím vidět i předsedkyni TOP z té lepší stránky:

“Paní Adamová má potenciál být sympatická a populární. Kdyby jí někdo už konečně vysvětlil, že se má půvabně usmívat, že se má doslova naučit, co jí připravil tiskový odbor a za žádných okolností nemá vyslovovat žádnou vlastní myšlenku, mohla by se stát nejpopulárnější tváří nové vládní garnitury.”

Nezávislost, ale… (3. 11. 2021)

Ivan David shrnuje reakci evropského parlamentu na rozhodnutí polského ústavního soudu. Samozřejmě se vztekají, to je jasné. Ale je v tom taky dobře vidět, jak je to s tou všemocností soudů. Ano, soudci stojí nad zákonem – dokud rozhodují tak, jak to vyhovuje politické a finanční elitě a jak to vyhovuje neziskovkám. Když jednou ústavní soud rozhodl jinak, než chtěli (v tomto případě polský), tak narazil na srocení davu. Najednou je legitimní rozsudek ignorovat nebo dokonce rozehnat soud, který dělá potíže. A takhle je to pokaždé. Kdyby Evropský soudní dvůr nebo Evropský soud pro lidská práva začal rozhodovat nezávisle a podle práva, taky by se zlou potázal.

Dobře vidě, jak je to s všemoceností soudů. Ano, soudci stojí nad zákonem – dokud rozhodují tak, jak to vyhovuje politické a finanční elitě a jak to vyhovuje neziskovkám. Když jednou ústavní soud rozhodl jinak, než chtěli (v tomto případě polksý), narazí na srocení davu- a najednou je legitimní rozsudek ignorvat nebo dokocne rozehnat soud, který dělá potíže. Takhle je to pokaždé. Kdyby evropský soudní dvůr nebo evropský soud pro lidská práva souvisle rozhodoval nevhodně, taky by se zlou potázal.

Ekonomové do dolů? (3. 11. 2021)

“Do toho dostávají panské rady třeba od ekonoma Lukáše Kovandy, který jim radí, jak mají méně svítit, méně topit, včas vypínat troubu, brát si svetr a tak podobně.  Kovandu jsem si po včerejším rozhovoru také zařadil do přísušné škatulky…. a kdybych se tu někdy stal diktátorem tak on půjde dělat do kotelny,” píše Vidlák.

Mám Lukáše Kovandu rád, i když se skoro neznáme. Pamatuju na doby, kdy býval normální, a pořád píše zajímavěji než ostatní. Problém je v tom, že se jedná o liberálního ekonoma a jeho obor prostě nenabízí nic lepšího. Neumí předpovídat další ekonomický vývoj (všimněte si, že NIKDO nepředpovídal současné zhroucení výrobních řetězců), nedokáže ho ani předvídat s určitou pravděpodobností (nikdo neříkal ani: roste riziko, že se fabriky zastaví) a tím méně ho ovlivnit.

Naprostá většina toho oboru spočívá v tom, že někdo s titulem říká normálním pracujícím, že se mají ještě víc omezovat a že boháče chválí za to, že hrabou ještě víc. To, co ještě před pár lety vypadalo jako nadsazená karikatura kapitalismu začátku 19. století, takovou podobu ten obor opravdu dostal. Kéž by o sobě mohla ekonomie říkat, že je opiem lidstva. Obávám se, že už nenabízí ani tu útěchu.

Nepokřivená přirozenost podle Pirátů (2. 11. 2021)

„Křivit trh s povolenkami umělými regulačními opatřeními je nesmysl,“ tvrdí Pirát Peksa. Zjevně má pocit, že existuje jakási přirozená přírodně-tržní situace, kdy povolenky rostou správně. A kdyby do téhle přirozené rovnováhy začaly zasahovat vlády, tak by ji pokřivily.

Ve skutečnosti to je samozřejmě výhradně administrativně-byrokratická záležitost. Bruselská nadvláda všechno zakáže, pak rozdá výjimku z vlastních zákazů, ty výjimky se dostanou k investičním fondům, ty zvyšují jejich cenu (mimo díky nesmyslnému množství fiktivních peněz generovaných evropskou centrální bankou), vydírají teplárny, elektrárny podniky a další, a lidé nemají na topení. Co je na tom nepokřiveného? Tohle je přirozenost podle pirátů – přirozené je, když si prodavačka nemůže doma zatopit, takže budou mít deset stupňů, a když bankovní manažer dostane vyšší bonusy. Chtít to měnit je „pokřivení trhu“.

Co  když profesor neumí počítat? (2. 11. 2021)

Václav Klaus starší přišel s novým prohlášením o covidové epidemii. Tentokrát už je čistě negativní. Neočkujete se, neomezujte kontakty, nedávejte víc peněz na nemocnice…prostě všechno je stejně špatně, tak raději chcípněte. Svým způsobem logický vývoj ke stále zatrpklejšímu a stále pesimističtějšímu postoji.

Co ale šokuje, je neznalost běžné matematiky na úrovni druhého stupně základní školy. Exprezident nejspíš opravdu neví, že když onemocní 100 lidí z 10 tisíc, je to jiné procento, než když onemocní 100 lidí z milionu. Chápu, že každý může udělat chybu, ale že ho na to neupozorní nikdo z jeho okolí. A otevírá to kacířskou otázku. Uměl počítat někdy dřív? Jak je to vlastně s jeho ekonomickými znalostmi a analytickými schopnostmi?

Naprosto nezpochybňuji jeho schopnosti politické. Kombinaci odvahy, odhodlání porvat se, najít správnou strategii, spojit se s těmi správnými lidmi a říkat, co chce publikum slyšet. Ale to vůbec nemusí znamenat, že je schopen nějak hlouběji analyzovat ekonomické otázky.

Co chce Kudy z krize (2. 1. 2021)

K otázkám na program Kudy z krize. Nejsme politická strana, nemáme tedy program v takovém smyslu. Nicméně naše východiska jsou tato:

  • Hledat taková řešení, která budou ku prospěchu obyvatel ČR. Zájmy spojenců a investorů mohou být akceptovány jen tehdy, pokud na tom jednoznačně vydělají naši občané. Všichni, nejen úzká vrstva manažerů a specialistů.
  • Nenechat se svázat žádnými ideovými omezeními. Když to bude vhodné, navrhneme znárodnění. Když to bude vhodné, navrhneme privatizaci. A takhle se vším.
  • Komplexní pohled. Každý náš návrh projde složitou oponenturou z toho pohledu, jaké to bude mít dopady na obranyschopnost, sociální rozdíly, vzdělanost, krajinu a spoustu dalších věcí.
  • Jednotlivé návrhy posuzovat podle dostupných dat, časových řad atd., s využitím běžného matematického a statistického aparátu, případně modelování. Což rozhodně neznamená ono „zakládání na faktech“, s jakým se někdy setkáváme.
  • Předkládat i takové návrhy, které jsou zatím pokládány za naprosto nezvyklé a nemožné.
240 let od zrušení nevolnictví (1. 11. 2021)

Dnes je tomu 240 let, co Josef II. zrušil nevolnictví, tedy takové trochu mírnější otroctví, a nahradil ho poddanstvím (tedy ještě mírnější formou otroctví). Vzpomeňte si na to, až od nějakého superintelektuála (třeba proděkanky pražské filosofické fakulty) uslyšíte, že naši předkové žili z otrocké práce. Žili z ní v tom smyslu, že oni sami byli otroci! Tedy nevolníci, ale to není tak dramatický rozdíl třeba proti relativně mírnému americkému otroctví (proti tomu děsivému antickému je to rozdíl obrovský). A taky si to připomeňte, až od nějaké chytré hlavy uslyšíte, že se za starých časů žilo dobře a moderní společnost, že je průšvih. Je to stejně stupidní jako když se mladí fanatici přivazují k bagrům, a přitom doufají, že budou mít dál světlo a teplo. Ten staromilec by taky nechtěl pracovat skoro polovina času zadarmo pro nějakého vašnostu. A už vůbec by nechtěl, aby ten vašnosta (jehož jedinou předností bylo lichocení ještě vyšší šlechtě) schvaloval každé jeho rozhodnutí (včetně toho, jestli se může přestěhovat, oženit apod.)

Listopadová výročí. 

Kde vítězí to nové a kde to staré (1. 11. 2021)

„Islám se totiž v současné době podílí na dobývání Evropy obecně a Francie zvláště, podmaňuje si celé oblasti a arogantně zavádí svou civilizaci, své minarety, své právo, svou mentalitu a svůj způsob života. Islám je totiž až na druhém místě náboženstvím ve smyslu, který tomuto slovu dáváme v Evropě, ve světle dvou tisíciletí křesťanství. Islám je také a především politický projekt, a to do té míry, že se snaží prosadit svůj právní kodex a svá civilizační pravidla.“ Tolik Jean-Louis Harouel.

Na tom asi není nic speciálního objevného. Nicméně francouzský profesor historie upozorňuje i na něco dalšího. A sice, že v rámci islámských společností často platí, že při sporech převládne ten proud, který je nejvíc archaický. Zkuste si oproti tomu představit, že by se dnes v Evropě našla skupina propagující návrat do barokního katolicismu nebo třeba k husitství. Může to být zábavné intelektuální stanovisko, ale v konkurenci s jinými skupinami neobstojí. Budou technologicky zaostalí, organizačně zaostalí, myšlenkově pomalejší… civilizační logika islámu je opačná.

 

GLOSY Z PŘEDCHÁZEJÍCÍCH MĚSÍCŮ NAJDETE ZDE.