Druhý pohled z 24.4.: O dvojím vykořisťování

Připomínám citát rakouského kancléře Stockera: „Naším cílem je být zemí, kde se oceňuje a respektuje výkon, tvrdá práce a nasazení. Být zemí, kde podporujeme jeden druhého, ale navzájem se nevykořisťujeme.“

Jednoduchá formulace, která ovšem vede ke dvě skupinám důsledků a dvěma různým politickým programům.

• Obrana proti lenochům, kteří si udělali živnost z čerpání dávek a často se dokonce smějí pracujícím do obličeje. O tom hodně slyšíme a vzbuzuje to oprávněné rozhořčení.
• Obrana proti těm, kdo si berou velkou část vytvářeného bohatství a sami nepracují. Berou si peníze skrz kapitálové příjmy, pronájmy apod.

Každá z těch skupin pěstuje vlastní verzi morálky, podle které je jejich jednání správné, vykořisťovatelé jsou ti na druhé straně a hloupí pracující nedokážou pochopit, že platby jim jsou zasloužené a oprávněné. Já osobně nepatřím ani k jedné straně, takže mohu klidně prohlásit, že nevidím žádný morální rozdíl mezi cikánem zneužívajícím sociální systém a investorem na burze. Ale jiní lidé to mohou vidět jinak.

Spolehlivě ale můžeme říct, který z těch problémů je větší. Tady dává jasnou odpověď Český statistický úřad. Objem peněz vyplácený přes různé renty je přibližně dvojnásobný než součet všech sociálních dávek, včetně důchodů. Když jsem na ta data narazil při práci na akademickém sborníku o sociálních nerovnostech, i já jsem byl velice překvapen. V nejbližších týdnech se tomu budu věnovat podrobněji.