Druhý pohled z 8.6.: O sinofuturismu

Co je sinofuturismus?

Je to něco, co připomíná Evropu z dob Julese Verna. Doba nápadů, objevů, technologických fantazií, nadšení a těšení se na budoucnost. I když to byla doba ostrého třídního konfliktu, dělníky ani nenapadlo u každého nového vynálezu říkat „teď nás budou továrníci sledovat“ a „tohle nám sníží mzdy“ a „tohle povede k horším pracovním podmínkám.“

A teď si toho stejného úžasného optimismu užívají v Číně. My se u každého nového vynálezu děsíme možnosti, že bude použit k našemu zotročení. Číňany – zdá se – něco takového prostě nenapadne. To neznamená, že by byli naivní. Vycházejí tam knihy jako Technodiverzita, které pracují s tím, že existuje několik různých variant technologické budoucnosti a že rozhodně nejsou všechny stejně dobré. Ale to je něco jiného než iracionální děs, jaký dnes převládá v Evropě.

„V Číně existuje optimistická víra ve schopnost člověka upravovat přírodní procesy s cílem je zlepšit. Tenhle optimismus je mnohem silnější než pocit, že  vliv člověka je nevyhnutelně škodlivý,“ píše komentátor Unherd.

Projevuje se to i v převládajícím pohledu na pracovní síly. Západní vlády chtějí převážně dovážet migranty, v Číně se vrhají na výrobu robotů.

Samozřejmě, že nové technologie přinesou nová rizika a nové problémy. Ale Číňané mají všechny předpoklady zvládnout je lépe než Evropané.

Což nevylučuje možnost, že za generaci na tom budou Evropané mnohem lépe než dnes a znovu v čele vědecko-technického pokroku.

Každodenní vytváření těchto poznámek můžete podpořit tím, že se připojíte k předplatitelům Plné verze Hamplova druhého pohledu.