Druhý pohled z 30.8.: Starý režim a revoluce

Dostal jsem dotaz, co přesně myslím výrazem „starý režim“, který neužívám zcela konsistentně. Je to dobrá poznámka. Časy se mění a mění se i to, co je myšleno „starým režimem.“

Ten pojem pochází z knihy Alexise de Tocquevilla Starý režim a revoluce, která vyšla v polovině 19. století. Starým režimem se myslí celkové politické, společenské a ekonomické poměry, jaké panovaly před současnou dobou. Současnou dobu  je možné vymezit a definovat právě srovnáním s tím starým režimem. Tocqueville myslel starým režimem francouzskou monarchii před rokem 1789.

Relativně nedodávna jsem starým režimem myslel ten husákovský. Současný liberální režim se vymezoval právě vůči němu.

Jenže časy se mění.  Na konci léta 2025 je starým režimem liberální demokracie, oligarchická vláda nové aristokracie a časy, kdy nejmocnějším mužem západního světa byl Georg Soros. To je to, vůči čemu se vymezuje nový americký režim, vládnoucí režim v Maďarsku a další nastupující režimy v západním světě.

Není to jen otázka časové posloupnosti. Všimněte si, že celý ten liberální progresivismus je beznadějně zastaralý. Už aspoň dvacet let nepřišli s žádnou novou myšlenkou v žádné oblasti. Zaklínat se v roce 2025 digitalizací je komické. Zbývá už jenom, aby vytáhli koňské potahy. Ale s jinými tématy na tom nejsou lépe. Jen opakují stará hesla a protože nemají nic nového, dobírají nápady až do patologické sedliny, která se nikdy neměla dostat napovrch.

Trumpovský či orbánovský režim naproti tomu přicházejí s novými idejemi a hledí do budoucnosti. Nutno ovšem přiznat, že do budoucnosti hledí i muslimská komunita přebírající vládu nad velkou Británií.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.