Druhý pohled z 28.10.: Normálnější, než si připouštíme

Upozornil mě jeden kamarád, že jsem kolegou Vojty Dobeše. Oba jsme autoři Radia Dixie. Ano, opravdu mám na mysli toho chlápka, který, když zjistil, že jeho kamarád Filip Turek dělá totálně nekorektní vtipy, tak si je pro jistotu archivoval, kdyby se to později hodilo.

Nicméně odpudivost takového jednání nic nemění na tom, že Dobešovy články o amerických autech jsou skvělé. Rozhodně stojí za čtení.

Ale otevírá to zajímavější otázku. Jak je možné, že existuje segment společnosti, kde je něco tak odporného oslavováno a pachatel takového jednání dokonce označován za statečného člověka a mravní vzor. Jak ti lidé mohli klesnout tak hluboko?

Obávám se, že je to normálnější, než si připouštíme. Každý systém morálních pravidel je zároveň systémem, který zvýhodňuje nositele té morálky proti vnějšímu světu, kde se ta pravidla nedodržují. My se neokrádáme, oni se okrádají, to nám dává výhodu. Bez toho morální systémy zanikají.

Z toho vyplývá mimo jiné, že:

• Ke každému systému morálních pravidel patří dvojí metr
• Každý systém morálních pravidel podporuje agresi vůči těm venku

A přesně to vidíme. Archivovat Foltýnovy vtipy by bylo odporné, archivovat Turkovy vtipy je vysoce morální.

Nedělejme si iluze. Druhá strana by se v obdobné situace chovala podobně. Každá skupina by se tak chovala.