Druhý pohled z 8.11.: Zájmy nad sympatie

Bez ohledu na to, jak se vyvíjí různá jednání, je zjevné, že Spojené státy nevystoupily z války proti Rusku. I když se neangažují zdaleka tolik, jak by se líbilo evropské mocenské elitě.

Někdo to přičítá pokračujícímu vlivu deep state, ale obávám se, že mnozí jen špatně poslouchali, co říkal Trump a jemu blízcí. Vadilo jim, že Amerika je přímo zapletena do války, která ji nezajímá. Vadilo jim, že se americké peníze utrácejí na něco, co pro Ameriku není důležité. Vadilo jim, že to posiluje různé extrémistické skupiny.

To všechno se změnilo. Američany už nestojí válka na Ukrajině ani dolar. Naopak na ní vydělávají. Rizika se nově týkají jen Evropanů. Sankce jsou vypisovány velmi výběrově a v podstatě tak, aby byli zlikvidováni konkurenti amerických dodavatelů.

Když je to postaveno takhle, nemají USA silný zájem na rychlém ukončení války. Pokud evropská politická třída chce pokračovat do zničení vlastních zemí, proč jim v tom bránit? Sice se zdá, že existují jakési přirozené sympatie mezi trumpovskými revolucionáři a evropskými nacionalistickými populisty (kteří jsou v drtivé většině protiváleční), ale dějiny nás učí, že zájmy zpravidla vítězí nad sympatiemi.

Konec konců, je Trumpovo heslo „světu mír“ nebo „Amerika na prvním místě“?