Druhý pohled z 20.11.: O integraci a asimilaci cizinců

Blogger Vlk přeložil rozhovor s Pierre Brochandem, velitelem tajné služby v důchodu. Podle informací, které mají k dispozici tajné služby, je přibližně 5% migrantů z muslimských zemí asimilováno (to znamená, že se z nich stali kulturně Francouzi), třetina je integrována (to znamená, že jsou schopni žít vedle Francouzů, ale udržují si vlastní identitu a v případě konfliktu se nedá počítat s jejich podporou) a většina jsou prostě nepřátelští kolonisté.

Málokoho to překvapuje. Je to v plném souladu s jinými zprávami, které z dostáváme z Francie a z jiných zemí, které se otevřely muslimské migraci. Nicméně otevírá to otázku, jak je to s našimi Ukrajinci. Kolik z nich je asimilováno? Jak rychle se budou asimilovat další? A hlavně, co rozhoduje o tom, jestli se asimilují nebo ne?

Těch faktorů je celá řada (například působení ukrajinských spolků asimilaci výrazně brání), nicméně upozorňuji na jeden hodně důležitý – osobní investice. Pokud člověk vynaložil hodně námahy a úsilí, aby se naučil jazyku, kultuře, přizpůsobil se způsobu život apod., pak má tendenci snažit svou investici chránit. To mimo jiné znamená, že ten jazyk, kultura a způsob života jsou pro něj atraktivní a připadají mu sympatické. Pokud nic neinvestoval, nic to pro něj neznamená.

Moje doporučení tedy zní. Když už jsem Ukrajině ukradli skoro milion lidí, pak z nich vracejme nazpět jen zločince, ale ostatní vystavme tlaku, aby se učili český jazyk, českou kulturu, české dějiny atd. Tlaku třeba i trochu šikanóznímu. Bude to k dobrému pro nás i pro ně.