Druhý pohled z 1.12.: Vynálezci nechybí, chybí investoři
Několikrát jsme tu zabředli do diskuze, jestli všechno podstatné už bylo vynalezeno. Jedna z teorií totiž předpokládá, že když přichází vědeckotechnický pokrok, nejdřív řeší zásadní úkoly. Pak už jsou zásadní úkoly vyřešeny, zbývají jenom ty méně významné a návratnost klesá. Do inovací je zapojeno stále více lidí a přínosy stále menší.
Zpochybňoval jsem tuhle teorii. Mám za to, že inovace mohou otevírat cestu k novým proudům inovací, a že se tak mnohdy děje. Že problémem není, že by se průlomové myšlenky vyčerpaly. Problém je v tom, že vymizel ethos „osvobodíme každou hospodyňku od úmorné dřiny“ a že většina vynalézavosti míří na problémy typu, jak vnutit lidem něco, co nepotřebují, s vyšším ziskem než dosud.
Před pád dny mě kolega upozornil na zajímavý dokument. Skupina výzkumníků z Yale a různých amerických úřadů se pokusila exaktně pojednat to, co jsme tu probírali spíše intuitivně. Pokusili se najít ukazatele, které by umožnily porovnávat technologické inovace v čase. Ubývá jich nebo přibývá? Zkusili různé ukazatele a výsledek pokaždé stejný. Průlomových vynálezů neubývá, jenže příliš mnoho jich končí patentem a nikoliv výrobou.
Je to svým způsobem logické. Proč by měl někdo investovat do nových vynálezů, když může investovat do finančních produktů a vynese to víc. Nakoupit emisní povolenky je ziskovější než stavět fabriku. I ze startupů se nakonec stal obor čisté finanční spekulace, kde se sází na zvyšování cen a reálné technologie jsou někde na okraji.
Doplňuji, že jsou dva obory, co se to mu vymykají. První je medicína, tam stále nové věci. Ovšem cenou za to, že je to příšerně drahé, péče stále hůře dostupná, a to i poskytování těch starších věcí. Druhý obor jsou zbraně. Tam se vyplatí vynalézat, tam se vyplatí nové výrobky.
Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.
