Druhý pohled z 4.12.: Ještě hlouběji

„Snažíme se přitáhnout ty nejzvědavější a s největší imaginací,“ píše profesor Seligman o svých studentech a o svém týmu.

Uvědomil jsem si, že totéž platí o té kognitivní elitě, kterou se snažím shromáždit a podpořit, aby v lidech takové vlastnosti rostly. Samozřejmě, že je výhodnější mít vysoké IQ. Samozřejmě, že je lepší být houževnatý než líný. Ale to úplně nejzákladnější je zvědavost. Jestli se člověk spokojí s povrchním vysvětlením  (mainstreamovým nebo konspiračním) nebo jestli chce jít hlouběji. A ještě hlouběji, a ještě hlouběji. A nikdy se nezastaví.

O tom je taky Jungmannova národní akademie. Nejde o to, že se člověk dozví, co zamýšlel který francký vládce, ale že se naučí propojovat, všímat si souvislostí, odlišovat reálné možnosti od stupidních konspiraček, kombinovat pohledy různých učitelů atd. Mozek si zvykne na složité věci, začne ho to bavit a začne klást otázky, jaké předtím nekladl.

Není to samozřejmě jediná pozitivní vlastnost, jakou může člověk pěstovat. Pokud někdo vede lidi k vytrvalosti a pracovitosti, je to přinejmenším stejně skvělé. Nebo třeba k tomu, aby pečovali o svou fyzickou kondici.

Nicméně každý, kdo usiluje o změnu poměrů k lepšímu, by si měl klást tu otázku o růstu lidí, se kterými pracuje. Protože pokud se jejich schopnosti nezvyšují, pak neroste síla opozice a je to jenom o předstírání odboje. Nebo o čekání, až to odpracuje někdo jiný a já na tom vydělám.