Druhý pohled z 26.12.: Cestou k téměř dokonalému poznání

Patřím k těm, kdo si občas s chutí přečte zábavné statusy Daniela Vávry (toho přes počítačové hry a svobodu projevu), ale tentokrát napsal něco hodně chytrého jeho oponent Norbert Trdnout. Daniel Vávra předtím nasdílel informaci o tom, že někde v Belgii postavili na náměstí místo vánočního stromu obrovský vibrátor. Vzhledem ke stavu tamního politického systému by nebylo nic překvapivého, že si to nějaká parta ujetých umělců za státní peníze prosadila. Nicméně byla to fotomontáž.

A Norbert Trdnout klade logickou otázku. Když se spletl v tomhle, v čem všem jiném se spletl?

Tohle se stává každému z nás a tu otázku by neměli pokládat trdnouti. Měli bychom si ji pokládat sami. Když jsem se dopustil chyby, není to důsledek nějaké systematické myšlenkové chyby? Je třeba pochopitelné, že si nemohu každou jednotlivou informaci ověřovat, ale potom bych měl počítat s určitou mírou nejistoty (a třeba rozlišovat mezi tím, co si myslím pro sebe a co publikuji pod svým jménem) nebo zjistím, že určitý způsob zdůvodňování je chybný.

To, co nás opravdu posouvá dopřed, není zjištění chyby u konkrétních faktů, ale zjištění chybných myšlenkových postupů (a nahrazování těmi, které vypadají spolehlivěji). Jenže to je úplně extrémně obtížné, pokud jsem pod tlakem davu fanoušků, kteří mají jasno v tom, co chtějí slyšet a dostanu informaci, která do toho perfektně sedí.

To je jedna z nešťastných okolností naší doby. Ty postupy, které vedou k popularitě, jsou úplně jiné než postupy, které vedou k pravdivému poznání. Týká se to všech a týká se to všech bublin a politických směrů.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.