Druhý pohled z 27.12.: Proč nekritizuji socialismus

Dostal jsem otázku, proč tady kritizuji liberalismus, proč kritizuji konzervatismus a proč nehoruji proti třetí velké ideologii – socialismu.

Odpověď je jednoduchá. Protože socialismus zmizel. Zhroutil se. Přestal existovat.

Mezitím se neustále posouvá definice, co je „socialismus“. Posouvá se tak, že co bylo v roce 1970 chápáno jako brutálně volnotržní, to bylo v roce 1990 nazýváno socialismem. A co bylo v roce 1990 chápáno jako brutálně volnotržní, to bylo v roce 2010 nazýváno socialismem. A zcela zmizel socialismus v původním významu toho slova – tedy přesvědčení, že vlastníkem továren musí být stát a že smyslem podnikání nesmí být zisk.

Z čistě intelektuálního hlediska mi socialismus chybí. Ne snad proto, že bych to východisko pokládal za správné, ale diskuze by byla mnohem bohatší a mnohem zajímavější. Možná bychom přišli na spoustu nápadů, které nám dnes nedocházejí. I kdyby třeba jen tím, že nás socialismus přinutí lépe zdůvodňovat (a tudíž promýšlet) vlastní stanoviska.

A že se jeho nějaká forma v praxi neosvědčila? Copak neplatí totéž o konzervatismu a liberalismu?