Druhý pohled z 2.5.: Geny a prostředí jinak

Asi všichni známe ten výklad, že část vývoje lidské osobnosti a lidského chování určují geny a další část určuje okolní prostředí. Diskuze se pak vede pouze o tom, nakolik jsou rozhodující geny a nakolik je rozhodující prostředí. Pod „prostředí“ můžeme zahrnout i to, co se děje v těle matky před narozením.

Jenže v posledních letech se to komplikuje. Badatelé si začali uvědomovat (do značné míry na základě nových výzkumů), že je to komplikovanější. „Povaha dítěte ovlivňuje, jak s ním zacházejí rodiče a učitelé. Osobnost dospělého člověka ovlivňuje jeho vztahy i atmosféru na pracovišti. Vlastnosti, jejichž prostřednictvím utváříme své prostředí, nejsou zcela genetické – ale jsou geneticky podmíněny ve značné míře. Proto je i prostředí zčásti formováno našimi geny,“ popsal to nedávno evoluční psycholog Steve Stewart-Williams.

Samozřejmě, moje genetické sklony nemohou rozhodnout kupříkladu o tom, že vypukne válka a moje město bude bombardováno. Ale mnoho jiných věcí ovlivnit můžu.

Neexistuje dědičnost mimo prostředí (každá dědičná vlastnost se projevuje vždy jen v konkrétním prostředí) a prostředí je naopak ovlivněno dědičností. Vše je propleteno se vším.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.