Druhý pohled z 6.6.: Budoucnost rozumné diskuze

Nick Cohen: „Dovedeme si představit, že brzy povedeme kulturní války, v nichž budou liberálové tvrdit, že konzervativci jsou konzervativci nikoliv kvůli svým zkušenostem nebo přesvědčení, ale kvůli zvláštnostem stavby mozku – a naopak.

Polemici už nebudou považovat za nutné vyvracet argumenty svých protivníků. Bude jim stačit prostudovat snímky mozku.

Všichni budeme žít s vědomím, že naše názory i názory lidí kolem nás jsou spíše výsledkem genetické dědičnosti než rozumné úvahy. Budeme se na druhé i sami na sebe dívat jako na stroje produkující preferované výsledky – přestože jde o groteskní zjednodušení.“

A Nick Cohen se ptá, jestli bude možné v takovém prostředí vést jakoukoliv rozumnou diskuzi. No, ona se veřejná debata už stejně zhroutila. Společnost je rozdělena do spousty bublin a uvnitř každé z nich se hlavně kontroluje, jestli někdo překračuje hranice povolených myšlenek. Občas probíhají konverze mezi bublinami, ale diskuzi to nijak nekultivuje. Když se takhle chová Seznam a Česká televize, působí to nekonečně větší škody než server „Odhal pravdu o spiknutí sionských mudrců“ s 10 návštěvníky denně, nicméně základní princip je stejný.

Jungmannova národní akademie je možná poslední prostor, kde mohou vést seminář lidé tak rozdílní jako Drulák a Hampl nebo Smutný a Skála. Ale i u nás jsou to spíš různé pohledy kladené vedle sebe, než že bychom vytvářeli souvislou diskuzi, kde se lidé navzájem poslouchají, reagují na sebe, pracují s postřehy toho druhého nebo jim dokonce přiznávají platnost.

Je to další doklad, že nebude stačit obnovit 80. léta. Potřebujeme úplně nový způsob vedení debat, zohledňující, co nově víme o mozku a logickém myšlení. Jak takový způsob vedení debaty najít? No přece prostřednictvím toho nejlepšího nástroje, jaký západní civilizace vynalezla: přes metodu pokusu a omylu! Takže velmi chválím Radima Valenčíka za jeho pokusy o diskuze částečně moderované umělou inteligencí. Možná to je ono, možná to je chybný pokus, ale obojí je důležité.

A připomínám citát Curtise Yarvina: Neoreakcionář není někdo, kdo by se snažil obnovit minulost. Neoreakcionář vytváří budoucnost, a využívá k tomu stavební kameny, které se osvědčily v minulosti.