Druhý pohled z 11.6.: Konspirace jako zdroj moci

Procházím články anglosaských liberálních autorů o konspiračních teoriích. Svým způsobem je to fascinující. I když se dívají na svět z opačné strany, dobře si uvědomují, že tu vyrostlo myšlenkové monstrum, které ohrožuje naši civilizaci a naši schopnost žít normálními klidnými životy.

A mají ještě něco navíc. Mají dobře zmapováno, jak to vznikalo. Původně v malých, celkem zábavných skupinkách magorů, a pak se ukázalo, že je to výhodné pro nějaké velké mocné síly. To je ostatně běžný životní cyklus. Zajímavější je, že ve všech případech ty povídačky vznikly v prostředí anticivilizační levice a o generaci později je převzala opoziční vlastenecká hnutí. To se týká 11. září, nepřistání na Měsíci, vztahu mezi očkováním a autismem atd. Toho, že „hospoda“ se zpožděním kopíruje myšlenky „kavárny“, si ostatně všimne každý pozornější pozorovatel. Má to svůj logický důvod vyplývající z třídní struktury společnosti.

I ti rozumnější liberálové tedy vidí, jak je to ničivé. Jenže ani v téhle situaci se nedokážou vzdát moci založené na tom, že právě oni definují, co je konspirace a co nikoli. Ani v téhle situaci nejsou schopni připustit racionální prověřování všech teorií, včetně těch vlastních. Takže tvrzení, že Bill Gates pije krev unesených nemluvňat, je pro ně na stejné úrovni jako tvrzení, že v amerických volbách roku 2020 probíhaly masivní podvody nebo že model vývoje klimatu, který prosazuje Organizace spojených národů, je chybný.

A tady jsme u kořene průšvihu. Rozumnější lidé na obou stranách vidí, že bez obnovy racionality se civilizace zhroutí. Jenže zároveň nejsou ochotni dát racionalitě prostor. Není to jen anglosaský problém, stačí si přečíst třeba něco od profesora Hella. Ta kombinace vědecké erudice a politického fanatismu je zničující.