Druhý pohled z 19.8.: Uhranuti krizí

Hussein Mansour o tom, jak je pocit krize určujícím rysem muslimského myšlení: „Když revoluce selže, vyplývá z toho, že krize byla hlubší, než se předpokládalo. Když reforma uspěje, vyplývá z toho, že její úspěch byl pouze kosmetický a nemoc zůstala nedotčena. Když se revoluční avantgarda promění v tyranii, znamená to, že ji ovládla stará mentalita, tedy že krize pokračuje. Když lid program odmítne, je samotné odmítnutí příznakem nemoci. Každý výsledek potvrzuje diagnózu.“

Mansour dále tvrdí, že to není původně islámské. Že si to muslimové vzali z evropského politického myšlení 19. století. Oni sami mají za to, že je to autentické, protože v islámském světě neexistuje historické bádání v našem slova smyslu. Pochopitelně. Mohlo by to otevřít otázky typu, zda Mohamed existoval.

Pro nás je zajímavější, že stejný pocit krize obklopuje i nás. Je tedy poctivé položit si otázku, zda to s námi není zrovna tak. Nicméně jsou tady záležitosti, jejichž objektivní existenci nelze popřít.

Migrace. Do evropských zemí proudí masy nepřátelských a násilných lidí, odhodlaných a schopných rozvrátit náš civilizační řád. Nic podobného se nikdy v historii neodehrálo, aniž by obsazovaná země byla poražena ve válce. A tuto šílenost podporuje většina bohatých a mocných lidí.
Školství. Děti dosahují stále horších výsledků ve všech měřitelných oblastech. I v té jediné oblasti, na jejíž zlepšení se domněle soustředili – v psychické pohodě dětí –, dochází k objektivně měřitelnému zhoršování.
Podniky. Zavírání výrobních závodů a elektráren není nahrazováno ničím novým.
Nic z toho nelze popřít a nelze popřít ani to, že jde o typické příznaky krize.

Na druhou stranu z toho ještě nutně nevyplývá, že krize zasahuje všechny oblasti života. A především by nám to nemělo bránit registrovat, že něco v krizi není nebo že se někde situace zlepšuje. Což má i praktický dopad. Lidé, kteří věří, že krize je všudypřítomná a v zásadě nezvratitelná, jsou většinou nepoužitelní pro jakékoli úsilí o zlepšení.

Takže:

• Pokud by se migrace zastavila a objevily se příznaky, že migranti přebírají evropský životní styl a pohled na svět – třeba kdyby výzkumy ukázaly, že ubývá muslimů, pro které jsou islámská svatá písma nejvyšší autoritou –, měli bychom uznat, že vývoj v této oblasti přestal být krizový.
• Pokud by v budoucnu testy ukázaly, že se schopnosti školních dětí začaly zlepšovat, měli bychom uznat, že skončila krize školství.
• Pokud by se začaly otevírat nové fabriky s vlastním technicko-intelektuálním zázemím a pokud by počet pracovních míst a objem výroby převýšily to, co se zavírá, měli bychom uznat, že taková krize skončila.A tak dále.

Kontrolní otázky:

Vyvrací to něco, co jsem napsal dříve? Ano, i já jsem roky zastával bezmyšlenkovitý názor, že krize je nejen hluboká a všudypřítomná, ale také že je to tak jasné, že se o tom ani nemusí diskutovat. Tak je to ještě v první verzi Prolomení hradeb. Ve Dvojce už jsou formulace mnohem opatrnější.
Obecnější zákonitost: Pocit krize vyplývá daleko spíše ze struktury myšlení a typu médií než z poctivé analýzy okolního světa. Někdy se takto vzniklý pocit krize sejde se skutečnou krizí, ale to je spíše shoda náhod. Velká část těch, kdo dnes bědují, by bědovala v každé době.
Prognóza: Ti, kdo situaci otočí, budou spíše optimisticky naladěni. I oni nejspíš budou pokládat situaci za krizovou, ale nebude to jejich centrální téma.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.