Druhý pohled z 10.9.: Co vlastně může vláda rozhodnout?

Česká vláda rozhodla, že státní instituce budou do svých jídelen nakupovat české potraviny. Hurá! Konečně! Možná se divíte, že něco tak samozřejmého neplatí už dávno.

Jenže:

• Má to platit až od roku 2028 (to je příprava na přechod ze španělských brambor na české brambory tak náročná?)
• Bude se to týkat jen ministerstev a dalších centrálních orgánů. Pro všechny ostatní to má jen povahu nezávazného doporučení.
• I centrální orgány mohou nadále utrácet třetinu peněz za dovážené potraviny.
• České potraviny jsou definovány tak volně, že mezi ně spadají i dovážené potraviny, které u nás prošly nějakým zpracováním. A samozřejmě produkty místních poboček zahraničních firem.
• Do nařízení byl nepochopitelně přidán i povinný podíl biopotravin.

Je vlastně až neuvěřitelné, že i něco tak krotkého a polovičatého se stalo předmětem záplavy kritiky jak politické opozice, tak nejrůznějších mediálních expertů. To si v ODS myslí, že české brambory jsou jedovaté?

Šokující na tom je, že česká vláda má tak malé pravomoci (či malou odvahu), že nemůže rozhodnout ani o tom, jaké bude kupovat potraviny do svých vlastních jídelen. Že nedokáže vydat rozhodnutí typu: Od letošního prvního října budou všechny organizace podporované ze státního rozpočtu nakupovat výhradně české potraviny, vyjma ryb, rýže a tropického ovoce. Kdo má uzavřenou delší smlouvu, ten ji vypoví v nejbližším možném termínu.

Když vláda nemá dost moci ani k prosazení tak základních věcí, jak by mohla řešit komplikovanější problémy?

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.