Druhý pohled z 16.10.: Zdravé zvyky místo kompetencí

Francouzští středoškoláci řádí už čtvrtým týdnem, občas demonstrují a občas demolují města. Vede je k tomu neutěšený stav jejich škol, zejména špatné hygienické podmínky, rozpadlé budovy a nedostatek učitelů.

• Jestli je problém v hygienických podmínkách, což takhle rozdat jim košťata, rýžáky a kbelíky?
• Jestli je problém v rozpadlých budovách, což takhle sobotní stavebníbrigáda? Kluci povinně a spousta holek by se možná přidala dobrovolně.
• A jestli není dost učitelů, což takhle svépomocné doučovací kroužky?

Těm středoškolákům to těžko můžeme vyčítat. Já jsem v tom věku taky nevynikal pracovitostí. Co ale zaráží, je, že se tyhle návrhy vůbec neobjevují ve veřejném prostoru. Je všeobecně akceptováno, že lidé schopní demolovat automobily, zapalovat budovy a házet dlažebními kostkami by byli poškozeni několika hodinami fyzické práce. Nikdo se neodváží přijít s tak elementárním návrhem, jako jsou studentské brigády. Přitom bych se vsadil, že část z těch studentů na nějaké brigády chodí.

Chybí ale ta základní zvyklost, že když narazím na problém, v první řadě se ho snažím vyřešit vlastními silami nebo s pomocí přátel. Když se někdo naučí začínat vztekem na nespravedlivé uspořádání společnosti (byť i třeba vztekem oprávněným), nakonec bude mít on sám horší život a stejně nic nezmění k lepšímu.

Vypěstovat zdravé zvyklosti je důležitější než získání kompetencí. A pokud vzdělávací systém v nějaké zemi vytváří zvyklost stěžovat si namísto vyhrnout si rukávy, pak v té zemi budou mít problém s hořícími městy.

Shrnutí a hlavní teze: Zdravé návyky jsou pro budoucí život důležitější než samotné získávání znalostí a kompetencí. Z toho by měly vycházet koncepce školských reforem i státní politika obecně.