Druhý pohled z 18.10.: Skeptická poznámka k evoluční psychologii
Ještě jedna poznámka k evoluční psychologii. Často se setkávám s představou, že to, co bylo vytvořeno evolučně, je výhodné buď z hlediska úspěchu jedince, nebo z hlediska toho, jestli úspěšně předá svoje geny. To první je kolosální pitomost, ale ani to druhé není pravda.
Evoluční mechanismus znamená, že historicky tomu bylo tak, že lidé s určitými vlastnostmi a lidé s určitým chováním předávali svoje geny častěji než ostatní. Tím je dáno, že i my jsme zdědili spíš tyhle vlastnosti a rysy chování. Ale pozor! Z toho vůbec nevyplývá, že je to v naší době ještě výhodné. Některé z nich mohou být nadále výhodné, ale jiné nemusí.
Konkrétní příklady z naší současnosti, na kterých ty mechanismy ilustrujeme, tedy nemusí být vůbec relevantní. Mohou, ale nemusí. Mnohem větší smysl dává dávat příklady ze středověku nebo starších dob. To se týká i třeba toho, že ženy preferují zajištěné muže. V době, kdy hrozila smrt podvýživou, to byla jediná rozumná strategie. Dnes mohou dávat smysl i strategie výrazně jiné.
Shrnutí a hlavní teze: Lidské vlastnosti a vzorce chování, které vznikly evolučním výběrem, nemusí být v současném prostředí výhodné ani pro životní úspěch jedince, ani pro jeho reprodukční úspěch.
Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.
