Druhý pohled z 21.10.: Když žáci poslouchají své učitele

Francouzská mládež prý podniká revoluci. Opravdu? Vždyť dnešní 17letí dělají přesně to, k čemu je vedli jejich liberální učitelé a jejich liberální rodiče (jsou-li z liberálních rodin), případně jejich kazatelé v mešitě. Pokud se mezi nimi objevují rebelové, tak to jsou většinou mladí muži, kteří se jasně staví proti drancující chátře. Nebo třeba studentka filosofie Louisa Montangonová – hrdinka a mluvčí „mladých lidí, kteří chtějí pracovat“. Až se prach rozptýlí, uvidíte, že trestáni nejsou násilníci a žháři, nýbrž jejich kritici.

Svým způsobem je to konzervativní. Vzorné dědičky dělají přesně to, k čemu byly vychovány. Jenže my jsme zvyklí, že se mezigeneračně předává slušnost, a tyhle děti byly vychovány k tomu, aby okázale nenáviděly „systém“ přesně podle pravidel a směrnic toho systému. Podporují všechno, co přibližuje civilizační kolaps, a za největší zlo považují „krajní pravici“, aniž by věděly, co ten výraz znamená. Zapalování radnic je pro ně menším zlem než ochrana hranic. Tak to po nich chtějí jejich pokrokoví učitelé a tak to dělají.

Shodou okolností vyšel před pár dny článek amerického esejisty Jacoba Savageho, který tvrdí, že přelomovou generací byli na Západě mileniálové (tedy lidé dnes ve věku 40–45 let). Samozřejmě, v každé generaci jsou zastoupeny všechny lidské typy, ale v generaci před určovali společenskou atmosféru ti, kdo uměli tvrdě pracovat, a zároveň byli svobodomyslní a uměli si užívat života.

Svět mileniálů je úzkostlivě zpolitizovaný, plný politické korektnosti a lidí neschopných se zasmát. O co je nižší jejich schopnost poradit si v běžných situacích, o to je větší jejich schopnost stěžovat si, případně být okázale traumatizováni. Právě jim se začalo říkat sněhové vločky. Dnes se problémy mladých hodně připisují sociálním sítím a je to oprávněné. Ale příšerný svět ideologického fanatismu vznikl už před sociálními sítěmi.

Tihle lidé vychovali dnešní sedmnáctileté. Mimochodem, před pár měsíci, když z pražské fakulty humanitních studií odcházela docentka Soukupová (vyštípali ji propalestinští aktivisté), ve svém prohlášení zmínila, že ten ideologický fanatismus není v první řadě otázkou studentů, nýbrž mladých učitelů, kteří jej studentům vštěpují. To přesně odpovídá tomu, co popisuje Savage o americké společnosti.

V předchozí generaci byl rozpor mezi tím, k čemu byly děti vedeny svými rodiči, a tím, co bylo v novém světě výhodné. Dnešní francouzští středoškoláci už takový rozpor nezažívají.

Co se vlastně tehdy stalo? Proč jsou mileniálové tak jiní? ptá se Savage a nemá žádnou silnou odpověď.

Perfektně to ale zapadá do našeho modelu. Mileniálové jsou první generací, která vyrostla ve světě (ekonomiky služeb), kde fabriky nejsou příliš důležité.

Nicméně berme to v tuto chvíli spíš jako zajímavý názor a hypotézu než něco, na čem bychom mohli spolehlivě stavět.

Shrnutí a hlavní teze: Jsou některé důvody domnívat se, že mileniálové byli první generací, ve které se masově rozšířil ideologický konformismus, politické moralizování a nižší schopnosti vyřešit vlastní praktické problémy. To je pak předáváno dalším generacím.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.