Druhý pohled z 1.9.: O posloupnosti civilizací

Před pár dny jsem publikoval článek v rámci projektu, kde několik pisatelů odpovídá na různé otázky, které souvisejí s vizí budoucího národního státu. Ten článek je zde.

Některé překvapilo, že jsem za klíčový zakládající dokument naší civilizace označil americkou deklaraci nezávislosti a ne třeba Tóru (Pět knih Mojžíšových), ve kterých je Desatero, nebo spisy Platona či Aristotela. Kde začíná naše civilizace?

Držím se rozlišení doktora Hejlka, který tvrdí, že o stejné civilizaci můžeme mluvit jen tam, kde lidé mají natolik podobný náhled na svět, natolik stejné prožívání každodennosti a natolik stejný pohled na svět, aby si snadno rozuměli. V tom smyslu máme společný svět s lidmi roku 1848, ale nikoliv s lidmi třeba z doby Karla IV. Ti jsou nám minimálně tak vzdálení jako Číňané nebo Saudové.

Středověká evropská civilizace je pro nás důležitá tím, že vytvořila všechno, na čem je založena civilizace naše – od ideálů přes způsob vzdělanosti, převažující typ osobnosti a konec konců i základy vědecké metody. Je dobré ji studovat. Je dobré se hlásit k mnoha událostem z jejích dějin. Ale nebyla to civilizace, kde bychom se cítili doma.

V tom smyslu můžeme Západ chápat jako posloupnost několika civilizací.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.