Druhý pohled z 11.1.: Politici před tabulí

Víte, jaký je rozdíl mezi školákem a politikem? Dříve tomu bylo tak, že školáci byli zkoušeni z probírané látky. Když ji dokázali odříkat přesně tak, jak byla zapsána v učebnici, dostalo se jim odměny. Když se dopustili drobné odchylky, učitel je opravil. Když říkali něco úplně jiného, byli z nich propadlíci. Politici byli oproti tomu dotazováni na své vize a záměry a na to, jak je budou realizovat.

Dnes je tomu naopak. Po školácích není možné požadovat znalosti, protože by tím byli frustrováni. Zato lidé aktivní v politice jsou dotazováni na něco, co má být známo, a jsou kontrolováni, jestli odpovídají v souladu s předlohou. Kdy začala druhá světová válka? Kdo zavinil válku na Ukrajině? Jaký je vztah mezi teplotou ovzduší a průmyslovými emisemi? Kolik je pohlaví?  Všimněte si, že to nejsou otázky na politickou agendu, nýbrž otázky vědomostní. Ke každé existuje předem známá odpověď a dotazovaný je posuzován podle míry znalostí. Tedy typické školní zkoušení.

V první fázi takové zkoušení provozovaly zfanatizované liberálky (jakých je plná třeba Česká televize), ale postupně se k tomu přidávají čím dál větší skupiny. Před dvěma týdny například neobstál ministr obrany a musel pak dokazovat, že si chybějící znalosti doplnil. Teď zase poslanec Turek a pak nastoupí zase další.

Je hloupé, že na to politici přistupují. Na tenhle druh otázek by vůbec neměli odpovídat. Pokud se novinář nedokáže zeptat k věci, je lepší nereagovat. Správná otázka zní třeba „Budete podporovat, aby další dávka munice byla hrazena z českého státního rozpočtu?“. Nesprávná otázka zní „Je Rusko agresor“? Ta druhá otázka není pro politiky, nýbrž pro historiky či filosofy.

Nepřistupujme na to ani jako občané a voliči. Od svých politických zástupců přece potřebujeme, aby prosadili konkrétní změny (od ministra obrany třeba výměnu náčelníka generálního štábu a změnu bezpečnostní doktríny státu), nikoliv aby obstáli při zkoušení.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.