Druhý pohled z 12.11.: Moralisté proti tradiční rodině

Předevčírem jsem tu napsal, že otázky rodinného života by měly být posuzovány podle toho, jestli jsou v souladu se základním posláním rodiny či je dokonce posilují. A že tím posláním je vzájemné poskytování podpory (materiální, emotivní či jakékoliv jiné) a vytvoření zdravého prostředí pro děti.

Tvrdil jsem také, že podle toho by měly být posuzovány i otázky sexuální mravnosti v manželství.

Advokát Aleš Rozehnal nabídl na liberálně-aktivistickém serveru Hlídací pes jiný pohled. Obávám se, že kdyby byl domyšlen do důsledků, znamenalo by jeho moralizování daleko tvrdší útok proti instituci rodiny, než jaké mohou být schopni LGBTxyxz aktivisté. Podle Rozehnala není rozhodující účel rodiny jakožto instituce, nýbrž převládající „představa tradiční rodiny“. Veřejnost pak má podle Rozehnala právo na informace, jestli zastánci tradiční rodiny žijí v souladu s touto představou. To je údajně nadřazeno právu na soukromí.

Sám Rozehnal z těch očekávání jmenuje jediné: sexuální monogamii.

Opravdu? Očekává se, že muž v manželství za celý život se nedopustí nevěry nebo většina veřejnosti předpokládá, že se mu to stane? Očekává se, že manželství vydrží celý život nebo se spíš předpokládá, že po pár desítkách let se jeden nebo druhý zamiluje jinde a vztah zruší? Očekává se jedno celoživotní manželství nebo sériová monogamie?

Na každou z těch otázek existují nějaké odpovědi z výzkumů veřejného mínění. Jenže veřejné mínění je mnohdy nejasné a vrtkavé. Neexistuje spolehlivá a stabilní odpověď. Celá koncepce „převládající představy tradiční rodiny“ je od samého základu chybná. Lidé se přece berou, aby spolu něco vytvářeli a aby jim spolu bylo dobře. Nikoliv proto, aby vyhověli společenské představě o správném manželství.

Pokud by Rozehnalův pohled převážil, byla by rodina nejzbytečnější institucí.

Ozvou se pro-rodinné organizace? Měly by. Nikoliv jako vyjádření ke kauze konkrétního politika (v takových případech je slušností některé věci nevidět), ale k tomu, co je vlastně smyslem manželství a tradiční rodiny. Konec konců, vůči „duhové rodině“ jsme přece skeptičtí proto, že nedokáže vytvořit stabilní a zdravé prostředí pro děti ani pro poskytování vzájemné podpory. Ne proto, že by neodpovídala něčí představě o správném životě.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.