Druhý pohled z 18.10.: O postgramotnosti

Mám za to, že náš moderní svět je úplně jiným světem, než v jakém žili naši předkové před průmyslovou revolucí (doktor Hejlek má za to, že se fakticky jednalo o jedinou civilizaci). V posledních desetiletích se to ale vyčerpalo či zadrhlo a vracíme se do těch starých dob. Jenomže mezitím byly ztraceny vzpomínky na skutečný středověk a byly nahrazeny legendami vzniklými v moderní době. Ty legendy tudíž logicky vycházejí z hodnot 19. a 20. století, takže i ten obraz středověku je moderní. Vlastně je to obraz moderního ideálu s historickými divadelními rekvizitami. Když se tudíž obnovují skutečné starodávné vzorce, nepoznáváme je.

Před pár týdny doplnil tenhle pohled ve velmi zajímavé eseji Nial Fergusson. Podle něj je naprosto zásadní, jestli civilizace používá písmo, ústní předávání nebo jednoduché značky. Možná si vzpomenete na výklad Neila Postmana, který tvrdil, že každá doba má své základní médium, které formuje lidské mozky. Vliv toho média se pak projevuje v celém životě. Tak třeba ve věku, kdy základním médiem dialogu byly filosofické dopisy o desítkách stran, zvládli posluchači několikahodinové složité projevy. Což platí i naopak. V době krátkých videí se mění podoba písemného projevu, protože čtenáři zvládnout jen to, co mentálně odpovídá krátkým videím.

Podle Fergussona byl nejdůležitějším civilizačním zlomem za posledních tisíc let objev knihtisku. Vedlo to k tomu, že široké masy postupně získávaly gramotnost a velká část společnosti běžně pracovala s písemnými texty. Co se tím změnilo?

• Bez psaného textu není možné uchovávat a sdílet pravidla. Až gramotnost umožňuje morálku v našem významu toho slova.
• Bez psaného textu není možné sdílet příběhy v čase (např. zakladatelské mýty). Jenom gramotní lidé mohou být vědomými účastníky civilizace.
• Teprve písmo umožňuje rozlišovat mezi doloženou skutečností a bájemi.
• Pouze písemný projev umožňuje vystavět argumentaci. Tedy posun od naivního myšlení k analytickému.
  … a mnoho dalšího.

Kdybychom chtěli být přesní, mohli bychom to formulovat tak, že v dobách před vynálezem knihtisku se civilizace týkala jen úzké vzdělané vrstvy, která udržovala tupé a bezprávné masy v poslušnosti (zpravidla s pomocí stejně tupé válečnické kasty).

Vstoupil jsme do doby, kdy základním médium je video a písemné dokumenty mají jen pomocný význam („stejně to nikdo nečte“), což má samozřejmě dalekosáhlé důsledky. „Postgramotná společnost bude v mnohém připomínat společnost předgramotnou,“ píše Ferguson.

Opět narážíme na důsledky deindustrializace. Průmysl potřebuje dokumentaci, obchodu stačí propagační videa. Důsledky zasahují všechny vrstvy společnosti a příznivce všech politických názorů.

Vlastně to do sebe perfektně zapadá.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.