Druhý pohled z 18.2.: Ještě k zákazu sociálních sítí

Za poslední dva dny se mi už čtyři lidé ozvali s obavou, že Babišem připravovaný zákaz sociálních sítí pro děti bude příliš snadno obcházen. Že si děti mohou kupříkladu půjčit mobil od staršího kamaráda. Totéž říká i zatím první výzkum veřejného mínění na toto téma (od oznámení návrhu). Téměř 90 % obyvatel ČR souhlasí s tím, že by se dětem mělo bránit v používání sociálních sítí. Většina respondentů to ale zároveň pokládá za bezvýznamné, protože to budou stejně obcházet.

Myslím, že je za tím nedorozumění. Sociální sítě nejsou nebezpečné tím, že by se tam dítě podívalo a shořel mu mozek. Samozřejmě nelze dětem zabránit v občasném pohledu do tajemného světa Facebooku, TikToku či jiné sítě.

Sociální sítě jsou nebezpečné tím, že tam děti tráví hodiny a hodiny. Že jim nezbývá čas na jiné aktivity. Že je jejich mozek formován rychlým dopaminem (což se nestane za půlhodinu denně). Zvláště neblahé je, že celé kolektivy si svou komunikaci přenášejí na sociální sítě, místo aby se děti setkávaly osobně. A tragické je, že žádná jednotlivá rodina nemá možnost dětem prostě sebrat telefon, protože by se tím staly outsidery a kandidáty na šikanu.

Tohle zákaz řeší. Nemůžete zabránit tomu, aby se dítě občas podívalo na video na sociální síti. Ale zmizí třídní a školní skupiny na sítích, protože není možné, aby si toho nevšiml žádný rodič ani učitel. Potom musejí být podmínky nastaveny tak, že po udání provede provozovatel sociální sítě kontrolu a dětské účty zablokuje. Případně může zablokovat i toho, kdo vytvoření těch účtů umožnil.

A že to provozovatel sociální sítě nedokáže? Zkuste soustavně psát posty o buzerantech a negrech a zjistíte, že brzy ztratíte i možnost zakládat nové profily. Takže ono to technicky možné je.

Pokud to proběhne ve více zemích, je otázka času, kdy se objeví dětské sítě, které mozkům škodit nebudou.