Druhý pohled z 18.4.: Harvardský oříšek

Prezident Trump vyhlásil otevřenou válku Harvardské univerzitě. Pokud to myslí s převzetím moci vážně, nemá jinou možnost. Univerzita s ročním obratem přes šest miliard dolarů (150 miliard korun), více než 10 tisíci zaměstnanců a více než 20 tisíci studentů je jedním ze světových center ultraliberální ideologie. Těleso podléhající davovému fanatismu vyzařuje svou ideologii a moc do redakcí, korporací, bank a soudů. To není další parta zbabělců jako ve Facebooku nebo v Disney, co se skloní před novou mocí aspoň naoko. To není jako vyčistit pár federálních úřadů.

Zkusme si představit, že by to bylo obráceně. Že by Harvard byl oporou konzervativní moci a útočili by na něj liberálové. Neměli by to příliš těžké. Polovojenská komanda typu Antifa a BLM by začala blokovat či obsazovat budovy, znemožnila by činnost, probíhala by vlna fyzických útoků na učitele a akademické funkcionáře, státní policie by zcela vyklidila pole a do toho by banky odřízly Harvard od finančních služeb. Univerzita by nejspíš po pár dnech kapitulovala.

Není těžké si všimnout, že nic z toho ještě nová moc nemá. Ani svoje bojůvky, ani schopnost prosazovat svou vůli skrze finanční systém ani odhodlání vyhrát opravdu za každou cenu. Mluvit o nastupující diktatuře je naprosto absurdní. Můj odhad ale je, že trumpovským revolucionářům dříve či později nezbyde než sáhnout po tvrdších metodách. Revoluce zpravidla začínají s ušlechtilými humánními ideály, ale nakonec se ukáže, že nemá-li být revoluce poražena, bez revolučního teroru se neobejde.

V tuto chvíli klade Donald Trump velice mírné požadavky.

Americké univerzitní prostředí je dnes prostředím tak tvrdého politického tlaku, jaký jsme v českých zemích nezažili v žádné fázi komunistické vlády. Sebemenší podezření, že nesouhlasíte, znamená likvidaci. Čtenáře možná napadne, že tím univerzita odradí nějaké špičkové mozky, jenže když jste Harvard, tak se o práci či studium u vás uchází víc než miliarda lidí a vy si tudíž můžete nějaké plýtvání s talenty dovolit.  V téhle situaci Trumpova vláda chce, aby cenzura na Harvardu trochu povolila, aby tam umožnili působit i trochu nezávisleji smýšlejícím lidem. To je vyjádřeno ve spoustě organizačních změn a auditů.

Pro normální lidi to zní rozumně a nijak kontroverzně, pro lidi na Harvardu absolutně nepřijatelné. Curtis Yarvin to přirovnává k hypotetické situaci, že by v roce 1945 umožnili nějaké divizi SS další fungování a požadovali, aby při přijímání nových esesáků dali více šancí Židům. Tohle nemůže fungovat. Trumpovy požadavky jsou příliš mírné, takže nezasahují jádro problému, tvrdí Yarvin.

Otázka ovšem je, co fungovat může. U některých institucí vám pomůže, že máte uvnitř tiché příznivce, takže když vyvíjíte dostatečný tlak, převezmou řízení a změní instituci ve vašeho spojence. To ovšem nebude případ dokonale prokádrované univerzity typu Harvard. Jen pro ilustraci. Nenašel jsem údaje za Harvard, ale nejprestižnějších amerických školách představují heterosexuální bílí muži přibližně 10% studentů (když nejsou započítáni Židé). Názorové opozice je ještě vzácnější.