Druhý pohled z 18.9.: Ke sporům o klima

Ve včerejším komentáři k poznámce profesora Hela jsem se vyjádřil příliš zkratkovitě o globálním oteplování a přišlo několik dotazů. Pokusím se tedy vyjasnit, jak věc vidím.

Za prvé. Teorie globálního oteplování (či globální klimatické změny) nemá falsifikátor. To znamená, že nemá povahu standardní vědecké teorie a patří spíš někam ke gender studies. To je mnohem větší problém, než to, že nějaký Mann falšoval data. Že je Mannův „hokejkový graf“ podvodnou konstrukcí, z toho ještě nevyplývá, že se neotepluje. Jenže když máme teorii, která je z principu neověřitelná, jsme zanecháni svým pocitům a dohadům. To také znamená, že veškerá fakta a důkazy jsou nám k ničemu, protože posuzovaná teorie je natolik neurčitá, že není možné určit, jaký výsledek ji potvrzuje a jaký naopak vyvrací.

Jedna z úžasných výhod vědy spočívá právě v tom, že se každý může podívat, jaká je struktura které teorie. Na to nepotřebujete desítky let studia, stačí naučit se pár základních věcí. Není náhodou, že empirická věda a ideály svobody a demokracie v Evropě se v Evropě objevily zároveň.

Všechno další jsou už jen moje názory, které nemusí být brány vážně. Většina z nich pochází z celodenního semináře docenta Konvička Green Deal versus skutečná ochrana přírody.

Za prvé. Zdá se, že klima se skutečně otepluje a to v různých částech světa různě. Proto ty články, kde se otepluje kolikrát rychleji než někde jinde. Čistě technicky jsou pravdivé, nicméně poněkud vytržené z kontextu.

Za druhé. Nejsou žádné důvody domnívat se, že je oteplování je zapříčiněné činností člověka. Že dva jevy nastaly v jednom konkrétním případě zároveň, z toho nevyplývá, že jeden je příčinou druhého. A že někdo dokáže zkonstruovat různé příběhy, jak by to mohlo fungovat? To nemá žádnou hodnotu, když nejsme schopni ověřovat na datech.

Za třetí. Můžeme naopak pokládat za prokázané, že různé Green Dealy nemají na vývoj klimatu nejmenší vliv. To ostatně uznávají i ti, kdo prosazují. Typicky říkají něco jako „musíme dělat aspoň něco. Přeloženo do běžné češtiny: víme, že to nebude fungovat.

Za čtvrté. Co by se stalo, kdyby se naplnily ty úplně nejhorší scénáře klimatických hysteriků? Tady opět odkazuji na seminář Martina Konvičky, kde podrobně vysvětluje důsledky pro českou krajinu. Nějaké změny by se staly, ale laik Hampl by to ani nepoznal. Zemědělci by pěstovali trochu jiné odrůdy pšenice, v lese by bylo víc listnatých stromů, někde by se kolem řek trochu rozšířily mokřiny, v některých lokalitách by žili jiní brouci.

A koho to zajímá podrobněji, ať si zajde na seminář Martina Konvičky. Jestli ho nestihneme do konce podzimu, tak na jaře určitě.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.