Druhý pohled z 21.7.: O daních Astrid Lingrenové

Opět narážím na fámy o tom, že Astrid Lingrenová platila na daních více než vydělala (což by samozřejmě vyvolávalo otázku, z čeho žila a kdo ji dotoval). Ve skutečnosti zaplatila na daních přibližně tři čtvrtiny svých příjmů a když zemřela, zůstal po ní majetek ve výši 20 milionů dolarů (přibližně miliarda korun v letošních cenách). Kdyby byly ve Švédsku nižší daně, zůstal by po ní majetek třeba ve výši 50 milionů dolarů. Nežila by o nic šťastnější život a nebyla by lepší spisovatelkou.

A jak to bylo s tou daní 102%? Astrid Lingrenová byla daněna jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) a předpisy nepočítaly s tím, že by OSVČ mohla vydělat tak obrovské peníze. Úředníci, kteří psali předpisy, předpokládali, že tak vysoké příjmy se mohou týkat jen podniků, nikoliv jednotlivců. Astrid Lingrenová se tedy jednou (!) dostala do situace, kdy se na malou část jejího příjmu vztahovala zároveň osobní daň i podniková daň. Prostě byrokratická chyba, která byla později odstraněna.