Druhý pohled z 23.10.: Jak vyjít ze zákopů

V jakém věku jsme mentálně na vrcholu? Samozřejmě záleží na tom, jak definujeme vrchol.  Dva psychologové (Australan a Polka) si jej definovali jako schopnost činit správná rozhodnutí a nedělat chybná rozhodnutí. Sesypali data ze všech možných výzkumů z celého světa (takové sesypávání je pokaždé metodicky trochu na pováženou) a výsledek potvrdil, že fluidní inteligence (velmi zjednodušeně můžeme označit za analytickou) vrcholí typicky někdy kolem dvacátého roku života a krystalická inteligence (velmi zjednodušeně můžeme označit za moudrost) někdy v sedmdesáti.

Jenže jak je to je s jejich kombinací a jak do toho zasahuje osobnostní zralost (ta rozhoduje o tom, jak dobře nebo špatně využíváme potenciál svého mozku). Zmínění psychologové zkonstruovali dva různé modely. V obou vyšlo, že mentální schopnosti vrcholí někdy mezi 55. a 60. rokem života. U mužů i žen.

Obecně platí, že lidé s vyšším vzděláním a vyšším příjmem stárnou pomaleji, můžeme tedy jejich mentální vrchol posunout o pár let později. Navíc je výkon starších lidí zkreslen (podceňován) tím, že do průměru jsou započítány i případy demence). Mnozí z těch, kdo opravdu rozhodují o něčem významném, tak mohou dosáhnout vrcholu schopností pár let po šedesátce.

Vlastně je to smutné. Nejlépe se dokážeme rozhodovat až ve věku, kdy už jsou téměř všechna významná rozhodnutí za námi.

Velmi zajímavé by bylo sledovat rozdíly mezi regiony. Padesátník v Japonsku je něco jiného než padesátník v subsaharské Africe. Nicméně to studie neukazuje.

Studie byla publikována ve vědeckém časopisu Intelligence.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.