Druhý pohled z 23.8.: Vzpomínka na moderní levici

„Dnes máme jeden trh, kterému dominuje několik globálních firem. A je to tak dobře!“ To není citát manažera investičního fondu, ale Caroliny Suttonové, významné postavy americké Demokratické strany, spolutvůrkyně její ekonomické doktríny, kterou staví proti „bezohlednému trumpismu“.

Když takové výroky čteme, uvědomíme si, že z českého politického života fakticky zmizela moderní levice, která byla ještě před desetiletím velmi významným proudem. Zůstali spíše marginální Piráti. Sociální demokracie fakticky zkrachovala, Bohuslav Sobotka odešel z politiky, Jana Maláčová a Lubomír Zaorálek přeběhli do jiného tábora.

Nicméně pořád je to stanovisko zajímavé, protože na něm lze dobře ilustrovat problém naší doby. Moderní levice pochopila, že malé firmy, živosti, místní sdružení a cechy jsou semeništěm rasismu a sexismu, takže když celý svět bude rozdělen mezi pár korporací, budou moci všem vnutit svou představu o spravedlnosti. Na oplátku nová levice hájí korporátní zisky, koloniální válečná tažení a likvidaci všeho místního.

Všimněte si, že ve všem podstatném se nová levice shodne s neoliberální pravicí. Hájí stejnou ekonomickou doktrínu a hájí zájmy stejné vrstvy – tedy korporátních managementů především ve finanční sféře. Pro veřejnost pak okázale předvádějí válku o počet pohlaví. Motoristé jsou pro dvě, Piráti pro 168, ale na všem ostatním se domluví.

Nemá ale Caroline Suttonová přece jen pravdu? Ten citát je z článku o tom, že bychom měli vítat, když místní taxikáře nahradí Uber. Taxík přijede rychleji, je levnější a nemusíte vůbec mluvit s řidičem. Není to úžasné? Nebude pak náš život lepší?

No, pokud se kvalita života měří rychlostí příjezdu, taxíku, pak možná. Jenže existuje i jiná odpověď:

„Můj život bude lepší, když nebude možné, aby korporace vlastněná Goldman Sachs zlikvidovala místní taxikářské firmy,  připravila o práci normální chlapy středního věku, otce rodin a nahradila je Pákistánci, co pracují za 60 korun na hodinu a méně. Můj život bude lepší, když se v mé zemi bude cenit poctivost a tvrdá práce. Když z mých spoluobčanů nebudou bezdomovci a nebudou tlačeni do osobních bankrotů, aby nějaký americký investiční fond měl o jedno procento větší zisky. To raději budu méně často jezdit taxíkem, protože to bude o kousek dražší. Tu oběť rád přinesu. A taky chci od své vlády, aby řádění takových korporací pokud možno vůbec netrpěla na území naší země.“

Jenže pozor, to je odpověď neslučitelná s hodnotou „patřit na Západ.“