Druhý pohled z 24.10.: Ženská ekonomika

V posledních dnech se hodně diskutuje kolem článku Helen Andrewsové Velká feminizace. Ještě se k tomu článku vrátím. Dnes jen drobná poznámka k něčemu, co je v článku zmíněno okrajově, ale dle mého soudu je hodně důležité.

Západní svět je už přibližně 200 let ovlivňován, formován či tyranizován (podle momentální situace) ženskými hnutími. Jedno výrazné ženské hnutí je konzervativní, pro-rodinné a chránící to, co je v té které generaci pokládáno za tradiční morálku. Jeho nejvýraznějším projevem byla americká prohibice, ale téměř všechna konzervativní hnutí jsou ženská v tom smyslu, že ženy to odpracují, často financují a fakticky řídí. I když je představitelem muž,  je pod tlakem a hraje roli odpovědného vůdčího muže přesně tak, jak to členky chtějí.

To druhé ženské hnutí je emancipační, sufražetské, feministické atd. Někdy mělo rozumné požadavky, jindy chtělo bláznivé věci, ale tak nebo onak se stalo akceptovanou součástí západní civilizace. I když zasahovalo spíš okrajové skupiny intelektuálů než většinovou veřejnost.

Otázka, proč se změnilo jejich postavení. Proč se to feministické stalo mainstreamem a to konzervativní bylo vytlačeno na okraj.

Určitě v tom hrála roli řada faktorů, ale podstatné byly ekonomické změny. Ty nejdůležitější instituce začaly potřebovat pracovní sílu, která se chová žensky. Proč? Co se změnilo? Změnilo se vymezení toho, co je nejdůležitější.

V předchozí etapě byl nejdůležitější výrobní podnik. Základním produktem byl průmyslový výrobek. Finanční a další instituce těm podnikům poskytovaly servis.

V režimu, který se dnes hroutí, je nejdůležitější banka nebo investiční fond. Základním produktem je finanční zisk. Fabrika jen poskytuje servis tomu nejdůležitějšímu – výrobě zisku.

Není to jen hraní se slovy? Jsou to vůbec odlišné modely? Zkuste si představit dvě situace. V jedné z nich firma vyrábí skvělý produkt, ale není to dost ziskové. Ve druhé vyrábí šmejd, ale přináší to vysoké zisky. Co z toho bude pokračovat a co se zavře?

Základem „ekonomiky služeb“ jsou obrovské byrokratické aparáty, a odtud poptávka po ženských kolektivech – po poslušných holčičkách, které jsou milé na zákazníky, na sebe navzájem žalují a nevymýšlí zbytečné hlouposti jako nějací inženýři. Feminismus je najednou spojenec. Když nepotřebujete bojovníky ani inženýry, najednou je maskulinita toxická.

A že je to už poněkud přehnané? To je přece naše západní tradice. Nejdřív pomohli vyrůst bolševikům a vymklo se to z rukou. Pak pomohli vyrůst Hitlerovi proti bolševikům a vymklo se to z rukou. Pak pomohli vyrůst neomarxismu proti dělnickému marxismu a vymklo se to z rukou. Mezitím různé džihádistické skupiny, pak radikální ekologické skupiny… bylo by vlastně divné, kdyby to s genderovým hnutím bylo jiné.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.