Druhý pohled z 25.8.: O korupci ve vědě

Přesnost je důležitá. Nejen v tom smyslu, že být něčí součástí není to samé jako být něčí kolonií. Kupříkladu i velká část humbuku kolem tzv. korupce ve vědě je výsledkem neschopnosti přesně popsat, o co jde.

Představte, že jste korporace vyrábějící nějaký mizerný či škodlivý produkt a chcete vznešeně znějící papír, že ten produkt úžasně prospívá lidem. Najmete tedy poradenskou firmu, výzkumnou agenturu, analytické centrum apod. a domluvíte se s nimi, že přiohnou výzkumnou metodu tak, aby vyšel požadovaný výsledek. To se skutečně děje.

Jenže takhle nelze najmout Mikrobiologický ústav Akademie věd, Ústav Maxe Plancka nebo Pasteurův institut. Prostě to z principu nejde – pokud by se to provalilo, bylo by to pro takové ústavy naprosto zničující. Nikdy jim nedokážete zaplatit tolik, aby jim to stálo za to riziko. Samozřejmě, i vědci v těchto ústavech mají své osobní předsudky. I oni se dopouštějí chyb. I oni používají nedokonalé výzkumné metody. I oni jsou natolik zbabělí (nebo rozumní?), že se vyhýbají některým tématům. Ale to je něco jiného než prodávat výzkumné výsledky.

A pak jsou instituce jako Harvardská univerzita, v rámci kterých najdete konzultační centra (která si koupit můžete) i vědecká pracoviště (která si koupit nemůžete). Tam je zapotřebí vědět, o co konkrétně jde.