Druhý pohled z 26.5.: Mezinárodní smlouvy? Neračte se obtěžovat

Jedna z úplně základních zásad, které se učí studenti na seminářích profesora Krejčího, zní: Mezinárodní smlouvy se dodržují jen tehdy, je-li to výhodné. Ztratí-li smlouva pro jednu ze stran na výhodnosti, prostě se přestane nedodržovat. Neexistuje žádný soud se schopností přinutit státy dodržet závazek i proti jejich vůli.

To platí i o mírových smlouvách. Každá ze stran musí být přesvědčena, že dohoda jí dává více, než by mohla získat válkou. Proto je tak těžké řešit situaci na Ukrajině. Když máte na jedné straně zaslepené fanatiky ignorující realitu (respektive pokládající za jedinou správnou realitu tu vytvářenou médii), je prakticky nemožné je přesvědčit, že dohoda je lepší než pokračování války (která jim připadá vítězná).

Je to také důvodem, proč nejsem nervózní, když představitelé České republiky podepisují různé šílenosti. Pokud tu budeme mít špatné vlády, budou ty šílenosti dělat i bez smlouvy. Pokud tu budeme mít dobré vlády, tak ty podmínky plnit nebudou.

Konec konců, teď to vidíme s migračním paktem. Německo začíná okázale ignorovat dohodnutá pravidla, Polsko oznamuje, že je taky brzy přestane dodržovat…  no a co! Co se podepsalo, je málo důležité. Mnohem důležitější je, aby rezort vnitra (a tedy migrační agendu) neovládal ministr spojený s progresivistickými neziskovkami.

Vzpomínáte ještě na covidové roky, kdy si evropské státy navzájem kradly zdravotnický materiál? Pořád platí stejné pravidlo – mezinárodně neexistují pevná pravidla.

Proč si lidé pořizují Plnou verzi Hamplova druhého pohledu? Mnozí říkají, že proto, že každý den brzy ráno dostanou do svého mailu zprávu s nějakou zajímavou myšlenkou, postřehem, komentářem, výpiskem z četby. Přečtou si, napadnou je námitky či další myšlenky a pěkně jim to rozhýbe mozek. Lépe než běžné zpravodajství.