Druhý pohled ze 17.7.: O dešti mezi náboženskými skupinami

Jsme zvyklí na to, že podle zpravodajství automobily vjíždějí do davu, atentáty se páchají a když už ty šílené činy mají pachatele, jsou to „mladíci“ nebo prostě „muži.“ Takhle to patří k požadovanému mediálnímu stylu a všichni vědí, že se jedná o džihád. Redaktoři, čtenáři i cenzoři. Žádný prostor pro nejistotu.

Méně je ale známo, že už desítky let takhle funguje zahraniční zpravodajství. Když čteme, že „v Nigérii si srážky mezi křesťany a muslimy vyžádaly 200 obětí,“ znamená to, že muslimové zaútočili na křesťanskou vesnici, zapálili domy, honili po ulicích její obyvatele, brali ženám z rukou děti a zabíjeli je (ty ženy byly zabity až o něco později, po znásilnění) a že tak přišlo o život 198 lidí. Ti zbývající dva jsou džihádisté, kterým vybuchly granáty v kapse nebo spadli z korby auta.

Připomínám to proto, že stejný styl už začíná převládat i ve zpravodajství o Sýrii ovládané válečníky z Al Kajdy.

Donedávna vydával i mainstream celkem poctivé reportáže o vyvražďování nemuslimů a nemainstreamových muslimů, dnes už převažují standardizované články o srážkách mezi muslimy a allavity nebo muslimy a drúzy. Systematické vyvražďování z novin zmizelo a místo něj máme tradiční „srážky mezi náboženskými skupinami.“

Česká televize zašla zvlášť daleko, když na svém webu píše, že „jihosyrské město Suvajda, kde žijí drúzové, čelilo ve středu útokům izraelských dronů.“ Rozumíte tomu tak, že Izraelci zaútočili na drúzské obyvatelstvo? Ve skutečnosti byly drony použity k zastavení vyvražďovacích komand vyslaných syrskou vládou.

Zkrátka, když čteme o „srážkách mezi náboženskými skupinami,“ rozhodně tomu nemůžeme rozumět jako konfliktu dvou ozbrojených stran. To by bylo stejně nesmyslné jako vysvětlení, že mezi dvěma náboženskými skupinami pršelo.