Druhý pohled ze 17.7.: O dešti mezi náboženskými skupinami
Jsme zvyklí na to, že podle zpravodajství automobily vjíždějí do davu, atentáty se páchají a když už ty šílené činy mají pachatele, jsou to "mladíci" nebo prostě "muži." Takhle to patří k požadovanému mediálnímu stylu a všichni vědí, že se jedná o džihád. Redaktoři, čtenáři i cenzoři. Žádný prostor pro nejistotu.
Méně je ale známo, že už desítky let takhle funguje zahraniční zpravodajství. Když čteme, že "v Nigérii si srážky mezi křesťany a muslimy vyžádaly 200 obětí," znamená to, že muslimové zaútočili na křesťanskou vesnici, zapálili domy, honili po ulicích její obyvatele, brali ženám z rukou děti a zabíjeli je (ty ženy byly zabity až o něco později, po znásilnění) a že tak přišlo o život 198 lidí. Ti zbývající dva jsou džihádisté, kterým vybuchly granáty v kapse nebo spadli z korby auta.
Připomínám to proto, že stejný styl už začíná převládat i ve zpravodajství o Sýrii ovládané válečníky z Al Kajdy.