Marie Kovalová: Májová výročí
– 1325 – do poloviny května bylo ještě chladno.
– 1425 – květen byl teplotně proměnlivý.
– 1525 – květen byl deštivý.
– 1625 – v květnu bylo poměrně teplo.
– 1725 – jaro bylo teplé a suché.
Od roku 1752 byla měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu, do roku 1775 jsou ale data neúplná:
– 1775 – v květnu bylo teplo, průměrně 14,04 °C.
– 1825 – květen měl průměrně 14,9 °C.
– 1875 – květen byl teplý, průměrně 15,0 °C.
– 1925 – v květnu bylo teplo, průměrně 15,8 °C.
– 1975 – v květnu bylo naměřeno průměrně 14,7 °C.
– 2000 – květen byl velmi teplý, průměrně 18,0 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)
– 1. 5. 1945 – druhá světová válka: v Hitlerově berlínském bunkru pod říšským kancléřstvím se zastřelil 47letý Joseph Goebbels, doktor filosofie, německý ministr propagandy, výtečný řečník, neobyčejně talentovaný a obávaný demagog, který se při dosahování svých cílů neštítil ničeho. Sebevraždu spáchal s manželkou Magdou (*1901), když předtím, přes všechny protesty a prosby personálu bunkru, zabili/otrávili svých šest dětí!
– 1. 1. 1955 byl v Praze na Letné odhalen pomník Josifa Vissarionoviče Stalina, největší skupinové sousoší v Evropě. Postaven byl podle návrhu Otakara Švece (1892-1955). S podstavcem měl pomník výšku 30 a půl metru a délku 22 metrů. Za Stalinem stálo osm postav. Základní kámen pomníku byl položen už 22. prosince 1949. Do podstavce monumentu byly symbolicky sváženy kameny ze všech krajů Československa. Vlastní stavební práce započaly v únoru 1952. Vnitřek sousoší tvořila konstrukce ze železobetonu, která byla obložena 235 žulovými kvádry. Po únoru 1956, po vystoupení Stalinova nástupce N. S. Chruščova, který přišel s kritikou Stalinova kultu osobnosti, bylo jasné, že pomník je nutné zlikvidovat. Konečné rozhodnutí znělo monument nerozebírat (kvůli vysokým finančním nákladům), ale zbourat. Stalo se tak v listopadu roku 1962. Odstřelován byl několik dní; celá akce byla přísně střežena, ale odstřely byly zachyceny z dálky soukromými fotografy.
– 1. 5. 1975 skončila válka ve Vietnamu, dvacet let trvající boje mezi severní (komunistickou) a jižní částí země. Přesněji řečeno – byla to válka USA (stáhly se z ní už v roce 1973) proti severnímu Vietnamu. V Jižním Vietnamu však významně působilo partyzánské hnutí, tzv. Vietkong. Válka končila pádem hlavního města jižního Vietnamu – Saigonu, kde v poledne 30. 4. nad prezidentským palácem zavlála vlajka Vietkongu. Ihned se sice rozhořela občanská válka mezi komunistickými silami a jejich opozicí, která ale trvala krátce a skončila likvidací opozice. 2. 7. 1976 pak na celém území Vietnamu byla vyhlášena Vietnamská socialistická republika.
– 2. 5. 1915 se zastřelila 44letá Clara Immerwahrová, první žena, která absolvovala německou univerzitu a získala doktorát z chemie. Její manžel, později nositel Nobelovy ceny, Fritz Haber, stál u zrodu nejen umělých hnojiv, ale také bojových smrtících plynů. Clara se zastřelila Fritzovou služební zbraní, neboť považovala jeho vynález bojového plynu za zločin vědy. Fritz Haber obdržel Nobelovu cenu za chemii roku 1918 „za syntézu čpavku z jeho prvků“. Na jeho vynálezu je založen jak yperit, tak tragicky známý Cyklon B, kterým pak Němci za druhé světové války zabíjeli Židy v koncentračních táborech. Sám Haber pro svůj židovský původ z Německa uprchnul v roce 1933. Odjel do Anglie a další rok, při cestě do Švýcarska, zemřel. Jeho a Clařin syn Hermann z Německa také utekl a usadil se v New Yorku. Když prý zjistil, že Cyklon B, užívaný k vraždění v koncentračních táborech, vznikl na základě vynálezu jeho otce, zastřelil se (1946) jako jeho matka.
– 2. 5. 1925 zemřel Jan Štursa, sochař, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství. Zastřelil se dva týdny před svými 45. narozeninami. Měl syfilis, kterou ho nakazila jedna jeho modelka a on nechtěl snášet bolest a čekat na hořký konec, protože v těch letech to byla neléčitelná nemoc. Základním materiálem byl pro něj bronz a kámen, ke kterému přilnul již na studiích v Hořicích. Štursa byl na AVU žákem Josefa Václava Myslbeka a patřil k jeho nejlepším žákům, ale později se s Myslbekovým klasickým dílem rozešel a prosazoval se svým volným stylem tvorby. Štursa byl také významný pedagog. Na Akademii výtvarných umění v Praze odchoval celou generaci sochařů, např. Otakara Švece (autora Stalinova pomníku na Letné), Vincence Makovského a řadu dalších.
– 2. 5. 1945 – konec druhé světové války: Berlín – sovětští vojáci (ukázkově pro fotografa) vztyčovali rudou vlajku na budově Reichstagu-Říšského sněmu. Třebaže tato obrovská budova byla od jejího vypálení v roce 1933 pro Němce bez významu a v roce 1945 byla troskou, pro Sověty byl Reichstag symbolem Berlína i celého Německa (a zřejmě i pro Němce, když ho tak úporně bránili). Jeho dobytí bylo vrcholem bitvy o Berlín, ne říšské kancléřství s bunkrem Hitlera, které byly tento den brzo ráno a bez boje Rudou armádou obsazeny. Rudá vlajka na Reichstagu však zavlála už 30. 4. a bylo jich dokonce několik. Do budovy se první rudoarmějci probojovali posledního dubna kolem 14:30. Byli mezi nimi také četař Michail Jegorov a desátník Meliton Kantarija ze speciální průzkumné jednotky, kteří měli za úkol zde rudou vlajku vztyčit. Po zuřivých bojích s Němci se jim podařilo probít se do druhého poschodí a z okna prapor sice vyvěsili, ale kvůli německé kulometné palbě museli ustoupit. Německá kulometná postavení byla zlikvidována někdy před 23. hodinou. Ještě předtím – ale také už za tmy – se podařilo jiné skupině krasnoarmějců vztyčit prapor na soše bohyně Vítězství. Při dobývání Berlína přišla Rudá armáda o půl milionů mužů, Němci ztratili asi jeden milion mužů různých ozbrojených složek a kromě toho v dobývaném Berlíně zahynulo velké množství civilního obyvatelstva.
– 2. 5. 1945 – konec druhé světové války: Terezín – v Malé pevnosti Němci popravili přes padesát vězňů, převážně mladých příslušníků odbojových organizací. Byl mezi nimi např. 45letý Zdeněk Bořek Dohalský, právník, novinář, člen protiněmeckého odboje. Jejich popravu nařídil K. H. Frank. Nejvíc obětí si ale vyžádala epidemie skvrnitého tyfu, která se ve městě objevila už koncem dubna. Kvůli ní 4. 5. přijela do Terezína skupina českých zdravotníků a dobrovolníků, které vedl pražský epidemiolog MUDr. Karel Raška. Zatím Němci pálili dokumenty a urychleně opouštěli město. Městem také procházely jednotky wehrmachtu a SS, které nesmyslně kolem sebe střílely. V pozdních odpoledních hodinách 8. 5. projely Terezínem první jednotky Rudé armády, postupující na Prahu. Rudá armáda hned poskytla při epidemii tyfu neocenitelnou pomoc. Do Terezína přesunula 5 polních nemocnic s padesátkou lékařů a dalšího zdravotního personálu s mobilními laboratořemi, koupelnami a odvšivovacími stanicemi. V době mezi 6. a 16. 5. epidemie kulminovala. Až od 20. 5. se teprve začal snižovat počet nových onemocnění a v červnu již mohl odjet sovětský zdravotní personál. V posledních dnech války a v prvních týdnech míru zde zemřelo přes 1500 bývalých vězňů. Zemřelo i několik desítek zdravotníků, jak našich, tak i sovětských.
– 2. 5. 2015 zemřela Maja Michajlovna Plisecká, jedinečná ruská tanečnice a choreografka, legenda ruského a světového baletu, od roku 1958 manželka Rodiona Konstantoviče Ščedrina (*1932). Bylo jí 89 let.
– 3. 5. 1645 začalo obléhání Brna švédským vojskem pod vedením generála Torstensona (bylo poslední velkou akcí třicetileté války). Brno bránila posádka tvořená jen 500 vojáky s asi tisícem příslušníků městské milice a dobrovolníků a ubránila město proti asi 28 tisícům švédských vojáků. Obránci Brna zaměstnali na téměř čtvrt roku (do 23. srpna 1645) nejlepší švédskou armádu a vedle toho, že ji zdrželi od tažení na Vídeň, přispěli též k tomu, že se Brno stalo metropolí Moravy (na úkor dobyté Olomouce).
– 3. 5. 1715 nastalo celkové zatmění Slunce, viditelné v severní Evropě a severní Asii (u nás ne). Vypočetl ho anglický astronom Edmond Halley (1656-1741) údajně s přesností na 4 minuty (zatmění trvá max. 8 minut).
– 3. 5. 1915 – první světová válka: Itálie vystoupila z Trojspolku – což bylo smluvně zakotvené spojenectví s Německem a Rakousko-Uherskem (jejich Dvojspolek byl utvořen v říjnu 1879). Itálie byla ve spolku od května 1882, ale po vypuknutí války v červenci 1914 vyhlásila neutralitu.
– 3. 5. 1945 – konec druhé světové války: byla v Lübecké zátoce britským letectvem potopena Cap Arcona, luxusní německá zaoceánská loď. Z 5000 lidí, většinou vězňů z německých koncentračních táborů, přežilo sotva kolem 400, mezi nimi byl Emil František Burian (1904-1959).
– 3. 5. 1965 zemřel 81letý Otakar Pertold, indolog, etnolog a historik náboženství. Je zakladatelem české vědy o náboženství, kterou opíral o důkladnou znalost etnografie, orientalistiky a zejména indických náboženství. Psal populární články do novin a časopisů, překládal a pracoval pro ministerstvo zahraničních věcí a Československý rozhlas. V Orientálním ústavu patřil mezi užší vedení a v roce 1935 se stal mimořádným, v roce 1948 řádným členem Československé akademie věd a umění. Vypuknutí druhé světové války jeho veřejnou činnost přerušilo, válečná léta Pertold strávil v ústraní na venkově, ovšem hned v roce 1945 se stal vedoucím katedry etnologie a historie náboženství na FF UK v Praze; zde přednášel až do konce padesátých let 20. století.
– 4. 5. 1615 zemřel 53letý Adriaan van Roomen, významný vlámský matematik, který mj. vypočítal číslo pí na 16 desetinných míst.
– 4. 5. 1945 – konec druhé světové války: z pověření admirála Karla Dönitze (od 30. 4. 1945 německý říšský prezident) podepsala německá delegace ve štábu britského generála Montgomeryho dohodu o kapitulaci v Holandsku, Dánsku, severozápadním Německu a přilehlých ostrovech. Válka tady skončila, ale ne všechny hrůzy – nyní se „karta obrátila” a dosud porobení se začali mstít. Bezhlavě, někdy i zcela nevinným…
– 4. 5. 1945 – konec druhé světové války: Rudá armáda osvobodila Orlovou, Český Těšín, Třinec, Frýdek Místek, Zlín a Kojetín. Úplně bylo osvobozeno Slovensko likvidací zbytků německých jednotek. Ten den Britové obsadili Hamburk a Američané rakouský Insbruck. Rudá armáda a britské jednotky se setkaly u Výmaru a západně od Berlína se oddíly Rudé armády setkaly s Američany.
– 5. 5. 1835 byla v Belgii otevřena železnice mezi Bruselem a Mechelenem – první železnice v kontinentální Evropě. Vůbec první veřejná železnice začala jezdit v jižním Londýně už v roce 1803.
– 5. 5. 1885 zemřel na plicní chorobu 50letý František Šimáček, novinář a nakladatel. Podílel se např. 1. 1. 1861 na vydání prvního čísla Národních listů, tohoto významného českého deníku. Jako redaktor byl kvůli článkům několikrát pokutován i vězněn. Založil tiskárnu a nakladatelství, kde vydal i Hrady, zámky a tvrze Království českého Augusta Sedláčka. Jen díky Šimáčkovi je to tak rozsáhlá a nádherná publikace – Sedláček totiž chtěl původně vydat jen stručný přehled objektů, které zkoumal.
– 5. 5. 1945 – druhá světová válka: Ač válka už končila, za pomoc partyzánům Němci vypálili vesnici Javoříčko na Olomoucku a zavraždili tam 38 mužů.
– 5. 5. 1945 – konec druhé světové války: v PRAZE vypuklo povstání proti Němcům. V těch dnech se na území Čech a Moravy nacházela téměř miliónová Schörnerova armáda wehrmachtu – skupina Střed, která se tu chtěla udržet co nejdéle. Navíc se zde pohybovaly různé oddíly SS. Podnětem pro povstání v Praze se stalo oznámení vydané 4. 5. 1945 protektorátní vládou o zrušení nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování a zákazu vyvěšování československých vlajek. Již téhož dne navečer se na mnoha místech v Praze začaly odstraňovat nenáviděné německé nápisy; 5. 5. ráno již vlna nadšení opanovala celou Prahu. Všude se odstraňovaly německé nápisy a vyvěšovaly se české vlajky. Policejní jednotka, která chtěla převzít rozhlas do českých rukou, však narazila na odpor německých vojáků. Došlo k boji a k volání rozhlasu o pomoc. Němečtí vojáci začali střílet do lidí a nejen do těch, kteří vyvěšovali československé vlajky a shazovali německé nápisy. Navečer vysílal městský rozhlas Němcům v němčině opakovaně výzvu, aby složili zbraně a neprolévali krev. Část vojáků wehrmachtu výzvu uposlechla a dál nestřílela, ale zvlášť příslušníci SS o to zuřivěji útočili na povstalecká centra. V odpověď na to, v noci z 5. na 6. 5., vyrostlo v Praze asi dva tisíce barikád. 6. 5. začala Prahu bombardovat německá letadla. Do Prahy se stáhly také jednotky SS ze Sedlčanska a jejich krutost neznala mezí. Na stranu pražských povstalců se přidali vojáci ROA generála Vlasova. Někdo čekal pomoc americké armády, která 6. 5. vstoupila do Plzně a údajně byla připravena pokračovat k Praze, ale z politicko-vojenských důvodů zůstala na dohodnuté demarkační linii. Už 6. 5. po 11. hodině začala Česká národní rada jednat s K. H. Frankem o německé kapitulaci. Frank ji odmítl. Generál Schörner (1892-1973), jehož hlavní stan byl v lázních Velichovky, jistě věděl, že nemá smysl dál bojovat, ale chtěl, aby se co nejvíce Němců dostalo do amerického zajetí a k tomu potřeboval volný průchod Prahou. Proto 8. 5. časně ráno se Prahou začala drát německá pěchota i tanky. Ve městě znovu vzplály prudké boje. Před polednem začala mezi ČNR a zástupci německé armády jednání, která vyústila v dohodu, že jednotky wehrmachtu zastaví boje, podepíší kapitulaci a bude jim umožněn volný odchod z Prahy. Na základě této dohody Prahu také opustily správní, soudní, policejní a jiné okupační úřady, organizace a instituce i někteří němečtí civilisté. Navzdory dohodě ale příslušníci SS pokračovali v nelítostných bojích a ty trvaly prakticky do rána 9. 5., do příjezdu sovětských tanků. Počet obětí povstání je většinou uváděn takto: kolem 1500 zabitých Čechů, na 300 Vlasovců a asi 700 rudoarmějců. Němci uvádějí na tisíc svých mrtvých vojáků. Povstání přes všechnu tragiku mělo prý význam – došlo k zhroucení německé armádní skupiny Střed. Hned po skončení bojů ale všechna nenávist Čechů nashromážděná i za celý protektorát, vyvřela na některých místech v krutou mstu na německých vojácích, místních kolaborantech i na civilistech – a dopadla i na řadu zcela nevinných lidí…
– 5. 5. 1945 – po vypuknutí povstání v Praze se zastřelil 52letý Emanuel Moravec, legionář, voják, publicista a ministr protektorátní vlády, jeden z nejaktivnějších kolaborantů s německým okupačním režimem. Paradoxní je, že v době „Mnichova”, v roce 1938, byl nejrozhodnějším odpůrcem československé kapitulace a přistoupení na mnichovský diktát. Od té doby Edvarda Beneše nepokrytě nenáviděl. Po atentátu na Heydricha se stala jeho pozice ve vládě silnější a prezident Hácha, ani ostatní, již neměli odvahu mu odporovat. Jeden Moravcův syn zahynul během války při bombardování, druhý syn byl po válce popraven kvůli své účasti v jednotkách SS.
– 5. 5. 1995 zemřel 76letý Josef Bek, oblíbený herec a zpěvák, původně úředník, rodák z Hradce Králové. Před kamerou se poprvé objevil jako desetiletý kluk, profesionálně to však bylo až rok po druhé světové válce. Mimo činohry zpíval a hrál v operetách a operách. Celý život hrál optimisticky laděné, bodré muže z lidu, chlapíky do každé životní nepohody. Hrál v asi sedmdesáti českých filmech, ve dvou stovkách televizních pořadů a v mnoha divadelních hrách. V 50. a 60. letech točil jeden film za druhým a v mnohých měl hlavní role. Žánrově byly různé, ať se jednalo o politické agitky, např. Anna proletářka (1952), dramata jako Synové hor (1956) nebo komedie, např. Bílá paní (1965) a pohádky, z nichž tou nejslavnější zřejmě jsou Hrátky s čertem (1956).
– 5. 5. 1995 zemřel v Moskvě 84letý Michail Mojsejevič Botvinnik, elektroinženýr, ruský šachový velmistr a hlava sovětské šachové školy.
– 6. 5. 1945 – konec druhé světové války: do PLZNĚ vstoupila americká armáda vedená generálem Pattonem; Plzeň už ale měli ovládnutou čeští povstalci a mnozí z nich nesli velmi nelibě přítomnost amerických vojsk – vždyť to byli právě Američané, kteří jim před pár dny rozbombardovali Škodovku, město i jeho okolí a při tom navíc zabili spoustu místních civilistů! Američany určitě vítali hlavně Němci. Velitel německé vojenské posádky v Plzni, 56letý generál Georg von Majewski nařídil ten den svým několika tisícům vojáků, aby se Američanům vzdali. Vzápětí po tom co podepsal kapitulaci a odevzdal ji Američanům se před svým štábem a svojí ženou zastřelil.
– 7. 5. 1755 postihlo severní Írán ničivé zemětřesení, které si vzalo kolem 40 000 lidských životů.
– 7. 5. 1825 ve Vídni zemřel 74letý Antonio Salieri, italský hudební skladatel, pedagog a dirigent, který ve své době patřil mezi nejvýznamnější. Fámy, že Salieri žárlil na o pět let mladšího Mozarta (1756-1791) jsou jen a jen pomluvy. Salieri Mozartova díla oceňoval a pomáhal s jejich uváděním na scénu. Po smrti Mozarta Salieri učil i Mozartova syna Franze Xavera. Poslední roky života měl Salieri deprese a začala se u něj projevovat i demence. Roku 1823 měl asi záchvat mozkové mrtvice a jeho stav se natolik zhoršil, že musel být hospitalizován.
– 7. 5. 1915 – první světová válka: německá ponorka potopila u jižního pobřeží Irska chloubu britské námořní flotily, parník Lusitania, stalo se tak týden po tom, co opustil New York. Po zásahu torpédem se loď převrátila na bok a velmi rychle (za 18 minut) se potopila. Celkem zahynulo 1198 lidí, včetně 128 Američanů a to pak mj. prý přispělo ke vstupu USA do první světové války na straně Dohody (ale až v dubnu 1917).
– 7. 5. 1945 – dozvuky druhé světové války: v Českém Těšíně, tři dny po osvobození Rudou armádou, stáli proti sobě českoslovenští a polští vojáci a „mířili na sebe”. Důvodem byl spor o Těšínsko táhnoucí se už od vzniku Československa. V roce 1938 Polsko československou část Těšínska vojensky obsadilo a chtělo si ji nechat i po válce. Spory mírnil hlavně Sovětský svaz – byly zcela(?) ukončeny až v roce 1958.
– 7. 5. 1945 – konec druhé světové války na západní frontě: v Remeši, v hlavním stanu vrchního velitele vojsk západních spojenců, Dwighta D. Eisenhowera, byl podepsán protokol o úplné bezpodmínečné kapitulaci Německa. Protokol podepsal německý generál Alfred Jodl. Druhý den, 8. 5. 1945, rozhlasovým projevem, Karl Dönitz (po Hitlerově sebevraždě říšský prezident) vydal rozkaz ke kapitulaci všech ozbrojených německých jednotek. Protokol v Remeši podepsal také sovětský generál Susloparov, ale údajně Stalin požadoval, aby se vše opakovalo ještě v Berlíně 8. května za přítomnosti velitele sovětských vojsk maršála Žukova. Kapitulaci tam za Německo podepsali maršál Keitel, admirál von Friedeburg a za letectvo generál Stumpff. Podpisy pak připojili zástupci spojenců – USA, Velké Británie a Sovětského svazu. Ceremonie se protáhla do pozdních hodin vinou Francouzů, kteří se dožadovali, aby na dokumentu byl také francouzský podpis(?!?). Zatímco v USA a v západní Evropě bylo ve chvíli podpisu německé kapitulace v Berlíně těsně před půlnocí 8. 5., byl v Moskvě, hlavním městě těch, co se nejvíc o porážku Němců zasloužili, už 9. květen, proto se v zemích východního bloku slavil Den vítězství 9. května (až po roce 1989 se oslavy ve střední Evropě přesunuly na 8. května). Němci se chtěli vzdát pouze západním spojencům, doufali totiž, že pak boje proti Sovětům budou pokračovat. Tento plán měl britský premiér Winston Churchill. Měl dokonce vypracovanou operaci Unthinkable (Nemyslitelné) – napadení Sovětského svazu a k tomu měly pomoci také zbytky německých vojsk! Tyto návrhy však generál Eisenhower rozhodně odmítl. Někteří fanatičtí němečtí velitelé 8. května zbraně nesložili. Např. 12. 5. se až po nelítostných bojích vzdala u Milína skupina vojsk SS. Také na severu Jugoslávie bojovala německá vojska ještě 15. května a poslední německá ponorka se vzdala na počátku června 1945. Oficiálně válka s Německem skončila 8. května 1945 o půlnoci středoevropského času. Na východě Asie se ale stále bojovalo a druhá světová válka definitivně skončila japonskou kapitulací až 2. září 1945.
– 8. 5. 1905 v chorvatském Dakovu zemřel Josip Juraj Strossmayer, chorvatský biskup, politik, znamenitý řečník, národní buditel, člen rakousko-uherské říšské rady. Bylo mu 90 let. Prosazoval přebudování Rakousko-uherské monarchie ve svaz samosprávných národních celků, tedy federaci. Ve Vídni ale nebyly jeho iniciativy vítány. Proto byli Strossmayer a jeho žáci pronásledovaní a museli často utíkat – mnoho z nich našlo útočiště v Praze. Praha Strossmayerovi v roce 1888 udělila za jeho zásluhy o slovanskou spolupráci čestné občanství a v roce 1925 po něm pojmenovala náměstí v Holešovicích.
– 9. 5. 1805 zemřel na tuberkulózu teprve 45letý Friedrich von Schiller, německý spisovatel, hlavně dramatik. Připomeňme si z jeho děl dramata Loupežníci a Panna Orleánská.
– 9. 5. 1945 – konec druhé světové války: byl Američany u Rokycan zajat K. H. Frank a převezen do Plzně. Byl střežen americkými vojáky, protože když se lidé dozvěděli, že byl zadržen, chtěli ho zlynčovat. Byl převezen do Wiesbadenu a až pak byl vydán do Prahy. Proces s ním skončil v květnu 1946 – byl vynesen rozsudek smrti oběšením a ten byl na dvoře pankrácké věznice vykonán.
– 9. 5. 1945 – konec druhé světové války: v Terezíně, jako mnoho dalších vězňů, zemřel 50letý František Bidlo, kreslíř a karikaturista, podlehl tyfu, jímž se nakazil během věznění. Bidlo byl silně levicově zaměřený a aktivně tvořil pro komunistický deník Rudé právo a podobné tiskoviny. V letech 1927 až 1929 působil jako pracovník agitačního oddělení KSČ.
– 10. 5. 1945 – následky druhé světové války: byl zabit 51letý Jan Sviták, režisér, herec a scénárista. Za okupace působil jako producent a ředitel filmových ateliérů Foja v Praze-Radlicích. Za jeho působení ve funkci ředitele ateliérů zde bylo natočeno kolem třiceti filmů. Mj. zde v roce 1941 natočil film Přednosta stanice s Vlastou Burianem. Byl také vedoucím filmového klubu v pražské Lucerně. 9. 5. byl odvlečen ze svého bytu příslušníky Revolučních gard na policii do Bartolomějské ulice a obviněn z kolaborace s Němci. Ráno 10. 5. byl propuštěn (nevinný!) a když vyšel na ulici, byl hned přepaden a lynčován přítomným, jakoby už na něj připraveným davem, v němž aktivně vystupovali někteří jeho bývalí kolegové z filmového ústředí. Byl vlečen polomrtvý ke kostelu svatého Martina a pak, co ho údajně jedna známá česká herečka výkřikem z davu obvinila ze smrti Karla Hašlera, byl na požádání (nikde ale není kdo požádal – on sám?) zastřelen okolo procházejícím rudoarmějcem. Řada lidí potom vypovídala, že je vyloučené aby Hašlera Sviták udal a že rozhodně nebyl kolaborant. Naopak se objevilo dost hodnověrných svědectví o Svitákově podpoře lidí, které Němci pronásledovali.
– 10. 5. 1985 zemřel 77letý Zdeněk Kunc, významný lékař, zakladatel československé i světové neurochirurgie. Je autorem první československé učebnice neurochirurgie (1968). Stal se předobrazem hlavního hrdiny románu neuroložky MUDr. Valji Stýblové Skalpel, prosím (1981), který zfilmoval v roce 1985 režisér Jiří Svoboda.
– 11. 5. 1915 zemřel 66letý Josef Šmaha, herec, který zvládl i operní role, dramatik, divadelní ředitel, pedagog a průkopnický režisér. Začínal jako herec u kočovných společností, pak byl nějaký čas v plzeňském divadle. Roku 1883 vystoupil poprvé v Praze v Národním divadle v roli Richarda III. ve stejnojmenné hře W. Shakespeara. Od roku 1884 tam začal působit jako režisér a brzy se stal jedním z nejlepších českých režisérů své doby. Pracoval i v zahraničí – v Berlíně, v Záhřebu a v Sofii. Herectví vyučoval většinou soukromě.
– 12. 5. 1945 byly na Pražském hradě ze zazděného prostoru v pořádku vyzvednuty české korunovační klenoty a navráceny do Korunní komory. Klenoty byly v únoru 1944 ukryty před spojeneckými nálety, zazděny byly ve sklepení Starého královského paláce. Není tedy pravda, jak se někde psalo, že klenoty byly „objeveny“, o tom, kde jsou ukryté vědělo dost lidí.
– 13. 5. 1945 zemřel v Maroku 70letý armádní generál Josef Šnejdárek, nositel řady vyznamenání; bojoval jako francouzský legionář v první světové válce a byl několikrát raněn. Do Československa se vrátil v roce 1919 a brzo se stal významným vojenským činitelem. Před německou okupací odešel do Francie a po jejím obsazení do severní Afriky. Zemřel po nezdařeném zdravotním zákroku v marocké Casablance.
– 13. 5. 1995 zemřela 83letá Anna Sedlmayerová, spisovatelka literatury pro děti, společenských románů a zvlášť pak detektivek.
– 13. 5. 1995 první žena zdolala Mount Everest bez kyslíkových lahví – 33letá Britka Alison Hargreaves. Po třech měsících ale zahynula pod horou K2.
– 14. 5. 1855 v Praze vyšla prvně Babička Boženy Němcové (1820?-1862) nákladem Jaroslava Pospíšila; vydání není ilustrované. Toto Pospíšilovo vydání bylo čtenářům představeno ve 4 sešitech. První tři se prodávaly za 10 krejcarů, poslední stál 12 krejcarů. Dílo vyšlo bez úprav, s tiskovými chybami, což Němcovou vůbec nepotěšilo. Nakladatel jí zaplatil 151 zlatých a 20 krejcarů (i písař, který rukopis opisoval pro tisk, byl ohodnocen lépe).
– 14. 5. 1955 byla ustavena Varšavská smlouva – vojenský pakt osmi zemí tzv. východního bloku. Smlouva byla uzavřena na 20 let s prodloužením o dalších 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím těch 20 let nevypoví. Založení Varšavské smlouvy bylo reakcí na rozšíření NATO (to bylo založeno v roce 1949), které roku 1954 rozhodlo, že do něj umožní vstup Západnímu Německu(!).
– 15. 5. 2005 ve Vídni, na 64. mistrovství světa v ledním hokeji, čeští hokejisté vyhráli pátý titul mistrů světa.
– 16 5. 1945 – druhá světová válka ve východní Asii: v bitvě o Malacký průliv (mezi Sumatrou a Malajsií) se britským lodím podařilo potopit japonský těžký křižník Haguro.
– 16. 5. 1945 přijeli prezident Edvard Beneš s chotí Hanou na Wilsonovo nádraží v Praze, kde je vítaly davy občanů. Na Staroměstském náměstí pak Beneš pronesl projev, v němž se zamýšlel nad budoucností a zároveň rekapituloval důsledky světového válečného konfliktu.
– 18. 5. 1875 bylo město Cúcuta (v Kolumbii) zničeno silným zemětřesením a zanechalo za sebou přes 30 000 lidských obětí. Dotklo se i venezuelského státu Táchira.
– 18. 5. 1945 – druhá světová válka: na velvyslanectvích Sovětského svazu ve Velké Británii a v USA Japonsko předložilo mírovou nabídku. Ta nebyla přijata, protože neobsahovala bezpodmínečnou kapitulaci Japonska.
– 18. 5. 2005 zemřela 83letá Stella Zázvorková, velmi oblíbená divadelní, filmová a televizní herečka. Svým výjimečným komediálním talentem poutala pozornost diváků od samých počátků své umělecké dráhy. Na jevišti se etablovala jako představitelka svérázných lidových typů, prostořekých a hašteřivých žen, domovnic i paniček, ale i laskavých maminek a babiček. Kromě svého osobitého hlasu využívala k dosažení komického účinku hrané postavy i svůj plnoštíhlý až korpulentní zjev. Zajímavost: velmi dobře ovládala sedm cizích jazyků!
– 19. 5. 1935 v jižní Anglii zemřel po havárii na svém motocyklu 46letý Thomas Edward Lawrence, známý jako Lawrence z Arábie, britský archeolog, arabista, cestovatel a nakonec voják. Byl organizátorem arabského povstání proti Turkům v Arábii za první světové války. Již jako student historie v Oxfordu podnikl řadu cest do Sýrie a Palestiny, zúčastnil se vykopávek v Iráku, kde se naučil dobře arabsky a sblížil se s kočovnými beduíny. V roce 1914 se zúčastnil archeologické výpravy na Sinajský poloostrov a v té době začal pracovat jako rezident britské rozvědky. Když v červnu 1916 vyhlásil Husajn ibn Ali v Mekce povstání beduínů proti osmanské říši, stal se Lawrence styčným důstojníkem mezi ním a štábem britské armády pro Blízký východ. Shodou okolností byl jeho protihráčem na turecké straně (aniž se ale potkali) český arabista Alois Musil (1868-1944). Ač Lawrence neměl žádné vojenské zkušenosti, vyvinul pro beduíny takovou strategii partyzánské války, která slavila úspěchy. Britové a Francouzi ale nemínili nechat Palestinu, Sýrii a Libanon Arabům, chtěli si je po válce rozdělit, zatímco Lawrence byl zastáncem arabské nezávislosti. Když všechny jeho snahy prosadit arabskou nezávislost selhaly, odmítl všechna vyznamenání a stáhl se do soukromí. Až vydání Lawrencových pamětí (Sedm sloupů moudrosti, 1926), romány o něm od L. Thomase, R. Gravese a L. Harta a pak americký film Lawrence of Arabia (1962) ukázaly, jakou byl výjimečnou osobností.
– 19. 5. 1945 – dozvuky druhé světové války: v nemocnici ve Flensburgu byl dopaden Alfred Ernst Rosenberg (1893-1946), rodák z pobaltského Tallinu, jeden z nejvlivnějších členů NSDAP. Je považován za jejího ideologa a za původce teorií o rasové nadřazenosti Árijců – prakticky Němců. Roku 1940 založil organizaci pro nakládání s „opuštěným“ židovským kulturním majetkem. V jeho režii bylo jí z okupovaných území odvezeno obrovské množství uměleckých předmětů. V norimberském procesu byl pak odsouzen k smrti.
– 20. 5. 1995 zemřela 66letá Hana Vrbová, spisovatelka, redaktorka a pilná překladatelka (z ruštiny, němčiny, angličtiny i staročeštiny). Psala původní poezii, prózu i divadelní a rozhlasové hry pro děti a mládež.
– 21. 5. 1935 zemřel 87letý Hugo de Vries, holandský botanik, evoluční biolog, který znovu objevil Mendelovy (1822-1884) zákony dědičnosti a zavedl pojem „mutace” pro vysvětlení evoluce.
– 22. 5. 1885 zemřel 83letý Victor Hugo, filosof a spisovatel, významná osobnost francouzského romantismu. Narodil se v rodině napoleonského generála, ale matka mu vštěpovala nenávist k revoluci i k Napoleonovi. Jak Viktor dospíval, od vlivu matky se osvobozoval. Nejprve byl stoupencem Napoleona III. (získal i titul hraběte), ale brzy vystupoval proti němu. Po tom, co v roce 1851 provedl Napoleon III. převrat, byl Hugo nucen odejít do exilu a usadil se nakonec na anglickém ostrově Guernsey. Po císařově pádu v roce 1870 se Hugo vrátil do vlasti. Z jeho prózy si připomeňme díla Bídníci, Devadesát tři a Chrám Matky Boží v Paříži.
– 23. 5. 1915 zemřel 90letý Pierre Emile Martin, francouzský inženýr a metalurg. Spolupodílel se na vývoji nového technologického postupu výroby oceli. Se svým otcem koupili od Fridricha Siemense licenci na původně sklářskou pec a přizpůsobili ji ke zkujňování železa. První Siemens-Martinova pec (chybně Siemens-Martinská) byla uvedena do provozu v roce 1864. Tato technologie se velmi rychle rozšířila a po dobu více než sta let byla nejvýznamnější technologií masové výroby kvalitní oceli.
– 23. 5. 1915 – první světová válka: Itálie vyhlásila válku svému bývalému spojenci, Rakousko-Uhersku, s nímž byla v Trojspolku. Když Trojspolek opustila (3. 5. 1915), vyhlásila neutralitu, kterou tímto krokem zrušila. Zvláštní je, že nevyhlásila válku i Německu (původně člen Trojspolku, tomu ji vyhlásila až za rok).
– 23. 5. 1945 prvně po válce zasedala Slovenská národní rada a vydala provolání, s upřímným přáním Slováků „po zachování společné domoviny národa českého a slovenského – Československé republiky“.
– 23. 5. 1945 – dozvuky druhé světové války: prokousl ampuli s jedem a zemřel 44letý Heinrich Himmler, říšský vedoucí SS, hlavní strůjce a organizátor osvětimského „zařízení“ na vraždění Židů a pro Němce nežádoucích lidí. Na konci války se snažil v přestrojení a s falešnými doklady utéct. Mířil za oceán, ale chytili ho britští vojáci, kteří ho poznali. Jednu ampuli jedu u něj objevili, druhou ne.
– 24. 5. 1995 zemřel v 63 letech Zdeněk Sirový, režisér a scenárista. Režíroval např. film Černí baroni (1992) a je autorem námětů k řadě filmů. Působil též jako režisér v dabingovém studiu.
– 25. 5. 2005 ve Švýcarsku zemřela v 62 letech (na celkové selhání organismu) Věra Komárková, rodačka z Písku, botanička, českoamerická průkopnice ženského horolezectví. V roce 1970 emigrovala do USA.
– 26. 5. 1945 – druhá světová válka v Asii: Američané opět bombardovali japonské hlavní město Tokio a třebaže městu způsobili značné škody, Japonce ke kapitulaci nepřiměli.
– 26. 5. 1995 – V Praze při požáru hotelu Olympik zemřelo 8 lidí a vznikla škoda 35 mil. Kč. Hotel Olympik je výrazná výšková budova v Karlíně u sídliště Invalidovna. Byl postaven především kvůli chystaným olympijským hrám v roce 1980, které se nakonec v Praze nekonaly. Navečer 26. května 1995 vypukl v 11. podlaží požár, který následně zachvátil 10. až 18. poschodí. Příčinou byl údajně nepořádek na ledničce(?), který po přehřátí vzplanul.
– 27. 5. 1945 – následky německé okupace: zemřel 71letý Josef Šusta, syn významného rybnikáře, pedagog, jeden z nejrespektovanějších českých historiků první republiky. Za německé okupace byl presidentem České akademie věd a umění, kde si jako cíl předsevzal udržení kontinuity a vysoké úrovně českého vědeckého a kulturního života, což se mu do značné míry dařilo. Po osvobození byl ale obviněn z kolaborace. Šusta odmítl obhajobu v předem zmanipulovaném soudním procesu a rozhodl se pro demonstrativní sebevraždu – skočil do Vltavy z Hlávkova mostu.
– 27. 5. 1945, v neděli, bylo slavnostně znovuotevřeno Národní divadlo a uvedlo operu Libuše, v hlavní roli s Marií Podvalovou (1909-1992).
– 28. 5. 585 př. n. l. – úplné zatmění Slunce ukončilo patnáct let trvající válku dvou národů – Médů a Lýdů – v Anatolii (dnes Turecko). V náhlém a nikým neočekávaném setmění obě armády v bitvě u řeky Halys (tj. řecky, turecky Kızılırmak, česky Červená řeka) zpanikařily, vyděšení vojáci zahazovali zbraně a očekávali konec světa. Setmění bylo považováno za znamení od bohů, že si přejí válku ukončit. Díky zatmění Slunce mohlo být potom vypočítáno přesné datum bitvy. Po bitvě bylo urychleně sjednáno příměří. Součástí mírové dohody byl sňatek dcery vládce Lýdů Arienidy a Astiaga, syna médského vládce. Řeka Halys, která se vlévá do Černého moře, pak tvořila přirozenou hranici mezi územím těchto národů.
– 28. 5. 1905 skončila dvoudenní námořní bitva u Cušimi (v průlivu mezi jižní Koreou a Japonskem). Japonské loďstvo admirála Tóga v ní rozdrtilo ruskou druhou tichomořskou eskadru (původně to bylo baltské loďstvo) pod vedením viceadmirála Rožděstvěnského a prakticky rozhodlo rusko-japonskou válku, trvající od února 1904. Po porážce u Cušimi již ruskému carovi nezbývalo nic jiného než (prostřednictvím amerického prezidenta) uzavřít s Japonci mír, čímž ztratil Mandžusko a korejský poloostrov.
– 28. 5. 1985 zemřel 73letý Karel Stehlík, milevský rodák, akademický malíř, bratr Jindřicha Stehlíka (1905-1991), také malíře, který za německé okupace bydlel u nás, v Sedlci a hodně zde a v okolí maloval.
– 29. 5. 1935 zemřel v Benešově, ve věku 61 let Josef Suk st., významný hudební skladatel, rodák z Křečovic u Sedlčan. Studoval skladbu u Antonína Dvořáka a oženil se (1898) s jeho dcerou Otýlií, když mu bylo 24 let (jeho Serenáda Es dur je vyznáním jeho lásky k ní). Zemřela mu ale brzy, v roce 1905, rok po svém otci. Měli spolu jediného syna Josefa, který se hudbě věnoval jen amatérsky. Stal se zemědělským inženýrem a měl tři syny, z nichž nejstarší, Josef Suk ml. (1929-2011), se stal světově proslulým houslovým virtuosem.
– 29. 5. 1975 byl Ludvík Svoboda (79letý, ze zdravotních důvodů) zbaven funkce prezidenta Československé socialistické republiky (byl jím od roku 1968). Od roku 1972 měl několik mozkových příhod a další zdravotní komplikace, ale žil ještě další čtyři roky († 20. 9. 1979). Jeho nástupcem byl zvolen Gustav Husák.
– 29. 5. 1985 se stala tragédie při fotbalu – ve finále Poháru evropských mistrů na stadionu Heysel v Bruselu. Při zápase mezi Liverpoolem a Juventusem Turín, vypukla bitka mezi oběma tábory fanoušků, při níž se navíc zřítila část tribuny. Zahynulo 39 fanoušků převážně z italského tábora a asi 500 lidí bylo zraněno. I přes tuto tragédii se utkání nakonec dohrálo a Juventus vyhrál gólem Michela Platiniho z penalty 1:0. Vyšetřovací komise označila jako hlavní viníky této tragédie britské „rowdies“ a všechny anglické kluby pak byly na 5 let vyloučeny z evropských soutěží. Bez viny nebyli ani italští fanoušci a určitý podíl na neštěstí nesl i špatný stav bruselského stadionu a chyby organizátorů. Tragédie paradoxně udělala pořádek v anglickém fotbale, když tehdejší premiérka Margaret Thatcherová zahájila boj proti násilí v britské kopané.
– 30. 5. 1935 obrovské zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály bylo v Pakistánu u města Quetty (na anglických webech je, že to bylo 31. 5.). Zanechalo po sobě 30 až 60 tisíc mrtvých a obrovské škody.
– 30. 5. 1975 byla založena Evropská kosmická agentura – ESA (European Space Agency), organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států, členem je i Česká republika. Sídlo ředitelství ESA je v Paříži a zaměstnává zhruba 2000 zaměstnanců (včetně subdodavatelů a zaměstnanců jednotlivých státních kosmických agentur). V ESA byly sjednoceny Evropská organizace pro výzkum vesmíru (European Space Research Organisation) a Evropská organizace pro vývoj startovacích zařízení (European Launch Development Organisation), která se stala její součástí pod názvem ESTEC – European Space Research and Technology Centre). ESA se také podílí na navigačních a bezpečnostních systémech, jako je např. Galileo, navigační satelitní systém GNSS (GSA), sídlící od roku 2012 v pražských Holešovicích v budově bývalé Konsolidační banky (tento rok se má stěhovat do Libně).
– 31. 5. 1915 – první světová válka: v noci provedli Němci první nálet na Londýn vzducholodí LZ38, bylo to deset měsíců po vypuknutí války. Na severovýchodní část Londýna svrhli 60 trhavých a 89 zápalných pum o celkové hmotnosti 1 360 kg. Po náletu zbylo 7 mrtvých, 35 raněných a obrovské materiální škody.
– Květen 1945 – druhá světová válka, Pacifik a východní Asie: Celý květen probíhaly tvrdé boje na japonském ostrově Okinawa. Na konci měsíce se Američanům konečně podařilo dobýt město Šuri na jihu ostrova, kde byly soustředěny hlavní japonské síly, Japonci ale zuřivě bojovali dál, přestože jejich situace byla zcela bezvýchodná. Američané stále víc bombardovali japonská města a během května byli Japonci vytlačováni z Barmy místními odbojovými skupinami. I v Číně japonské okupační síly ztrácely pozice. Přes všechny tyto neúspěchy a přestože věděli jak dopadlo Německo, nechtěli Japonci kapitulovat.
– Květen 2015 – tento měsíc vyslal ISIL (Islámský stát v Iráku a Sýrii) některé své bojovníky do občanské války na Ukrajině. Tam dobrovolní džihádisté ve třech praporech, po boku Pravého sektoru, bojovali proti tzv. separatistům, kteří na východě Ukrajiny vytvořili Doněckou a Luhanskou republiku. Napsaly o tom noviny Strategic Culture Foundation a informoval o tom také New York Times.
(Informace k jednotlivým heslům jsou vybírány převážně z Wikipedie, porovnávány s údaji v řadě dalších pramenů a pak upraveny.)
-MK-
