Marie Kovalová: Prosincová výročí

Ohlédnutí do historie na některá kulatá výročí k prosinci 2025

– 1325 – v tomto roce vůbec nejsou záznamy o prosincovém počasí.

– 1425 – ani v tomto roce nejsou záznamy jaké bylo v prosinci počasí.

– 1525 – zima byla mírná.

– 1625 – na konci roku panovalo poměrně teplé počasí.

– 1725 – v prosinci byla tuhá zima a hodně sněhu.

Od roku 1752 byla měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu, do roku 1775 ale jsou data neúplná.

– 1775 – v prosinci bylo průměrně 0,9 °C.

– 1825 – v prosinci bylo nebývale teplo, průměrně 5,4 °C.

– 1875 – prosinec byl chladný – měl průměrně -2,1 °C.

– 1925 – v prosinci bylo průměrně -0,3 °C.

– 1975 – v prosinci bylo poměrně teplo, průměrně 2,5 °C.

– 2000 – prosinec byl teplý, měl průměrně 3,2 °C.

(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)

– 1. 12. 1525 – před 500 lety – se v Praze, v bohaté měšťanské rodině, narodil Tadeáš Hájek, náš významný přírodovědec – astronom, matematik, alchymista a osobní lékař císaře Rudolfa II. (1552-1612). V roce 1554 byl povýšen do šlechtického stavu a začal se psát Tadeáš Hájek z Hájku. Zemřel v Praze 1. 9. 1600.

– 1. 12. 1825 zemřel na tyfus 47letý Alexandr I. Pavlovič, ruský car, polský král a finský velkokníže, vnuk Kateřiny Veliké. Za jeho vlády (vládl od roku 1801) otřásaly Evropou napoleonské války. V prosinci 1805 jeho a rakouské vojsko utrpělo potupnou porážku od Napoleona Bonaparta u Slavkova. V průběhu té bitvy se Alexandr neřídil radami generála Kutuzova a proti jeho vůli, s rakouským císařem Františkem I., nařídili útok svých spojených vojsk na Napoleonovu armádu – a dopadli velmi špatně.

– 1. 12. 2005 zemřel v Německu 74letý Rudolf Ströbinger, český novinář a spisovatel. Po srpnu 1968 odešel do západního Německa (zůstal tam i po roce 1990), pracoval mj. v československé redakci Deutsche Welle. Vedle toho pilně psal příběhy na nejrůznější, zejména kriminalistická a atraktivní historická témata, např. Intimity královských dvorů,  Smrt ve Vatikánu, Vraždy na dvoře císaře Rudolfa II.

– 2. 12. 1805 východně od Brna, v bitvě u Slavkova, francouzské vojsko vedené císařem Napoleonem porazilo rusko-rakouské vojsko. Bitva vešla do dějin jako „bitva tří císařů“ – Napoleona, Alexandra a Františka. Bylo to jedno z nejvýznamnějších střetnutí napoleonských válek, které Napoleon považoval za své vůbec nejlepší vítězství. Ztráty spojeneckých armád byly obrovské: 13 000 padlých a raněných a 12 000 zajatých. Francouzi měli celkově ztráty zhruba 9 000 mužů.

– 2. 12. 1835 zemřel 62letý hrabě František Josef Silva-Tarouca, moravský šlechtic. Opustil vojenskou kariéru a posledních 27 let svého života zveleboval rodový majetek v Čechách pod Kosířem, kde i zemřel. U tamního zámku zahájil velkorysou přestavbu původní barokní zahrady v přírodně krajinářský park.

– 2. 12. 1915 zemřel po mrtvici 72letý Jan Malát, hudební skladatel, pedagog, sběratel lidových písní. Sepsal teoretickou i praktickou školu hry na housle a na klavír.

– 2. 12. 1965 zemřela v 96 letech  Ema Pechová, matka herce Ladislava Peška (1906-1986), herečka, rodačka z Jičína. Hrála u různých divadelních společností, ale jen v jediném filmu – Mazlíček z roku 1934.

– 4. 12. 1955 10 km jv. od Ostravy vzniklo město Havířov. Přesněji řečeno, ten den byla udělena městská práva sídlišti postavenému z velké části pro horníky. Poválečná obnova těžby uhlí totiž závisela v prvé řadě na získání značného počtu pracovníků a rozhodujícím faktorem pro to byla možnost získat byt. Na Ostravsku byla v roce 1947 zahájena výstavba velkých sídlišť. Jádro Havířova, postavené ve stylu socialistického realismu (zvaném Sorela), bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou. Je velice cenné svým specifickým urbanistickým  řešením. Jméno města bylo vybráno ve veřejné soutěži z 2350 návrhů jako např. Čestprácov, Horníkov, Bezručov a dalších mnohem kurióznějších názvů jako byly třeba Stalin, Uvědomělov, Kombajnov, Gigantov, Stokomínů. V současné době má Havířov 69 tisíc obyvatel.

– 4. 12. 1975 v New Yorku zemřela  69letá Hannah Arendtová, politoložka a publicistka německo-židovského původu. Z Německa uprchla v roce 1933 a zakotvila v USA, kde působila na několika vysokých školách. Stala se první ženou, která získala plnou profesuru na Princetonské univerzitě. Důležitá je její reportáž ze soudního procesu s Eichmannem nazvaná Eichmann v Jeruzalémě (1963).

– 5. 12. 1925 zemřel v 58 letech Wladyslaw Reymont, polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1924. Jeho hlavním dílem je 4dílná románová kronika Sedláci ze života polské vesnice na konci 19. stol.

– 5. 12. 1945 v Atlantiku, někde nad Bermudským trojúhelníkem, zmizelo 6 letadel USA. Nejprve to mělo být 5 vojenských letadel, nacvičujících bojové akce. Letadla vzlétla ve 14:10 místního času, počasí bylo dobré, nádrže měla letadla plné. 4 letadla měla 3místnou posádku, jedno jen 2místnou, neboť jeho třetí člen odmítl do letadla nastoupit, že měl děsivou předtuchu svého konce. Přibližně v 15 hodin shodila letadla bomby na cvičné cíle. Dotud bylo vše podle plánu. Brzy potom hlásil velitel letky, že jim nejdou kompasy, zhoršilo se i počasí a letka zjevně zabloudila. V 18:20 zachytila základna poslední velitelovo volání: Všechna letadla k sobě. Když neuvidíme pevninu, musíme nouzově přistát… Zakrátko bylo vyhlášeno pátrání. Nejprve vzlétl námořní letoun s 13 muži na palubě. Vzlétl v 19:27, po třech minutách vyslal rutinní hlášení, ale pak najednou také zmizel!? Ani po tomto letounu, ani po těch 5, se prý nenašla nikdy vůbec žádná stopa, i přes hned vyhlášenou rozsáhlou pátrací akci, do které bylo zapojeno údajně kolem 200 letadel a lodí. Oblast předpokládaného ztroskotání pak prozkoumala ještě řada expedic. Závěr vyšetřování: Příčina tragédie neznámá, způsobena zřejmě souhrou nešťastných okolností.

– 7. 12. 1815 byl popraven 46letý Michel Ney, francouzský napoleonský maršál, vévoda z Elchingenu a kníže moskevský(?), muž, kterému Napoleon i celá jeho armáda říkali „nejstatečnější ze statečných“. Od prvních let francouzské revoluce až po bitvu u Waterloo (18. 6. 1815) prošel stovkami bojů. Po Waterloo mu blízcí radili, aby emigroval, ale Ney neutekl. V místě jeho popravy v Paříži, stojí dnes jeho památník, podle Victora Huga je to nejkrásnější socha v Paříži. Ney měl tři syny, kteří později zveřejnili jeho paměti.

– 7. 12. 1985 zemřel v 90 letech Robert Graves, anglický literární kritik a spisovatel. Po studiu střední školy byl přijat na oxfordskou univerzitu. Ale ještě než začal studovat, vypukla první světová válka a Graves musel na frontu. V roce 1916 byl těžce raněn a krátký čas byl dokonce na seznamu padlých. Po válce dostudoval a roku 1926 přijal místo profesora anglické literatury v Káhiře. Po roce odjel na Mallorku, odkud ho vyhnala španělská občanská válka; po druhé světové válce se na Mallorku vrátil. V roce 1961 se vrátil do Anglie, do Oxfordu. Během svého dlouhého života vytvořil kolem 140 děl. Slávu mu získaly romány Já, Claudius (1934) a Claudius Bůh (1934). Úspěšné jsou i jeho další romány.

– 8. 12. 1365 zemřel 77letý Mikuláš II. Opavský, opavský a ratibořský vévoda, vnuk Přemysla Otakara II. (asi 1233-1278). Mikuláš byl třikrát ženatý a měl 10 dětí. Jeho potomci možná chodí mezi námi.

– 8. 12. 1915 – první světová válka: Britové s Francouzi vzdali operaci u Gallipoli, ve strategicky důležitém Dardanelském průlivu a začali s evakuací zbylých vojáků a techniky. Měli velké obavy z tureckých útoků, ale Osmani situace nevyužili a vůbec nezasáhli; byli sice vítězi tohoto střetu, ale jejich ztráty byly téměř tak velké jako protivníkovy – čtvrt milionu lidských životů!

– 8. 12. 1965 skončil druhý vatikánský koncil – shromáždění více než 2500 katolických biskupů. Byl to zatím poslední ekumenický koncil, svolal jej papež Jan XXIII. Koncil byl zahájen 11. října 1962 a jeho cílem bylo reagovat na potřeby doby, ale žádnou novou nauku či dogma nedefinoval.

– 9. 12. 1905 francouzský parlament schválil zákon o odluce církve od státu. Francie ihned přestala platit duchovní jako státní zaměstnance a v březnu 1907 bylo navíc ještě rozhodnuto, že veškerý církevní majetek připadne státu nebo obcím (šlo hlavně o majetek římskokatolické církve). Francouzské církve od té doby musí žít převážně jen z darů. Francie také odmítla náboženský prvek v celém systému veřejné správy a zavedla zásadní oddělení občanství od vyznání s významnými právními a správními důsledky jako např. občanské matriky, sňatky nebo pohřby. Také zakázala jakékoli zmínky o náboženské příslušnosti občanů na úředních dokumentech.

– 10. 12. 1185 východně od Moravského Krumlova vzplála bitva u Loděnice – střet v řadě přemyslovských dynastických sporů, probíhajících u nás takřka celé 12. století. Vojsko Moravanů vedl Konrád II. Ota (asi 1140-1191), vojsko Čechů Přemysl Otakar I. (asi 1155-1230), jehož starší bratr Bedřich (asi 1141-1189) v Čechách zrovna vládl. Výsledkem bylo nevýrazné vítězství Čechů. České vojsko sice opanovalo pole, když Konrád se svou družinou ustoupil, ale ztráty mělo tak velké, že Přemysl Konráda nepronásledoval, ale vrátil se do Čech. Poražený Konrád další rok s Bedřichem uzavřeli „narovnání”. Konrád se stal leníkem českého knížete, získal titul markraběte moravského navíc s právem nástupu na pražský knížecí trůn. Po Bedřichově smrti Konrád na vytoužený trůn v Praze skutečně nastoupil. Po roce 1197 Vladislav Jindřich (asi 1160-1222), bratr Přemysla, začal nově konstituovat Moravské markrabství, které přes různé zvraty vydrželo až do roku 1918. Připomínám, že 23. 1. 1179 proběhla bitva u Loděnice u Berouna mezi Soběslavem II. a Bedřichem – ten byl poražen, ale po čtyřech dnech Soběslavovi porážku oplatil u Prahy.

– 10. 12. 1965 zemřel 64letý Antonín Bečvář, klimatolog a astronom světového věhlasu. Po doktorátu v Praze na KU v roce 1934 působil jako státní klimatolog ve Vysokých Tatrách. Od střední školy byl však nadšeným astronomem amatérem, který se stal profesionálem číslo jedna československé astronomie. Pozoroval Měsíc, věnoval se astronomické fotografii, jeho snímky tehdy udivovaly nejen čtenáře astronomického časopisu Říše hvězd. Kromě pozorování planet se zabýval kometami (jednu z nich objevil a ta nese jeho jméno), věnoval se i pozorování Slunce a meteorických rojů. Vedle odborné astronomické práce se zasloužil o stavbu observatoře v Tatrách na Skalnatém plese a tím položil základy moderní československé astronomie. Nejvýznamnější jeho prací jsou atlasy noční oblohy, které patří k tomu nejlepšímu, co kdy v kartografii hvězdné oblohy vzniklo. Atlasy začal tvořit po druhé světové válce a ty se brzy staly skutečným fenoménem, který Bečvářovo jméno proslavil po celém světě. Vytvořil celkem čtyři atlasy, byly to Atlas Coeli (1948) s katalogem (1951), Atlas Eclipticalis (1958), Atlas Borealis (1962) a Atlas Australis (1964). Od mládí byl Bečvář sužován různými nemocemi, ale nepoddal se jim. Je obdivuhodné jakou ohromnou sílu a vytrvalost k práci, navzdory chatrnému zdraví, měl. Např. v roce 1945 musel čelit velkým problémům při záchraně hvězdárny na Skalnatém plese před ustupující německou armádou, která ji chtěla zničit. Hvězdárnu zachránil. Byl úspěšným a světově uznávaným vědcem, přesto byl v roce 1951 ze Skalnatého plesa odvolán – někomu vadil. Vrátil se do Brandýsa, do míst svého mládí a zcela stranou oficiálního astronomického světa, prakticky v soukromí, ve své hvězdárně, dál pracoval na svých hvězdných atlasech.

– 12. 12. 1995 v 59 letech podlehl rakovině Jan Faltýnek, svérázný herec a bavič, původně elektrikář, který vedle působení na několika divadelních scénách má na kontě přes stovku postaviček v různých filmech a také seriálech.

– 12. 12. 2015 byly v Saúdské Arábii volby (do místních samospráv), kterých se poprvé v historii tohoto státu směly zúčastnit ženy.

– 13. 12. 1545 začal Tridentský koncil, církevní sněm římskokatolické církve v italském městě Tridentu. Trval do konce roku 1563 a měl 25 zasedání. K řešení měl koncil tři hlavní úkoly: 1. urovnání náboženských sporů mezi katolíky a protestanty, 2. generální reformu církve a 3. osvobození křesťanů utiskovaných nevěřícími. Tento koncil byl v pořadí devatenáctým všeobecným koncilem katolické církve. Účastnilo se jej víc jak 250 biskupů, výstupem koncilu bylo celkem 16 dogmatických dekretů, které se věnují mnoha aspektům katolictví. Spory mezi katolíky a protestanty ale urovnány nebyly, naopak se prohloubily. Na svolání Tridentského koncilu reagoval okamžitě Martin Luther (1483-1546) pamfletem „Proti římskému papežství založenému od ďábla“. Rozbor dekretů koncilu podal (1566-1572) německý teolog Martin Chemnitz ve čtyřsvazkovém díle „Zkoumání Tridentského sněmu“, kde mj. zdůraznil: …oficiální učení římskokatolické církve nám předkládá jiné evangelium, než Boží slovo. Stojíme před volbou, zda věřit evangeliu podle Říma nebo Evangeliu podle Bible. Máme věřit tomu, co říká Tridentský koncil nebo Božímu slovu, které nenechává nikoho na pochybách?…

– 14. 12. 1895 byl zahájen provoz na vedlejší železniční trati Benešov – Vlašim. Připomínám: hlavní trať (do Prahy z Českých Budějovic přes Tábor) byla stavěna v letech 1869 až 1871. „Selčanka“, dráha z Votic do Sedlčan, zahájila provoz 1. 10. 1894.

– 14. 12. 1935 se Tomáš Garrigue Masaryk vzdal prezidentské funkce – ze zdravotních důvodů. Bylo mu 85 let, byl po mrtvici a měl už velké zdravotní problémy. Veřejnosti se naposled ukázal na Strahově 4. 7. 1937, kdy z otevřeného auta zamával davu šátkem. TGM zemřel 14. 9. 1937.

– 14. 12. 1995 v Paříži byla podepsána mírová smlouva ukončující občanskou válku v Bosně a Hercegovině. Bosna a Hercegovina byla od roku 1945 jednou ze 6 svazových republik Jugoslávie, vymezená na základě národností (s rovnoprávným postavením všech tří etnik – bosenského, chorvatského a srbského). Byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé Jugoslávii. Bosňáci a Chorvati vyhlásili 3. 3. 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě výsledků referenda, které proběhlo dva dny předtím. Srbové ale referendum bojkotovali. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel. Vlastně to byly etnické čistky, které prohloubily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi. OSN tam vyslala jednotky, které bojující strany rozdělily. Během této občanské války (1992-1995) zahynulo dle odhadů 100 000 obyvatel země a skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena jak v rámci země, tak i do zahraničí. V současné době má Bosna a Hercegovina 3,5 milionu obyvatel.

– 15. 12. 1675 zemřel ve 43 letech Jan Vermeer van Delft, nizozemský barokní malíř, který se zpočátku živil (podobně jako jeho otec) jen prodejem uměleckých děl jiných malířů. Sám maloval málo, ale jeho obrazy se prodávaly za vysoké ceny. Jeho dochované dílo tvoří pouhých 37 obrazů, které jsou velmi ceněné. Později byl pokládán za znalce a býval zván, aby odhadl ceny různých obrazů.

– 15. 12. 1955 na infarkt zemřel 58letý Horace McCoy, americký spisovatel, scenárista, představitel tzv. drsné školy. Jeho nejznámějším dílem je román Koně se přeci střílejí (1935), který byl zfilmován Sydney Pollackem v roce 1969. McCoy v posledním roce první světové války bojoval jako letec na západní frontě. Od roku 1919 pracoval jako sportovní redaktor pro Dallas Journal v Texasu. Ve 30. letech se usadil v Los Angeles, chtěl se stát hercem, ale to se mu nedařilo. Pracoval pak jako vyhazovač v zábavním podniku v Santa Monice.

– 15. – 16. 12. 1965 došlo k prvnímu setkání dvou kosmických lodí ve vesmíru v rámci programu Gemini (amerického). Loď Gemini 6A s 42letým kosmonautem Walterem Schirrou Jr. a 35letým Thomasem Staffordem po dobu 5 hodin letěla ve  formaci s lodí Gemini 7 s  37letým kosmonautem Frankem Bormanem a 37letým Jamesem Lovellem, Jr. Vzdálenost mezi loděmi (ale nespojily se) se pohybovala od 0,3 do 90 m.

– 16. 12. 1965 zemřel 91letý William Somerset Maugham, britský spisovatel a dramatik. Studoval původně medicinu, přitom pracoval v nemocnici sv. Tomáše v Londýně, ale po publikování prvních dvou povídek se pak věnoval jen psaní. Za první světové války sloužil v britské rozvědce a byl vyslán do Ruska, kde zažil pád carského režimu. Byl údajně homosexuál, ale oženil se a narodila se mu dcera Elizabeth Mary (1915-1998).

– 18. 12. 1865 bylo v USA zrušeno otroctví, zakotveno je ve 13. dodatku k ústavě. (Otroctví u nás v podobné formě neexistovalo, jen nevolnictví a to bylo zrušeno 1. 11. 1781 patentem císaře Josefa II.).

– 18. 12. 1935 51letý Edward Beneš (1884-1948) byl zvolen druhým československým prezidentem.

– 18. 12. 1995 zemřel 77letý Martin Růžek, herec, rodák z Červeného Kostelce, původním jménem Erhard Martin. Začal studovat lesní inženýrství, ale když Němci zavřeli vysoké školy, pracoval v několika firmách a při tom hrál v ochotnických souborech. Po válce si změnil jméno a začal se věnovat herectví profesionálně. Vystřídal několik scén a od roku 1963 byl členem činohry Národního divadla v Praze.

– 19. 12. 1915 zemřel na selhání srdce 51letý Alois Alzheimer, německý psychiatr a neuropatolog, podle nějž se jmenuje nemoc, kterou zatím nikdo nedovede vyléčit. Jako mladý lékař Alzheimer pracoval v psychiatrické léčebně, kde se seznámil s neurologem Franzem Nisslem (1860-1919), s nímž spojil více než 12 let svého profesionálního života. Společně se pustili do studia anatomie a poruch mozkové kůry a do zkoumání reakce mozku na různé podněty, své hypotézy si ověřovali na pacientech. Alzheimer nakonec zakotvil na univerzitní psychiatrické klinice v Mnichově, v té době věhlasném pracovišti, kde se scházely největší kapacity německé psychiatrie. Alzheimer jako první (1907) popsal symptomy onemocnění dementia praecox, která byla později nazvána jeho jménem. Na Alzheimerovu chorobu zemřela řada známých osobností, např. americký prezident Ronald Reagan nebo náš hudební skladatel Petr Hapka.

– 20. 12. 1905 zemřel 61letý Emanuel Kusý, lékař-hygienik, organizátor zdravotní péče v Rakousku-Uhersku se zaměřením na prevenci nakažlivých chorob. Kusý pocházel z lékařské rodiny, vystudoval chirurgickou fakultu vojenské akademie ve Vídni a po promoci (1869) se stal vojenským lékařem. V roce 1876 odešel z armády do státní služby. Roku 1879 byl jmenován zdravotním referentem v Brně (asi na úrovni současného krajského hygienika) a místodržitelským radou. V prvním roce svého působení vydal ilustrovanou zprávu o zdravotních problémech Moravy, která se stala vzorem pro další části monarchie. V roce 1884 prosadil zákon o zdravotní službě na Moravě. Od roku 1886 byl na ministerstvu vnitra ve Vídni, které bylo odpovědné i za zdravotnictví. Zaměřil se na boj proti epidemiím a zasloužil se o zřízení závodů na výrobu vakcín proti záškrtu, neštovicím a vzteklině ve Vídni, v Jindřichově Hradci a Krakově.

– 21. 12. 1375 zemřel 62letý Giovanni Boccaccio, italský spisovatel, za jehož vrcholné dílo je považován cyklus Dekameron, vzniklý mezi roky 1348 až 1353. Je to sto novel převážně eroticky laděných. Příběhy jsou děleny do deseti dní, své zážitky v nich vypráví deset mladých lidí (7 žen a 3 muži), kteří utekli z města před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348.

– 21. 12. 1765 zemřel v 69 letech Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek, přírodovědec, kněz, který sestrojil první uzemněný bleskosvod na světě. Chudý Diviš studoval v letech 1716-1719 v jezuitské latinské škole ve Znojmě za podpory premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. V Louce složil řeholní slib, přijal řádové jméno Prokop a změnil si i příjmení. Studoval hlavně přírodopis s filozofií a v roce 1726 byl vysvěcen na kněze. V letech 1729-1735 vyučoval v klášterní škole v Louce filozofické předměty a přírodopis. V roce 1733 byl v Salzburgu promován doktorem teologie a následně v Olomouci doktorem filosofie. Od roku 1736 až do své smrti vedl farnost v Příměticích u Znojma. Myšlenkou sestrojit zařízení, které by z bouřkových mraků odnímalo blesky se zabýval dlouho a v červnu 1754 je na zahradě fary v Příměticích postavil. Kovové „monstrum” na 41,5 metrů vysokém stožáru zakotveném třemi řetězy v zemi, mu ale v březnu 1760 rozezlení vesničané strhli s odůvodněním, že ta povětrnostní mašina je příčinou velkého sucha. O rok později, dokonce prý na přání sedláků, Diviš dal bleskosvod na věž přímětického kostela. Diviš studoval i vliv elektřiny na živé organizmy. Pokoušel se o elektroléčbu revmatizmu a ochrnutí, byl v kontaktu s mnoha vědci té doby. Byl také obeznámen s pracemi Benjamina Franklina, kterému je přičítáno prvenství vynálezu bleskosvodu, ten ho ale postavil až v roce 1760, tj. šest let po Divišovi. O svých pokusech Diviš sepsal mnoho pojednání, ale tiskem vyšla jen některá a to ještě mimo Rakousko, kde neprošla cenzurou. Prokop Diviš sestrojil (1753) také strunný nástroj Denis d’or, který byl napájen proudem z leidenských lahví a sám na něj hrál. Nástroj údajně uměl napodobit zvuk několika desítek různých hudebních nástrojů, ale dochovaly se o něm jen střípky zpráv.

– 21. 12. 1935 ve Švédsku se otrávil tabletami na spaní 45letý Kurt Tucholsky, německý Žid, novinář, jeden z velkých bojovníků proti nacismu. Do Švédska odešel z Německa už v roce 1929 a přestal i německy mluvit. V dopise na rozloučenou napsal, že již nemá sílu dál žít.

– 21. 12. 1945 tragicky zemřel v 60 letech George Smith Patton, generál 3. armády USA, které velel za druhé světové války a s kterou také došel až na západ a jihozápad Čech, včetně měst Cheb a Plzeň. Patton vyrostl v rodině s vojenskou historií. Trpěl dyslexií, ale vyrovnával se s ní tvrdou disciplínou a na prestižní vojenské akademii West Pointu dosáhl značných úspěchů. Byl jedním z prvních zastánců tankové války. V první světové válce byl Patton v Evropě náčelníkem štábu generála Pershinga (1860-1948) a pochopil důležitost tanků. Mezi válkami pak pracoval na jejich prosazení a zařazení do americké armádní výzbroje. Patton byl považován za nejlepšího polního velitele na straně západních spojenců a brilantního taktika války. Měl pověst urputného válečníka, ale jeho velkou nevýhodou byla prudká povaha. Měl velmi ošklivé incidenty při návštěvách polních nemocnic, kde napadal „simulanty“, což byl pro něj každý, kdo neměl zjevné zranění. Negativní vlastností byla i jeho přehnaná soutěživost; např. během bojů na Sicílii své důstojníky nutil, aby dobyli Messinu dřív než britský maršál Montgomery, ať to stojí, co to stojí. Pro své výbuchy vzteku měl několikrát vážné potíže s nadřízenými. K jeho vzhledu nerozlučně patřily dva revolvery s rukojeťmi ze slonoviny, které nosil neustále za pasem. Zemřel na následky automobilové nehody, po tom, co se jeho štábní Cadillac 9. 12. 1945, na křižovatce v Mannheimu (v jz. Německu), srazil s nákladním autem. Nehoda zpočátku nevypadala dramaticky, ostatní vyvázli téměř bez zranění. Pattona však náraz vymrštil tak, že narazil hlavou do střechy vozu, zlomil si dva krční obratle a vážně si poranil míchu; ochrnul od krku dolů a těžko dýchal. Bezprostřední příčinou jeho smrti byla plicní embólie.

– 23. 12. 1745 zemřel 66letý Jan Dismas Zelenka, skladatel, významný komponista vrcholného baroka, rodák z Louňovic pod Blaníkem. Narodil se v učitelské rodině a studoval u jezuitů v Praze v Klementinu. Jeho hudbu znovuobjevil František Palacký a Bedřich Smetana.

– 25. 12. 1985 zemřel Augustin Uher, novinář, spisovatel a historik, bylo mu 77 let. Po studiích filosofie učil na První české reálce v Brně a později pracoval v Zemském archivu. Měl zásluhu na tom, že byla v Olomouci obnovena (1946) Palackého univerzita. Roku 1949 vážně onemocněl a odešel do invalidního důchodu. V roce 1950 se usadil v Ivančicích, kde také zemřel.

 

– 26. 12. 1725 zemřel 67letý Jan František Beckovský, spisovatel, historik, překladatel. Jeden ze spisovatelů, kteří v době úpadku českého národa oživovali jeho slavnou minulost; zaujímá mezi nimi zvláštní postavení, neboť svá díla psal převážně česky, ač všude panovala němčina. Mimo prakticky rozšířeného vydání Hájkovy kroniky pod titulem Poselkyně starých příběhův českých, je autorem 28 tištěných českých a latinských knih. Dále je autorem nejstaršího v rukopise zachovaného herbáře, který má 117 listů se zhruba 200 druhy sušených rostlin. Z herbáře je sice zřejmé, že ho dělal amatér, protože některé rostliny jsou chybně pojmenovány, ale význam tohoto díla je veliký. Vedle literární činnosti byl činný také výtvarně, je např. autorem nejstarší rytiny Německého Brodu.

– 26. 12. 1825 začalo v Rusku povstání děkabristů – důstojníků petrohradských pluků – proti caru Mikuláši I. (1796-1855). Toho dne důstojníci měli složit přísahu novému carovi Mikuláši I., což odmítli. Měli v úmyslu zmocnit se vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na konstituční monarchii či dokonce na republiku.  Povstání bylo potlačeno, pět jeho vůdců bylo popraveno, další byli posláni do vyhnanství na Sibiř a zbaveni důstojnických hodností.

 

– 26. 12. 1925 v Praze, v léčebně pro duševně choré, zemřel 45letý Jan Letzel, architekt a stavitel, rodák z Náchoda. Splnil se mu jeho sen – pracovat v cizině. Nejprve působil více než rok v Egyptě, poté odjel do Japonska, kam se několikrát vrátil; byl významný propagátor česko-japonských vztahů. V Hirošimě postavil objekt, který pak 6. srpna 1945 jako jediný v epicentru přestál výbuch americké atomové bomby. Letzel tuto stavbu projektoval na zakázku hirošimské prefektury. Třípatrový palác se železobetonovou konstrukcí vyzděnou cihlami sloužil k obchodně-výstavním účelům. Jeho srdcem byla hala s točitým schodištěm pod prosklenou kopulí. Palác byl otevřen v dubnu 1915. Osud tohoto nejznámějšího Letzelova díla se „naplnil” ráno 6. srpna 1945, kdy ve výšce 600 metrů (trochu šikmo nad ním) vybuchla atomová bomba „Little Boy“. Kostra stavby, která mohutnou explozi vydržela, zůstala zachována i při celkové přestavbě Hirošimy. Říká se jí „atomový dóm“ a je na seznamu památek UNESCO. Jan Letzel se nikdy neoženil, adoptoval však v Japonsku maličkou dívku a postaral se o její výchovu. Kromě architektury se věnoval také malířství a modelování. V září 1923 zažil v Japonsku jedno z nejničivějších zemětřesení, otřesený se vrátil do Čech a od té doby trpěl psychickými problémy.

 

– 26. 12. 1985 v Africe, ve Rwandě, ve své chýši, byla nalezena zavražděná 53letá Dian Fosseyová, americká bioložka, studující život goril horských. V roce 1966 se Fosseyová přihlásila jako dobrovolník pro sčítání goril ve střední Africe (počet goril tam klesl pod kritickou hranici pěti set kusů). Po krátké zastávce v Zairu se kvůli tamním občanským nepokojům přemístila do Rwandy, kde založila výzkumnou stanici. Své výzkumy začala v roce 1967 a prožila tam 18 let, které gorilám zasvětila. Zahájila také nekompromisní kampaň proti pytláctví a za záchranu goril. Její vražda zůstala neobjasněná. Její kniha Gorily v mlze byla prvně vydána v roce 1983, příběh byl i zfilmován (1988).

 

– 27. 12. 1945 zemřel v 71 letech Janko Jesenský, Slovák, právník, politik a spisovatel. Od roku 1929 byl vládním radou a viceprezidentem zemského úřadu. Svojí tvorbou se stal významným představitelem slovenské moderní prózy. Je jedním z prvních tvůrců moderní slovenské literatury. Kromě vlastní tvorby také překládal, nejvíc ruské autory.

 

– 28. 12. 1895 bratři Louis a Auguste Lumiérové uspořádali první veřejné kinematografické představení v pařížském Grand Café. Trvalo jen 45 vteřin, byla to scénka jak dělníci odcházejí z továrny. Neveřejně, mezi svými známými, se s tímto svým „zázrakem“ představili už v březnu toho roku.

 

– 28. 12. 1925 v Petrohradě zemřel 35letý Sergej Alexandrovič Jesenin, ruský spisovatel a básník, přírodní a milostný lyrik, autor 24 básnických knih. Pocházel z rolnické rodiny od Rjazaně a jako dítě byl vychováván na vesnici v nábožensky založené rodině svých prarodičů (z matčiny strany). Navštěvoval zemskou selskou školu a pak dvouletou školu pro učitele. Měl se stát učitelem, ale v roce 1912 odjel k otci do Moskvy. Nejprve pracoval jako prodavač v knihkupectví, později jako korektor v tiskárně. V letech 1913-1915 studoval na Lidové univerzitě ve snaze doplnit si vzdělání. Hodně četl, publikoval první básně. Bohémský způsob života, trýznivé hledání vnitřní jednoty v rozkolísaném světě, nepřízeň oficiální kritiky, to vše ale působilo negativně na jeho zdravotní stav. Za svůj krátký život byl však čtyřikrát ženatý (třetí manželkou byla americká tanečnice Isadora Duncanová, 1877-1927). Údajně byl blízkým přítelem předního sovětského politika Lva Davidoviče Trockého (1879-1940). Jesenina totiž původně uchvátila bolševická revoluce, ale záhy v něm vzbudila mnoho rozporů a začal mít proti bolševikům výhrady. Měl mnohem raději staré Rusko a s ním svůj bohémský život. Tyto své vnitřní rozpory řešil stále víc alkoholem, upadal do depresí a v září 1925 byl na přímluvu své čtvrté ženy Sofie hospitalizován v psychiatrické léčebně v Moskvě. Odtud utekl do Petrohradu. Tam ještě večer 27. prosince se veselil s přáteli a ráno byl ve svém pokoji nalezen mrtev. Vypadalo to, že se oběsil. Objevil se ale názor, že byl odstraněn sovětským režimem, který ve své tvorbě příliš kritizoval. U jeho hrobu údajně spáchalo sebevraždu několik básníkových milenek a obdivovatelek. Do češtiny Jeseninovo dílo překládal nejvíc Jan Zábrana (1931-1984).

 

– 28. 12. 1965 v New Yorku zemřel 83letý Lynn Thorndike, americký historik,  zaměřený hlavně na vědu ve středověku, na alchymii a vztah vědy a magie. Velkou část své kariéry zasvětil prokazování, že středověk nebyl dobou temna. Zabýval se např. středověkými scholastiky, kteří přispěli k rozvoji vědy, ale zároveň se v jejich dílech objevují témata magie, alchymie a astrologie. Jeho nejvýznamnějším dílem jsou osmisvazkové Dějiny magie a experimentální vědy a pak učebnice Dějiny středověké Evropy a Stručné dějiny civilizace.

 

– 28. 12. 2015 v USA spáchal údajně sebevraždu 42letý Ian Ashley Murdock, německý programátor, který založil projekt linuxové distribuce Debian. O svém úmyslu vzít si život prý informoval pár hodin před smrtí na svém twitterovém účtu, ale pak zprávu smazal.

 

– 29. 12. 1845 se Texaská republika připojila k USA a stala se jejich 28. státem. Území dnešního Texasu bylo za koloniálního období součástí španělské kolonie Nové Španělsko a v letech 1821-1836 pak patřilo Mexiku. V reakci na mexickou ústavu z roku 1835, kterou se Mexiko stalo unitárním státem, vyhlásil Texas 2. března 1836 svoji nezávislost jako Texaská republika. Původně tato republika měla jen asi třetinu území dnešního Texasu, brzy si však začala nárokovat veškerá mexická území na levém břehu řeky Rio Grande. Texas je druhý rozlohou největší stát USA (po Aljašce). Je o 10 procent větší než Francie a dvakrát tak velký jako Německo nebo Japonsko. Počet obyvatel Texasu v roce 2011 byl 25 674 681, hustota činí 34,8 obyvatel/km² – je to hodnota mírně nad průměrem celých USA, která je 31 obyvatel/km². Pro srovnání: Francie má hustotu 116 a ČR 133 obyvatel/km².

 

31. 12. 1925 zemřel v 70 letech František Sokol-Tůma, spisovatel, novinář a dramatik, rodák z Benešova u Prahy. Začínal jako pekařský pomocník, potom se stal hercem kočovných společností. V roce 1893 přišel do Valašského Meziříčí, kde začal vydávat časopis Radhošť. Po necelém roce město opustil a časopis přenesl do Ostravy; pojmenoval ho tam jako Ostravice, později Ostravský obzor a ještě později Ostravan (1901-1912). Redigoval také (1910-1923) časopis Horník. Valašsko však zůstalo jeho láskou, často se tam vracel a odehrává se tam několik jeho románů. Jiné romány zasadil na Ostravsko, na slezský venkov, ale zejména do hornického prostředí. Sokol-Tůma na vše pohlíží hlavně ze silně protiněmeckého a také protipolského nacionálního stanoviska.

 

31. 12. 1965 vypukl státní převrat ve Středoafrické republice, v jehož čele stál voják Jean-Bédel Bokassa (1921-1996). Bokassa se po převratu nejprve spokojil s funkcí prezidenta, ale v roce 1976 se nechal korunovat císařem. Jeho hrůzná diktatura byla ukončena v roce 1979 s „pomocí” zvláštních jednotek francouzské armády. Bokassa prý uprchl do Francie(!?). Středoafrická republika (v roce 2024 měla 5,227 milionů obyvatel) bývala francouzskou kolonií a jakous takous nezávislost získala až v roce 1960.

(Informace k jednotlivým heslům jsou vybírány převážně z Wikipedie, porovnávány s údaji v řadě dalších pramenů a případně pak upraveny.) -MK-