Druhý pohled z 26.3.: O zbrojní pozitivní vizi
Bylo by možné přistupovat ke zbrojení pozitivně? Bylo by možné získat podporu veřejnosti pro záměr stát se dobře vyzbrojeným státem? Samozřejmě, že ano! Jenže to by místo vyděšených zlodějíčků museli přijít státníci s vizí.
- Chceme být zemí, kde jsou všechna větší města chráněna protivzdušnou obranou a pro každého občana je místo v krytu!
- Chceme být zemí, kde každý mladý muž umí zacházet se zbraní a umí se ubránit při napadení!
- Chceme, aby Zetor Brno patřil k předním světovým výrobcům bojových vozidel, aby vytvářel skvělá pracovní místa a zadávat spoustu subdodávek jiným českým firmám!
- Chceme být zemí, se kterou budou lidé spojovat budoucnost svojí a svých dětí natolik, že budou připraveni ji bránit.
Proti tomu by opozice jen těžko mohla něco namítat. To by bylo něco úplně jiného než nesmyslné rituální utrácení a strašení „ruskou expanzí“, o které nedokáže ani premiér vysvětlit, co tím výrazem vlastně myslí – kromě velmi neurčitého víření emocí.
Nebo z druhé strany. Kdyby s podobnou vizí přišla opozice a navrhla nahradit rituální utrácení takovou nějakou vizí, připravila by vládním propagandistům horké chvíle.
Nejvíc zajímavé na tom vlastně je, že jsme zemí, kde ani vláda ani opozice ani ta nejvíc alternativní alternativa není schopná s něčím podobným přijít. A nejspíš ani netuší, že by s tím přijít mohla. V zárodečné podobě se to občas objeví v ANO, ale u té zárodečné podoby to zůstává. Vlastně jediná vize, která se za poslední roky objevila, je státní správa s méně zaměstnanci. To je dost málo.
Jako bychom byli zemí, kde lidé ztratili schopnost dívat se s optimismem, vytvářet odvážné vize a jít za nimi. Přinejmenším tu schopnost ztratili ti, kdo se politicky angažují.
Pokud ještě nejste odběratelem Plné verze Hamplova druhého pohledu, můžete si jej objednat zde. Získáte přístup k dalším textům a budete tyto glosy dostávat každé ráno do e-mailu.
