Druhý pohled z 27.3.: O dynastiích
Pokaždé, když se odvoláváme na historii nebo používáme slova z učebnic dějepisu, je to ošidné. Na jedné straně předpokládáme, že současné události jsou stejného druhu jako nějaké události v minulosti a proto bude jejich průběh stejný. Ale na druhé straně si uvědomujeme, že je to vlastně jen přirovnání. To současné má s tím minulým některé společné rysy, ale ne všechny.
To je úvod k použití termínu "dynastie", který jsem použil před pár dny o trumpovském vládnutí (resp. převzal z Curtise Yarvina) a na který dostávám dotazy. Samozřejmě tím nemyslím, že by v Americe měli dědičně vládnout Trumpovi synové, vnuci a pravnuci. Ostatně, když mluvíme o čínských komunistech jako o dynastii, také tím nemyslíme linii pokrevních potomků současného císaře.