Druhý pohled z 22.6: Opravdu Amerika nechce krále?

Od dosud největší vlny protitrumpovských demonstrací uběhl týden, a už o nich prakticky nevíme. Zpravodajství říká, že to byl největší celoamerický protest od jakéhosi Dne žen v roce 2017. Víte, že v roce 2017 něco takového bylo? Já pátral v paměti a pak si vzpomněl si na obrovské plyšové vaginy. No, tentokrát se to obešlo bez plyšových figurín, takže vymizí z paměti rychleji.

Protesty probíhaly v mnoha amerických městech, což má tu výhodu, že nemusíte sehnat příliš mnoho lidí na jedno místo. Není tedy vidět, že nemáte moc velkou podporu. A když k tomu ještě přidáte místní koncerty, výstavy, happeningy atd., působí to docela dobře bez ohledu na politické postoje v zemi.

Nicméně něco ty demonstrace ukázaly. A sice neschopnost protitrumpovské opozice, která zůstává ve zhrouceném stavu. A to ne, že by Trumpovo prezidenství nemělo problémy. Obnova průmyslu nepostupuje tak rychle jak se čekalo, proběhla roztržka s Muskem… bylo by na co útočit.

Jenže v téhle situaci je hlavním tématem, že si prezident přisvojuje příliš velké pravomoci na úkor byrokratického aparátu. A druhým menším tématem práva deportovaných zločinců. Copak to v Americe někoho zajímá? Výzkumů na to téma je spousta a většina z nich se shoduje, že hlavním problémem je migrace a ochrana hranic, pak inflace, pak pracovní místa… pravomoci prezidenta nenajdete ani v první desítce, ani v druhé desítce priorit.

Opravdu Američané nechtějí krále? Zdá se, že Američané chtějí vládu, která jim zajistí bezpečné hranice, dobrá pracovní místa, cenobou stabilitu, bezpečnost na ulicích atd.