Marie Kovalová: Červencová výročí
– 1325 – i v červenci (jako v červnu) bylo velmi teplo a sucho.
– 1425 – červenec byl velmi teplý a suchý.
– 1525 – červenec přinesl četné bouřky a přívalové deště.
– 1625 – v červenci proti červnu skokem stouply teploty.
– 1725 – červenec byl horký a suchý.
Od roku 1752 byla měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu, do roku 1775 ale jsou data neúplná:
– 1775 – v červenci bylo průměrně 20,7 °C.
– 1825 – červenec měl průměrně 19,7 °C.
– 1875 – v červenci se po velmi teplém červnu ochladilo na průměrně 19,5 °C.
– 1925 – v červenci bylo průměrně 19,0 °C.
– 1975 – v červenci bylo průměrně 20,8 °C.
– 2000 – v červenci se proti červnu výrazně ochladilo, bylo průměrně 18,2 °C.
(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)
– 1. 7. 2015 zemřel ve 106 letech Nicholas Winton, britský makléř a humanitární pracovník, který v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlaky do Spojeného království. Winton se narodil v rodině německého Žida, obchodníka Wertheimera, který se přistěhoval do Anglie už roku 1907 a změnil si příjmení na Winton. Nicholas se v zimě 1938 rozhodl zapojit do záchrany židovských dětí z Československa, kterým pomáhal dostat se do Velké Británie. Úplně poslední vlak s 250 dětmi byl vypraven 1. 9. 1939, ale byl německými okupačními úřady zastaven a nebylo mu dovoleno odjet z říše. Během války Nicholas sloužil u RAF, kvůli slabému zraku však pouze v administrativě. Svůj čin Winton nepovažoval za nic výjimečného a nikdy o něm sám nemluvil, jen náhoda v roce 1988 způsobila, že se o transportech ohrožených dětí z Prahy do Londýna začalo mluvit.
– 1. 7. 1415 napsal Mistr Jan Hus svůj poslední list z Kostnice. Svým příznivcům mj. píše: …Moje životní cesta se pomalu blíží svému konci a toto je dosti možná můj poslední list. Lépe je však zemřít se ctí, než dále pobývat v nespravedlnosti světa…
– 1. 7. 1945 zemřel měsíc před svými 40. narozeninami Jaroslav Bartl, prozaik, překladatel, původně učitel, posléze ředitel jedné měšťanské školy v Praze. Údajně zemřel ve vlaku, příčina jeho smrti nebyla nikde napsána. Mj. je autorem dvou knih s rožmberskou tematikou: Rožmberský regent (román s rysy literatury faktu, 1941) a Tři pověsti o rybnikáři Kubovi (próza vycházející z lidových vyprávění, 1944) – hlavní postavou obou děl je Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan.
– 2. 7. 1915 zemřel v emigraci, v Paříži 84letý Porfirio Díaz, původně voják, mexický prezident v letech 1876–1880 a 1884–1911. Aktivně se účastnil války s francouzskými interventy (1861-1867). Pak se ale Díaz odvrátil od politiky Benita Juaréze i jeho nástupců a v roce 1876 stanul v čele státního převratu. Na konci 19. století a na počátku 20. století se ale v mexické společnosti postupně formovala stále silnější politická opozice, která Díazův režim otevřeně kritizovala. V roce 1911 musel Díaz rezignovat na prezidentskou funkci a následně opustit zemi.
– 2. 7. 1995 zemřel 67letý Zdeněk Košler, dirigent, jehož umění bylo známé i za hranicemi. Velké popularitě se těšil v Japonsku, kde od roku 1968 pravidelně hostoval. Byl tam celkem třicetkrát! Zdeněk Košler byl dirigentem s fenomenální pamětí a dokonalým sluchem, nejen tím vzbuzoval v každém muzikantovi přirozený respekt. Jako dirigent je podepsán pod celou řadou vynikajících nahrávek vážné hudby.
– 3. 7. 1915 zemřel 65letý Lawrence Hargrave, australský astronom, letecký konstruktér a průkopník létání. Vytvořil některé konstrukční prvky důležité pro létání.
– 3. 7. 1935 zemřel na rakovinu žaludku 56letý André Citroën, francouzský podnikatel, který v Paříži roku 1917 založil automobilovou továrnu, kde se dodnes vyrábějí vozy značky Citroën.
– 4. 7. 1865 vydal anglický matematik a logik Lewis Carroll (1832-1898), profesor Oxfordské univerzity, knihu Alenka v říši divů. Hlavní postavou je neustále ohromená Alenka v bezděčných reakcích na imaginativní svět plný podivuhodností. Fantastický příběh původně Carroll vyprávěl dcerkám známých. Dílo se dočkalo volného pokračování, mělo úspěch, bylo přeloženo do řady jazyků i do češtiny a bylo několikrát zfilmováno.
– 5. 7. 1865 byla v Anglii založena Armáda spásy, křesťanské hnutí s vojenskou strukturou a vedením. Jejím zakladatelem a prvním generálem byl protestantský duchovní William Booth (1829-1912). Dnes je Armáda spásy jednou z největších humanitárních organizací na světě. V současné době působí Armáda spásy ve 127 zemích. Její mezinárodní ústředí je v Londýně, v ČR má AS sídlo v Praze.
– 5. 7. 1905 po dlouhých sporech (zejména s pražským arcibiskupem) byl na Staroměstském náměstí v Praze položen základní kámen k pomníku Jana Husa. Secesní bronzový pomník je uvnitř dutý, sestavený z plátů, spojených šrouby. Znázorňuje Jana Husa stojícího uprostřed skupiny postav, které symbolizují jednak husity, pak pobělohorské emigranty a navíc skupinu bojovníků. Celé sousoší je umístěno na širokém žulovém podstavci zhruba eliptického tvaru. Po obvodu jsou vytesány nápisy: „Milujte se, pravdy každému přejte“ (Jan Hus), „Věřím, že vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český“ (Jan Amos Komenský) a část textu chorálu Ktož jsú boží bojovníci. Nápad na pomník vznikl už 25. 11. 1889, když po zasedání zemského sněmu, probíhala diskuse o umístění pamětní desky Jana Husa na budovu Národního muzea a princ Karel Schwarzenberg řekl, že husité byli „bandou lupičů a žhářů“. To vyvolalo bouřlivý odpor mezi mladočechy, kteří zareagovali rozhodnutím postavit Husovi v Praze pomník. V květnu 1890 byl ustanoven Spolek pro zbudování pomníku a do jeho čela byl zvolen Vojta Náprstek. Pomník byl odhalen roku 1915, k pětistému výročí Husova upálení.
– 5. 7. 1975 na rakovinu plic zemřel v Madridu 67letý Otto Skorzeny, vídeňský rodák, původně stavební inženýr. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 se dal k hitlerovcům a dotáhl to na Obersturmbannführera Waffen-SS a býval pověřován speciálními úkoly (např. záchranou Mussoliniho ze zajetí). V květnu 1945 byl Američany zajat, ale ještě před odsouzením se mu podařilo uprchnout. Po útěku vystupoval pod různými jmény; později pracoval jako poradce pro vládce v Latinské Americe a byl údajně agentem Mossadu. Nakonec se usadil v Madridu, kde zřídil stavební firmu. Jeho další aktivity jsou nejasné, spekulovalo se dokonce o jeho zapletení do různých, samozřejmě tajných operací CIA.
– 5. 7. 1985 zemřela 78letá Adéla Kochanovská-Němejcová, významná česká vědecká pracovnice v jaderné fyzice. V letech 1968-1980 byla profesorkou na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Napsala řadu významných vědeckých prací a vysokoškolských skript. Záslužná je i její činnost pro popularizaci vědy. Velký význam měla její spolupráce s průmyslovými závody a lékařskými klinikami na různých výzkumech.
– 6. 7. 1415 v Kostnici na břehu Rýna byl jako kacíř upálen mistr Jan Hus, teolog, náboženský myslitel, kazatel a vysokoškolský pedagog. Bylo mu kolem 45 let. Během církevního koncilu (1414-1418), který měl především vyřešit problém se třemi papeži, byl Hus osm měsíců vězněn za stálého naléhání prelátů aby odvolal co hlásal: kritiku rozmařilého života církevních představitelů i samotného papežství, prodávání odpustků, právo všech lidí číst Bibli a proto ji rozšířit v srozumitelných jazycích; prostě Hus požadoval zásadní reformu římskokatolické církve. To ale bylo pro všemocnou církev nepřijatelné, ohrožující její podstatu. Hus neodvolal. Ve vězení napsal řadu spisů, např.: O pokání, O třech nepřátelích člověka, O smrtelném hříchu, O manželství a další. Psal i dopisy, jak blízkým přátelům, tak většímu okruhu adresátů. Z těch řádků je na první pohled patrná Husova mravní síla, neboť si v nich nestěžuje na svůj úděl, myslí hlavně na osudy lidí ve své domovině. Oficiální akta procesu jsou možná stále ukryta ve vatikánských archivech, dějepisci je nemají, čerpají z toho, co Hus napsal a z osobních vzpomínek účastníků, především Petra z Mladoňovic (kolem 1390-1451). Toho 6. července byl nejprve čten průběh procesu s Husem a body jeho obvinění. Byl však odsouzen také za to, co vůbec neříkal, jeho výroky byly překrouceny, vytrženy z kontextu. Hus se chtěl hájit, ale byl umlčen s tím, že pokud odvolá, nebude upálen, jinak mluvit nesmí. Pak jen následovala jeho cesta k popravišti. Když byl Hus přivázán k hranici, přijel Zikmundův maršálek a z králova rozkazu mu znovu nabídl, aby odvolal a zachoval si život. Zikmund nechtěl, aby byl Hus upálen a stal se z něj mučedník. Jenže v Kostnici rozhodovala pouze církev. Když Hus znova odmítl odvolat, byla hranice zapálena. Popel z hranice byl hozen do Rýna, aby Husovi přívrženci neudělali z jeho hrobu poutní místo. Skutečná podoba Jana Husa není známa, k nejslavnějším zobrazením patří středověké iluminace v Martinické bibli a v Jenském kodexu, z novějších děl je to Brožíkův velký obraz (1883) a Šalounův pomník (1915) v Praze na Staroměstském náměstí, které ho idealizují. V roce 1999 sice papež Jan Pavel II. prohlásil Husa za církevního reformátora, ale jinak postoj římskokatolické církve k Husovi zůstává přinejmenším rezervovaný. V pravoslavné církvi je však Jan Hus mnohými uctíván jako svatý. Janu Husovi patří jedno z nejpřednějších míst v našich národních dějinách, je mu také připisována jazyková reforma češtiny „O českém pravopise“, vzniklé kolem roku 1409, které ale není podepsané. Tou byla odstraněna většina spřežek (jako má např. polština) a nahrazena diakritickými znaménky nad písmeny, jimž se tenkrát říkalo „nabodeníčka“. Bylo to významné zjednodušení češtiny, které se dočkalo ocenění až zhruba o dvě století později.
– 6. 7. 1535 byl popraven 57letý Thomas More, anglický filosof, politik a spisovatel, lord kancléř krále Jindřicha VIII. More, kterému se nelíbilo královo zavržení Anny Boleynové a vytvoření anglikánské církve, rezignoval na svůj úřad, byl proto uvězněn a odsouzen k smrti. Je považován za nejlepšího anglického právníka a jednoho z největších evropských vzdělanců své doby. Katolická církev jej ctí jako svatého. Jeho nejvýznamnějším dílem je Utopie, první ze středověkých utopií, děl odehrávajících se ve vysněné, ideální (neexistující) společnosti.
– 6. 7. 1925 bylo výročí upálení mistra Jana Husa vyhlášeno státním svátkem Československa. To vedlo ke konfliktu s Vatikánem, se kterým byly (okamžitým odjezdem papežského nuncia z Prahy) fakticky přerušeny diplomatické styky. Vztahy mezi Vatikánem a ČSR pak „poznamenala” jak druhá světová válka, tak další dlouhé poválečné období. Roku 1990 byly sice mezi oběma státy diplomatické styky obnoveny, ale mezinárodní smlouva ČR s Vatikánem byla navzdory(!) mnoha výhradám mnohých schválená poslanci až letos.
– 6. 7. 1975 – Komory, ostrovy mezi severním Madagaskarem a jižní Afrikou, vyhlásily svou nezávislost na Francii. Komory jsou federativní republikou, na jejich čtyřech hlavních ostrovech žije zhruba milion obyvatel.
– 6. 7. 2005 zemřel 78letý Ed McBain (vlastním jménem Evan Hunter), americký spisovatel považovaný za jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších představitelů současné světové detektivky. První uznání si McBain vydobyl románem Džungle před tabulí z prostředí americké střední školy, který se stal bestsellerem a vyvolal bouřlivou společenskou reakci. Dalších patnáct kritických románů z amerického života následovalo. McBain napsal též scénář k filmu Alfreda Hitchcocka Ptáci. Do paměti čtenářů se asi nejvíce zapsal kriminálním cyklem 87. revír, v jehož pětapadesáti detektivních románech zachycuje příběhy policisty Steva Carelly a jeho kolegů z fiktivního amerického velkoměsta Isoly, nápadně se podobajícího autorovu rodnému New Yorku.
– 7. 7. 1895 zemřel Gustav Spöhrer, 72letý německý astronom, který se nejvíc věnoval výzkumu Slunce. Určil periody jeho rotace, polohu slunečního rovníku a další vlastnosti naší hvězdy.
– 7. 7. 2005, při sérii 4 teroristických bombových útoků v londýnském dopravním systému, zemřelo 52 lidí.
– 7. 7. 2005 zemřel na celkové vyčerpání organismu týden před 77. narozeninami Jindřich Paseka, jeden z našich nejznámějších léčitelů. Byl ze Svratouchu na Chrudimsku a dokázal s pacienty údajně neuvěřitelné věci. Získal především věhlas jako výtečný diagnostik spolupracující s mnoha lékařskými kapacitami. Proslul také jako osobní léčitel prezidenta republiky Ludvíka Svobody a po roce 1989 začal jako jeden z prvních svoje léčebné postupy publikovat. U jeho domu se tvořily zástupy lidí, kterým takřka bez oddechu pomáhal. Paseka kladl velký důraz na skladbu požívané stravy a odmítal diety.
– 8. 7. 1695 zemřel 66letý Christian Huygens, významný holandský matematik, fyzik a astronom. Patří mu mj. vynález kyvadlových hodin a vyslovil myšlenku, že světlo je tvořeno vlněním, která byla klíčová pro pochopení duality částice a vlnění. Hrál na několik nástrojů a byl i technicky zručný. Sám si brousil čočky a konstruoval dalekohledy. Pracoval i na konstrukci mikroskopu, u něhož zavedl osvětlení temného zorného pole.
– 8. 7. 1935 v 80 letech zemřel Ignát Herrmann, spisovatel, rodák z Chotěboře, který od roku 1868 působil v Praze. Od roku 1873 byl zaměstnán v Ottově nakladatelství. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Nejedno jeho dílo bylo použito jako ideální námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí. Ceněn je jeho román U snědeného krámu, mnohem větší čtenářský ohlas však mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal pak Herrmann i pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Z Herrmannova díla jsou dosud živé (a stále vydávané) povídky, jichž napsal 387 (to je počet povídek obsažený v jeho 50svazkových Sebraných spisech, vydávaných u F. Topiče). Historický význam mají jeho vzpomínkové prózy (Před padesáti léty). Od roku 1888 byl Herrmann předsedou spolku Máj.
– 8. 7. 1955 zemřela 57letá (nezjistila jsem proč tak brzy) Staša Jílovská, novinářka, redaktorka, překladatelka, krásná a inteligentní žena, která v intelektuálních kruzích první republiky proslula svým šarmem a důvtipem.
– 9. 7. 1915 zemřel v 55 letech Carl Walther, německý puškař, vynálezce, zakladatel zbrojařské firmy Walther. V současné době firma Carl Walther sídlí v Ulmu a vedle pistolí vyrábí i různé speciální nože a podobné zboží.
– 10. 7. 1805 zemřel v 34 letech Thomas Wedgwood, anglický průmyslník a vynálezce v oboru fotografie. Je mu připisován velký přínos na vývoj technologie fotografie – za to, že snad jako první vymyslel a vyvinul metodu kopírování viditelného obrazu na bázi chemicky stálého media. Proč zemřel tak mladý prameny neuvádějí.
– 10. 7. 2015 v Káhiře zemřel 83letý Omar Sharif, egyptský herec s velkým osobním charismatem.
– 11. 7. 1995 vrcholil několikadenní Srebrenický masakr, v kterém vojáci Republiky Srbské zavraždili údajně kolem osmi tisíc bosenských muslimů a tvrdili, že to byla odplata za vraždění Srbů bosenskými muslimy. Do míst konfliktů na Balkáně, tedy i k Srebrenici, byly nasazeny mezinárodní jednotky UNPROFOR, ale v jejich silách prý nebylo těm válečným zločinům zabránit. Srebrenický masakr byl jednou z nepochopitelných celkově deset let trvajících bratrovražedných válek na Balkáně (1991-2001) po rozpadu někdejší Jugoslávie.
– 12. 7. 1935 zemřel 75letý Alfréd Dreyfus, francouzský důstojník, Žid, křivě obviněný a odsouzený v roce 1894 za velezradu. Tzv. Dreyfusova aféra byl přes 10 let trvající skandál, který hluboce polarizoval a destabilizoval francouzskou společnost konce 19. století. Kapitán Dreyfus byl degradován a odsouzen k doživotnímu vězení na Ďábelské ostrovy v Jižní Americe. Po pěti letech mu byla udělena milost a byl propuštěn, trvalo ale ještě řadu let, než byl oficiálně zproštěn viny. Teprve v roce 1906 se dočkal plné rehabilitace a návratu do armády.
– 13. 7. 1925 byla nalezena „Věstonická venuše“, 11,5 cm vysoká soška stylizovaného ženského těla, jejíž stáří bylo odhadnuto na 27-29 tisíc let. Není to ve světě jediná a nejstarší „venuše”, ale asi nejstarší z vypálené hlíny. Jiné jsou z kamene nebo z mamutích klů. Sošku nalezl tým archeologa Karla Absolona (1877-1960), který v pravěkém nalezišti mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem prováděl výzkum v letech 1924-1938. Absolon sám u nálezu přítomen nebyl. Soška ležela v popelišti, byla rozlomena na dva kusy ležící asi 10 cm od sebe a nejprve nebylo jasné, že patří k sobě. Kromě venuše byly na místě nalezeny i další keramické plastiky (většinou zvířat). Byly tam i kamenné nástroje a zvířecí kosti.
– 13. 7. 1985 zemřel 75letý Oldřich Mikulášek, básník a publicista, který nejprve vystřídal řadu zaměstnání až roku 1937 se v Brně uchytil v redakci Lidových novin. Po válce prošel redakcemi několika novin. Po těžkém úrazu s trvalými následky (špatně se pohyboval) byl od roku 1967 v invalidním důchodu.
– 14. 7. 1535 zemřel asi 75letý Zdeněk Lev z Rožmitálu, šlechtic, stavovský politik, dvořan a donátor umění doby jagellonské a raně habsburské. Zdeňkova teta Johana z Rožmitálu (asi 1430-1475), česká královna, byla druhou manželkou Jiřího z Poděbrad. Zdeněk Lev brzy zasedal v Českém zemském sněmu. Strmou politickou kariéru začal sňatkem s Kateřinou Švihovskou, dcerou nejvyššího sudího Království českého, Půty Švihovského, po jehož smrti získal jeho úřad. Zdeněk Lev měl obrovský majetek – po Rožmbercích a Pernštejnech byl třetím nejbohatším dvořanem v zemi. Současníky byl popisován jako muž zpupný a lakotný.
– 14. 7. 2005 zemřela 87letá Cicely Saundersová, anglická lékařka a spisovatelka, zakladatelka hospicového hnutí. Za předchůdce současných hospiců bývají považovány domy pro umírající, které v Irsku a v Londýně zřizovaly křesťanské řády od 19. století. Moderní zařízení hospicového typu bylo ale poprvé založeno až roku 1967 doktorkou Saundersovou v Londýně; pojmenovala ho Hospic sv. Kryštofa (St Christopher’s Hospice). Od té doby začaly vznikat hospice po celém světě.
– 14. 7. 2015 vesmírná sonda NASA New Horizons poprvé proletěla kolem trpasličí planety Pluto. Přiblížila se k ní na 12 500 km a pořídila řadu snímků planety, které poslala na Zemi. Vzhledem ke vzdálenosti (4,9 miliardy km) sondy od Země bylo jednosměrné zpoždění radiové komunikace cca 4,5 hodiny.
– 15. 7. 1015 podle legend a tradice zemřel asi 55letý Vladimír I. Veliký, jeden z nejvýznamnějších vládců Kyjevské Rusi, k jejíž christianizaci došlo za jeho vlády kolem roku 988. Už asi v 13. století byl Vladimír prohlášen za světce a pravoslavná církev ho oslavuje právě 15. července.
– 16. 7. 1945 lidstvo vstoupilo do atomového věku. Tento den uskutečnili lidé první jaderný test – Američané odpálili v poušti v Novém Mexiku atomovou bombu. Test byl připravován víc jak rok, projekt byl nazvaný Manhattan a byl samozřejmě přísně tajný; bomba byla odpálena na třicetimetrové věži. Přes všechny propočty nikdo z vědců přesně nevěděl co se stane. Dokonce se prý uzavíraly sázky jak silný výbuch bude. Prezident USA Truman byl tou dobou v Berlíně a dostal telegram: „...výsledky převyšují očekávání.“
– 16. 7. 1965 byl slavnostně otevřen tunel pod horou Mont Blanc, který spojuje Francii a Itálii. Stavba byla zahájena v roce 1954. Tunel je dlouhý 11 600 metrů, šířka vozovky je 7 metrů. 13 let byl nejdelším silničním tunelem světa a umožňuje překonat horský masiv autem za 12 minut. Při tragickém požáru v roce 1999 v tunelu zahynulo 39 lidí.
– 16. 7. 1985 zemřel 67letý Heinrich Böll, německý spisovatel, který byl v roce 1972 oceněn Nobelovou cenou za literaturu. Výběr z jeho děl: Vlak dojel přesně, Ztracená čest Kateřiny Blumové (což je mohutná obžaloba bulvárního žurnalismu), Chléb mladých let, Irský deník nebo romány Kdes byl, Adame?, A neřekl jediné slovo…
– 16. 7. 1995 zemřel ve věku 65 let Mordechaj Gur, významný izraelský generál a později politik. V armádě strávil většinu své kariéry u výsadkářské brigády. Např. v roce 1976 stál za úspěšným plánem záchranné akce na osvobození stovky rukojmí unesených palestinskými teroristy do Ugandy. Gur měl rakovinu a za velkých bolestí se zastřelil svojí zbraní.
– 16. 7. 1995 zemřel 75letý Václav Šolc, etnograf-amerikanista, muzeolog, cestovatel a spisovatel. V letech 1970 až 1979 vedl Náprstkovo muzeum v Praze. Zabýval se hlavně americkými indiánskými kulturami. Jako muzejník byl vyslán v roce 1957 do Číny a Koreje, aby pomáhal při reorganizacích tamních muzejních sítí. Později byl s týmž posláním ve Vietnamu a v Mongolsku. Psal také romány pro mládež na náměty z dějin Latinské Ameriky.
– 17. 7. 1945 začala tzv. Postupimská konference, na které vrcholní představitelé SSSR, USA a Británie – „Velká trojka“ – Stalin, Truman a Churchill, jednali o poválečném uspořádání světa a budoucnosti poraženého Německa. Po setkání v Teheránu (listopad 1943) a Jaltě (duben 1945), bylo dohodnuto toto jejich třetí setkání na půdě poraženého Německa v Postupimi, na jz. okraji Berlína. Konference trvala do 2. 8. 1945, Churchill byl v jejím průběhu nahrazen Clementem Attleem. V Postupimi vznikla a byla podepsána také deklarace, která vyzývala Japonsko ke kapitulaci.
– 18. 7. 1925 Adolf Hitler prvně publikoval Mein Kampf, jehož původní název byl Roky boje proti lži, hlouposti a zbabělosti. Hitler prohlašoval, že knihu psal jen pro Němce a nechtěl ji vydávat v jiných jazycích. Zpočátku ji diktoval svým spolupracovníkům ve vězení v Landsbergu, kde „seděl” za protistátní povstání a snahu svrhnout v roce 1923 říšskou vládu (tzv. pivní puč v Mnichově).
– 18. 7. 1995 na ostrově Montserrat v Karibském moři vybuchla sopka, která se dosud zdála nečinná. Erupce pohřbila hlavní město ostrova vrstvou bahna kolem metru mocnou. Letiště a přístav byly zcela zničeny. Ostrov má zhruba rozměry 16×11 km a nadále se zvětšuje díky přemisťování materiálu sopečnou činností z nitra ostrova na pobřeží. To je místy tvořeno dramatickými útesy vysokými až 30 m, mezi nimiž jsou rozesety písečné pláže. Ostrov je zámořským územím Velké Británie.
– 19. 7. 1965 v Praze zemřel 84letý Rudolf Saudek, kolínský rodák, sochař, grafik a překladatel. Za války musel, jako Žid, do koncentračního tábora v Terezíně a měl štěstí, že přežil. Jako významný sochař portrétista zvěčnil významné kulturní osobnosti, např. B. Smetanu, A. Dvořáka, F. X. Šaldu a další.
– 20. 7. 1885 v Praze, v horní části Václavského náměstí začalo kopání základů Národního muzea. Ve veřejném konkurzu na novou muzejní budovu zvítězil projekt architekta Josefa Schulze, který porotce zaujal především myšlenkou ústředního Pantheonu. Honosná budova byla dostavěna a otevřena v květnu 1891.
– 21. 7. 365 zasáhlo egyptskou Alexandrii zemětřesení, které vyvolalo gigantickou vlnu tsunami, která město zcela zničila, stejně jako další města na pobřeží Egypta, Turecka, Řecka a středomořských ostrovů. Postižena byla i území Itálie a některých afrických států. Lidské oběti nikdo nespočítal. V egyptských kronikách píší dokonce o tom, že vlna, postupující proti proudu Nilu, byla zaznamenatelná až v Súdánu(!?!). Římský historik Marcellus Ammianus o katastrofě napsal: „Bylo to něco příšerného. Moře nejprve ustoupilo od břehů a obnažilo své dno. Na písčině se zmítaly stovky mořských živočichů, kteří nestačili včas utéci, rybářské i strážní bárky ležely bezmocně na svých bocích a lidé hořekovali, že moře odešlo pryč. Netrvalo dlouho a vody se vrátily. Po celé šířce pobřeží se zvedla vlna vysoká jako chrám a gigantickou silou se vrhla na pevninu. Rozběsněný živel bořil domy, trhal stromy a ničil vše, co mu stálo v cestě…“ Ohnisko zemětřesení bylo zřejmě blízko pod dnem moře. To byla patrně příčina toho, že vlna tsunami měla tak tragické následky. Vědci odhadli, že otřesy mořského dna dosáhly tenkrát intenzity přibližně 8,5 až 9,1 stupně Richterovy stupnice.
– 21. 7. 1515 po přívalovém dešti stoupla hladina Vltavy v Praze u Karlova mostu až k vousům Bradáče.
– 22. 7. až 25. 7. 1315 – jsou v kronikách záznamy, že v těchto dnech intenzivně pršelo nejen v Čechách, ale také v širokém pásu kolem 50. rovnoběžky od Anglie až po Ural. Škody po povodních byly nedozírné.
– 22. 7. 1955 náhle zemřel po zástavě srdce 58letý Apollo Soucek, viceadmirál USA, muž s českými kořeny. Jeho křestním jménem je pojmenován americký program vesmírných pilotovaných letů NASA. Apollův otec, Jan Souček, se narodil v Kolíně a do USA s ním rodiče emigrovali roku 1875, když mu bylo 10 let. Protože Jan Souček měl v oblibě řecké bájesloví, nedal později svým čtyřem dětem ani česká ani americká jména; chlapce pojmenoval Apollo a Zeus, dívky Myrrha a Venus. Velmi však dbal na to, aby se děti neodcizily jeho mateřštině. Sám Apollo v životopise i na veřejnosti při všech poctách zdůrazňoval, že je Čechoameričan, stejně tak jeho bratr Zeus. Apollo byl nejprve kratší dobu učitelem, v první světové válce pak sloužil jako dobrovolník na bitevní lodi Missouri. Pak byl přidělen k námořnímu letectvu. V letech 1929 a 1930 získal výškové rekordy pro hydroplány a letadla. Roku 1930 se Apollo Soucek oženil, manželství bylo však bezdětné. Za druhé světové války dosáhl hodnosti viceadmirála. Za korejské války byl velitelem letadlové lodi Delano Roosevelt, v té době admirál Apollo Soucek poskytl interview československému oddělení Hlasu Ameriky. V rozhovoru hrdě hovořil o svém původu, o svých rodičích, o svém životě a o svých tehdejších úkolech. Mj. prohlásil: „U nás doma se hovořilo česky a nemusím ani dodávat, že nám rodiče i babička vyprávěli o krásných a nezapomenutelných tradicích českého lidu“. Oficiální místa v tehdejším Československu však o této významné osobnosti mlčela. Po skončení korejské války se Apollo Soucek stal přednostou leteckého oddělení ministerstva námořnictví. Do důchodu odešel ze zdravotních důvodů začátkem roku 1955. Přesto se ale chystal s admirálem Byrdem na výpravu do Antarktidy. Tento svůj plán už neuskutečnil. O smrti admirála Soucka přinesl zprávu veškerý tisk USA. Všechny obsáhlé nekrology zdůraznily, že tento admirál námořnictva USA dělal čest nejen své škole, tj. Námořní akademii, ale i své rodině a celému českému národu, z něhož jeho rod vzešel; u nás se ale o něm nikdo nezmínil. Jeden nekrolog napsal admirál Dufek, shodou okolností rovněž Čechoameričan, který převzal po Souckovi místo v Byrdově výpravě k jižnímu pólu. Apollo Soucek byl nositelem mnoha vysokých vyznamenání za hrdinství. Jméno Apollo programu pilotovaných letů NASA na Měsíc navrhl v roce 1961 Zeus Soucek (1899-1967), generální manažer technického oddělení projektu, bratr Apolla a návrh byl vedením NASA bez námitek přijat.
– 22. 7. 1955 zemřel 62letý Václav Nosek, původně kladenský horník, od roku 1945 ministr vnitra ČSR, oddaný člen KSČ. Svého postavení na ministerstvu využil k rozsáhlé infiltraci policie oddanými stoupenci komunismu a k vytvoření čistě komunistické StB. Na jeho hlavu padá většina komunistických zločinů z let 1945-1955.
– 23. 7. 1885 zemřel 63letý Ulysses S. Grant, americký generál a 18. prezident USA v letech 1869-1877. Grant byl označen za „největšího generála své doby a jednoho z největších stratégů všech dob“. Vyhrál mnoho bitev a stal se nakonec nejvyšším velícím generálem všech unijních armád. Je mu připisována rozhodující úloha ve vítězství Unie v americké občanské válce (1861-1865). Prezidentem byl zvolen za republikány. Přestože byla jeho administrativa zamořena korupcí a častými skandály, on sám byl prý v tomto ohledu bezúhonný. Historiky je mu jen vyčítáno, že se proti korupci razantněji nepostavil.
– 24. 7. 1545 – s tímto datem (juliánského kalendáře) jsou v kronikách záznamy o prudkých přívalových deštích a záplavách v povodí Vltavy.
– 24. 7. 1915 v Chicagu došlo k obrovské tragédii – ještě v přístavu, šest metrů od břehu(!) řeky, se převrátila výletní loď Eastland, která mířila na dvoudenní okružní plavbu spojenou s piknikem. Oficiálně na ní bylo 2 572 pasažérů. Ve skutečnosti jich bylo asi přes tři tisíce, z toho hodně Čechů. Údajně třetina pasažérů tragédii nepřežila. Eastland nebyla postavená na výletní plavby, původně to byla nákladní loď. Po několika letech služby byla přestavěna, ale ne zrovna dokonale. Eastland byla 81 metrů dlouhá, 12 metrů široká a měla ponor 6 m. Hlavní problém byl, že byla vratká. Měla příliš vysoko těžiště, a tudíž špatnou stabilitu. A nedávné neštěstí Titaniku to ještě zhoršilo. Jak? V roce 1915 byl v důsledku potopení Titaniku vydán zákon, že lodě musí mít k dispozici tolik záchranných člunů, aby se do nich vešli všichni lidé na palubě. Jenže když umístili potřebné čluny na Eastland, všechny byly zavěšené vysoko, což dělalo parník ještě nestabilnější. A ještě jedna věc tragédii přispěla. Loď měly vyrovnávat balastní nádrže, do kterých se pumpuje voda, takže loď má větší ponor a lépe „sedí“. Jenže tady pumpy nefungovaly. Loď před vyplutím sice kontrolovali vládní inspektoři, ale ti „neviděli“, že majitel lodi a posádka ignorovali bezpečnostní předpisy. Krajanský tisk tehdy mj. napsal: „… vinu nese zločinná nedbalost, šlendrián a ziskuchtivost…“
– 24. 7. 2005 zemřel na rakovinu Pavel Dostál, divadelní režisér, filmový scénárista, textař, publicista. Bylo mu 62 let. Po roce 1989 se věnoval především politice. Začal jako poslanec Občanského fóra a v roce 1991 vstoupil do ČSSD. Roku 1998 si ho Miloš Zeman vybral na post ministra kultury. Jím Pavel Dostál zůstal až do své smrti. Byl nejen nejdéle sloužícím ministrem od roku 1989, ale i nejoblíbenějším politikem a prezident Václav Klaus ho označil za nejschopnějšího ministra vůbec.
– 25. 7. 1315 byly hlavně v povodí Vltavy obrovské povodně – intenzivní deště začaly tři dny předtím.
– 25. 7. 1905 tragicky zemřela 23letá Jindřiška Kopecká – „Kaja“, novomanželka Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928). Stalo se to na jejich svatební cestě v Norsku. Zemřela za nejasných okolností po výstřelu z jejího vlastního revolveru (není jisté, zda šlo o nehodu, nebo sebevraždu). S tragédií se Těsnohlídek nikdy nevyrovnal, nakonec podlehl dlouholetým psychickým problémům a dobrovolně ukončil svůj život – pistolí.
– 25. 7. 1955 po srdečním selhání zemřel 55letý Isaak Osipovič Dunajevskij, ruský hudební skladatel a dirigent židovského původu. Kromě mnoha písní složil 12 operet, tři balety a hudbu k 28 filmům. Jeho písničky znějí v Rusku dodnes. Během Velké vlastenecké války Isaak Dunajevskij se souborem písní a tanců cestoval po celé zemi a svojí hudbou podporoval morálku válkou zkoušeného národa. Za svoji práci získal mnoho cen.
– 25. 7. 1975 rakovinu plic nepřežil 54letý James Blish americký zoolog a spisovatel známý českým čtenářům především jako autor řady knih a filmových scénářů z prostředí Star Treku. První díla vydal už roku 1940 jako člen klubu Futuriánů.
– 26. 7. 1805 udeřilo silné zemětřesení severně od Neapole, postihlo hlavně město Compobasso. Zahynulo při něm přes tisíc obyvatel. Četné menší otřesy pokračovaly v oblasti do konce roku i část roku následujícího.
– 26. 7. 1925 v Praze, v umělecké rodině, se narodil Vojen Ložek. Vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a později se stal legendární postavou české přírodovědy a zakladatelem české kvartérní geologie. Byl vědcem a odborníkem světového významu a bývá označován jako „poslední polyhistor“, neboť svými znalostmi zasahoval do mnoha oborů od geologie, pedologie, botaniky až po archeologii. Jeho rozsáhlé znalosti otevřely zcela nový přístup k historii vývoje současné krajiny a jejích proměn ve čtvrtohorách. Svoje znalosti promítl i do aktivní ochrany přírody. V začátcích životní dráhy měl Vojen Ložek zdánlivě neatraktivní zadání – vypracovat pro území Československa podrobnou strategickou mapu půdních substrátů a přirozených hnojiv. Díky tomu v letech 1956-1963 doslova prosel vlastníma rukama hlínu ze všech koutů tehdejšího Československa. Při této práci (pedologickém výzkumu) se dostalo i na jeho oblíbené „šneky“– tedy měkkýše, což bylo jeho nejvlastnější téma. Pracoval v Ústředním ústavu geologickém a později v kvartérním oddělení Geologického ústavu AV ČR a také v Českém ústavu ochrany přírody. Byl členem řady mezinárodních a národních vědeckých společností, redakčních rad, několika vědeckých kolegií předsednictva ČSAV a ještě v 93 letech přednášel na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vojen Ložek byl nejen vynikajícím a oceňovaným badatelem (např. zlatá medaile Albrechta Pencka za zásluhy o světový rozvoj poznání čtvrtohor nebo Cena ministra životního prostředí), ale také skvělým pedagogem a velmi vitálním člověkem, který miloval terénní práci a skvěle přednášel jak odborníkům, tak i veřejnosti. Jeho cesta pozemským světem skončila 15.8. 2020 v Praze.
– 27. 7. 1995 zemřel po infarktu, týden před svými 53. narozeninami Vladimír Dzurilla, výtečný československý hokejový brankář a později trenér. V dresu se lvíčkem či nápisem ČSSR na prsou nastoupil 139krát. Vlado neměl tak velký pohybový rozsah jako například Holeček nebo později Hašek, svým stylem chytání se blížil kanadsko-americkému pojetí. Nebál se ale odvážně vyjíždět z branky a zmenšovat střelecké úhly. Po několika zraněních (nejčastěji zásazích pukem do obličeje) se stal propagátorem používání brankářské masky.
– 28. 7. 1655 zemřel teprve 36letý Cyrano de Bergerac, francouzský spisovatel a básník. Nejvýznamnější jsou jeho utopické cestopisy se souhrnným názvem Druhý svět. Vydal je až po jeho smrti jeho přítel Le Bret. První cestopis Cesta na Měsíc byl vydán roku 1657. Le Bret z opatrnosti vytečkoval odvážná(?) místa a teprve ve 20. století bylo vydáno plné znění. Druhý cestopis Cesta do Sluneční říše byl vydán roku 1662. Cyrano je jedním z nejpronikavějších a nejodvážnějších svobodomyslných duchů 17. století, kteří psali ve stínu oficiální ideologie. Cyrano měl syfilis a jeho smrt ještě uspíšilo zranění padajícím trámem. Proslulost postavě Cyrana z Bergeracu dodal v roce 1897 francouzský dramatik Edmond Rostand (1868-1918) veršovanou divadelní hrou Cyrano z Bergeracu. Na motivy této hry vznikla i četná filmová a divadelní díla.
– 28. 7. 1715 zemřel 67letý Jakub Kresa, významný matematik, vysokoškolský pedagog (v Olomouci a v Praze). V letech 1686-1701 přednášel na univerzitě v Madridu, kde byl nazýván Eukleidem Západu; poslední roky svého života strávil Kresa v Brně, kde je i pohřben.
– 28. 7. 1945 v New Yorku narazil bombardér B-25 do mrakodrapu Empire State Building mezi jeho 78. a 80. patro. Stalo se tak v mlze a vinou špatné navigace. Při nárazu jeden motor spadl do výtahové šachty, kde začal hořet (byl uhašen po 40 minutách). Druhý motor proletěl naskrz budovou a skončil jeden blok za ní, na střeše jedné budovy. Mrakodrap byl dostavěn v roce 1931, má 102 pater a celkovou výšku s anténou 448 m. Náraz statiku budovy neporušil, způsobil však 14 úmrtí (tři členové posádky letadla a 11 obyvatel budovy). Nárazem vznikla díra 5,5 m × 6,1 metru. Mrakodrap byl zcela opraven již během týdne.
– 29. 7. 1985 zemřel v 61 letech Vlastimil Hála, trumpetista, hudební skladatel, hudební aranžér a režisér, starší bratr klavíristy a skladatele Kamila Hály (1931-2014). Jako hudební skladatel je znám zejména svojí tvorbou na poli filmové a scénické hudby.
– 29. 7. 1985 zahynul 25letý Petr Sepeši při autonehodě na železničním přejezdu ve Františkových Lázních při cestě domů, do Aše. Narodil se na Slovensku, ale v roce 1962 se rodina odstěhovala do Aše. Zpěvu a muzice Petr propadl už na základní škole. Zpíval v dětském sboru, chodil na klavír do „lidušky“, hrál i na kytaru a na bicí. Otec rodinu opustil a Petr vyrůstal s o dva roky mladším bratrem Janem jen s matkou. Jako třináctiletý vyhrál pěveckou část soutěže Puškinův památník. Vyučil se mechanikem textilních strojů a pracoval v textilce Tosta Aš. V letech 1984 a 1985 zpíval s Ivetou Bartošovou, která se do něj zamilovala, ale on měl jinou partnerku, které se po Petrově smrti narodil syn Petr.
– 29. 7. 1895 zemřel 70letý Thomas Henry Huxley, anglický lékař a biolog, tvrdý zastánce Darwinovy evoluční teorie. Tím si vysloužil přezdívku Darwinův buldok. Je držitelem Darwinovy, Wollastonovy i Linného medaile.
– 30. 7. 1965 po srdečním infarktu zemřel Džuničiró Tanizaki, považovaný za nejvýznamnějšího japonského spisovatele 20. století. Bylo mu 79 let. K jeho velkým tématům patřily sexuální obsese a příval západní kultury do Japonska. Často využíval ironický humor.
– 30. 7. 2015 v New Yorku zemřela v 84 letech Ája Vrzáňová, pražská rodačka, krasobruslařka a podnikatelka, dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení z let 1949 a 1950, čtyřnásobná mistryně Československa v letech 1947 až 1950 a mistryně Evropy z roku 1950. V roce 1950 v Londýně požádala o politický azyl a posléze odjela do USA, kde dalších 16 let působila jako profesionální bruslařka v lední revue Ice Follies a později v Ice Capades pod uměleckým jménem Aja Zanova. V roce 1969 se vdala za Pavla Steindlera, šéfkuchaře a restauratéra z ČSR, se kterým podnikala v restauračních službách. Po Pavlově smrti (1983) pracovala pro Ice Capades a v roce 1986 se podílela na rekonstrukci a znovuotevření Wollmanova kluziště, pozdějšího Trumpova kluziště – venkovního areálu v Central Parku, největšího veřejného kluziště v New Yorku.
– 31. 7. 1995 v Benešově zemřel ve věku 76 let Jiří Tywoniak, rodák z Loun, historik, archivář a vlastivědný pracovník. Ve svých publikacích a studiích se zabýval hlavně historií regionu Podblanicka a Benešovska. Většina jeho profesního působení je spojena s benešovskou pobočkou Státního oblastního archivu v Praze, avšak prvním Tywoniakovým zaměstnáním od roku 1947 bylo místo profesora dějepisu a zeměpisu na gymnáziu v Sedlčanech, kde byl do roku 1956.
– Konec července 1945 – druhá světová válka: předseda vlády Japonska Suzuki vydal prohlášení, že on i jeho kabinet budou naprosto ignorovat postupimskou deklaraci, která vyzývala Japonsko ke kapitulaci. Deklarace byla podepsána 26. 7. 1945 americkým prezidentem Harry Trumanem, čínským vůdcem Čankajškem a britským premiérem Churchillem.
– 105 n. l. – údajně v tomto roce byl v Číně vynalezen papír. Vynález je připisován císařskému úředníkovi, který se jmenoval Caj Lun (50-121). Papír byl sice méně kvalitní než dosud užívaný pergamen, nicméně byl mnohem levnější. Proto papír začal pergamen vytlačovat, až nakonec v 16. století papír převládl (na pergamen byly psány pak jen významné listiny). Jsou ale také zprávy, že papír byl v Číně používán a tedy vynalezen již mnohem dříve – už před naším letopočtem.
(Informace k jednotlivým heslům jsou vybírány převážně z Wikipedie, porovnávány s údaji v řadě dalších pramenů a pak upraveny.)-MK-
