Druhý pohled z 3.8.: Podruhé sci-fi versus fantazy

Po páteční poznámce a následné bouřlivé reakci se znovu vracím k tématu scifi versus fantazy. Co je pro nás nejzajímavější, jestli se hrdina snaží získat meč ukutý za prastarých velkolepých časů (jaký by v naší úpadkové době nemohl být vytvořen) nebo jestli se snaží vynalézt zbraň, jaké dosud nebylo.

Co rozhoduje o tom, kterým směrem se rozběhne myšlení? Rozhoduje, o čem člověk dosud přemýšlel. Jestli se jeho mysl zabývala záležitostmi jako tvrdost, pevnost, vrstvení materiálů, struktura hmoty a podobně, pak docela přirozeně začne přemýšlet o tom, jak vyrobit něco ještě lepšího. Nebo jestli se jeho mysl zabývala slávou dávných králů, jejich tituly a vznešenými erby. Pak mu vůbec nepřijde na mysl vytvářet něco nového a bude hledat tu starou nádheru. Zase se vracíme ke střetu inženýrského myšlení a powerpointového myšlení. Či střetu mezi racionalitou a emocemi.

Mimochodem, tenhle rozdíl v myšlení, to není jen otázka strojů a materiálů. Vědecko-fantastická literatura přistupuje takhle analyticky i k lidem. Jak se změní lidské chování, když se změní určitý parametr prostředí? Pokud bude překročen nějaký technologický limit, které aspekty vztahů přetrvají a které se radikálně změní.

Můžeme očekávat, že obrodu západní civilizace poznáme mimo jiné podle toho, že se vrátí zájem o sci-fi na úkor fantazy. Zatím je tomu ale naopak. Jeden kanadský čtenář anglické verze těchto poznámek si všimnul, že za posledních 20 let se poměr knih ve veřejných knihovnách změnil z 3:1 ve prospěch sci-fi na 3:1 ve prospěch fantazy. Statistika SSF Chronicles uvádí 6-7 fantazy knih na jednu sci-fi. Jiné zdroje uvádějí podobný poměr.

Připomínám, že Plnou verzi Hamplova druhého pohledu si můžete pořídit zde.