Druhý pohled z 10.5.: Přepisování budoucnosti (1)

Snažit se pochopit historii na základě událostí z minulosti je metodická chyba, jakkoli to vypadá logicky a působí zcela intuitivně. Ve skutečnosti jsou základem plány, představy a ambice do budoucnosti. Od nich se odvozuje obraz minulosti.

Když je dnes zásadně přepisována minulost, jde v první řadě o změnu základních představ a cílů do budoucnosti. O změnu představ o tom, jaký život by občané České republiky měli žít.

Odchází představa země s poměrně vysokou mírou samostatnosti (včetně hospodářské a kulturní), vysokou mírou vzdělanosti, kde lidé klidně žijí své obyčejné životy. Představa země, která se nehrne do konfliktů a má slušné vztahy se všemi kolem. Země, pro kterou je Rusko významným obchodním partnerem (a možná i něčím víc), ale rozhodně ne partnerem exkluzivním. K této budoucnosti patří minulost porážky německého zla, respektive osvobození Rudou armádou za významné americké pomoci. Minulost, která říká, že Češi k tomu také trochu přispěli — jako parašutisté, partyzáni, účastníci domácího odboje, pražského povstání atd.

To je nahrazováno jinou představou. Představou území, které slouží vyšším kulturám a rasám jako zásobárna extrémně levné pracovní síly (u níž je třeba dohlížet, aby nebyla příliš vzdělaná, a tudíž ambiciózní), dřeva a dalších komodit, případně surovin, a také prostoru pro usazování Němců, migrantů nebo kohokoli jiného. Slovanské etnikum může být na tomto území trpěno jen tak dlouho, dokud pro ně nebude nalezeno lepší využití. K této budoucnosti patří minulost, v níž Němci udělali pár špatných věcí, jenže za ně v zásadě nemohou. Až v roce 1945 přitáhly šílené ruské hordy a zločinné české etnikum jim ještě pomáhalo. Osmý či devátý květen by měl být dnem smutku.

Samozřejmě, tytéž skutečnosti by se daly popsat i jinými slovy. Ta první představa třeba tak, že „budeme pod vlivem rusáků, kteří nemají splachovací záchody“, a ta druhá tak, že „budeme součástí nejvyspělejší a nejsvobodnější civilizace“. Jiná slova ale v tomto případě neznamenají jinou realitu.

Když se vracíme k událostem roku 1945, nejde primárně o to, co je historicky přesnější. Jde o to, jakou budoucnost takový výklad podepírá.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.