Druhý pohled z 9.8.: Znovu ke ztrátě technologického optimismu
Kolem ztráty technologického optimismu se rozbíhá zajímavá diskuze. Velmi to vítám, protože je to aspekt, který pokládám za mnohem významnější než třeba změny v sexuálním chování, které přitahují hodně pozornosti, ale dopad na reálný vývoj společnosti je malý (pokud vůbec nějaký). Cituji z dopisu čtenáře Petra Habaly:
„Zajímavější mi přijde vyjádřit se k hypotéze, že úpadek optimismu je spojen se zneužíváním techniky proti zájmům lidí. Netvrdím, že to nehrálo roli, ale podle indicií, které vidím, je to v nejlepším případě role okrajová, zatímco vidím významnější hybatele. Nejmarkantnějším příkladem zneužití nové techniky proti lidem byla první světová válka. Kulomety, letadla i ponorky sice existovaly dříve, ale právě až ta válka jim dovolila plně vykvést a byly v očích veřejnosti spojeny s masakry a nefér vedením války. Přesto to nadšení západního kulturního okruhu (atlantské civilizace) nějak významně neutlumilo…“
A Petr Habala navrhuje jiné příčiny:
- Heroické dobývání vesmíru či mořských hlubin bylo zastaveno tím, že západní vlády omezily financování (navíc na dosažení každého dalšího cíle bylo třeba násobně více peněz než na ty předchozí).
- Posun pozornosti od ovládnutí vnějšího světa do lidského nitra.
- Technologie ovlivňující každodenní život domácností se vyčerpaly (pračku už má každý) nebo se ukázaly nerealistické (vlastní letadlo do každé rodiny)
- Nové ideologie, které tvrdí, že ovládnutí přírody je špatné.
Můj předběžný názor je, že každá z těch příčin skutečně hrála roli, a že ten výčet není úplný. Správný logický postup v takové situaci je najít co nejvíc příčin a začít mapovat vztahy mezi nimi. Přesun pozornosti do lidského nitra mohl například přispět k tomu, že vlády omezily financování výzkumu vesmíru. A takových vztahů bude spousta.
Že by námět na příští knihu? Ale nejsem si jistý, že by to chtěl někdo číst.
