Druhý pohled z 26.8.: Proč chybí osobnosti

Když teskníme nad nedostatkem výrazných osobností, je dobré připomenout sociálně-psychologickou poučku o sociálních rolích. Svou roli může každý hrát jen tehdy, když má odpovídající partnery. Šéfem můžete být jen tehdy, pokud je někdo jiný podřízeným. Zlodějem můžete být jen tehdy, pokud je někdo jiný okrádaným. Prodavačem můžete být jen tehdy, pokud je někdo jiný kupujícím. Králem můžete být jen tehdy, pokud je někdo jiný poddaným.

Výraznou osobností můžete být jen tehdy, když existuje někdo hrající roli partnera výrazné osobnosti (což může být obdivovatel, ale může to mít i úplně jiné verze). Možná ho k tomu přinutíte svou fyzickou silou, svým šarmem, svým přesvědčivým vystupováním nebo jakkoliv jinak. Ale bez něj to nejde.

Osobnosti tedy mohou vyrůstat pouze v prostředí, kde:

• Lidé jsou povzbuzováni k osobnímu růstu a jsou za něj oceňováni.
• Existují lidé ochotní a schopní hrát doplňující role. Osobnosti potřebují své obdivovatele, ale také skeptické pozorovatele (ochotné nechat se přesvědčit), širší skupinu ochotnou akceptovat různé výstřednosti a slabosti (které k velkým osobnostem často patří), prostředí oceňující rozhodné jednání s určitými mírnými diktátorskými prvky, lidé oceňující schopnost postavit se i třeba proti vlastním přívržencům apod.

Až teprve, když v takovém prostředí osobnost vyroste, může se vydat do širšího světa, kde projde zkouškami a kde se ukáže, jestli je schopna podrobit si dosavadní nepřátele nebo aspoň získat jejich respekt.

Klíčová otázka: Existuje prostředí, kde mohou takové osobnosti vyrůstat? Pokud ano, kde?