Druhý pohled z 16.10.: Boj o Kirka

V Americe se rozhořel boj o odkaz Charlieho Kirka. Teď nemám na mysli spor s liberály, kteří mu plivali na hrob (a v krajních případech dokonce žertovali o prospěšnosti vraždy dětí, které po něm zůstaly). Ale spor probíhá i mezi různými skupinami trumpovského hnutí. Jak zůstane Kirk v paměti? Jaké myšlenky mu budou připisovány?

Jeden z těch sporů je o vztah k Židům. Už z toho je vidět, jak strašně moc se naše civilizace posouvá. Před generací by bylo nemyslitelné, že se o takové věci hádají normální lidé. Dnes je to v zásadě běžné.

Otevřel to Tucker Carlson, který začal Kirka přirovnávat k Ježíši Kristu s tím, že oba spojovalo to, že se stali obětí vysokých židovských kruhů (což u Carlsona splývá s Izraelem). U Carlsona to příliš nepřekvapuje – pravidelně mísí kvalitní informace s historkami o Marťanech a neuvěřitelně hloupými konspiračkami.

Sám Kirk zastával přibližně ty názory, které najdete v těchto poznámkách a které jsou typické pro bannonovské křídlo Trumpova hnutí. K nim patří to, že:

• Je respektováno právo Izraele bojovat tak, jak to vyžaduje jeho bezpečnost. K tomu zahrnuje i určitý obdiv nad heroickým výkonem šesti milionů izraelských Židů schopných udržet se proti stovkám milionů muslimů.
• Aktivity židovských elit v bankách a neziskovkách jsou vnímány jako něco, co západnímu světu hodně škodí.
• Vyprávění o tajných židovských spiknutích jsou pokládána za slaboduchá až komická.

Je fascinující sledovat od samého začátku, jak je vytvářen historický obraz osobnosti, jaké spory v tom hrají roli a jak málo to souvisí s tím, jaký ten člověk opravdu byl a co opravdu chtěl. Rozhodují zájmy a síla vlivu různých soupeřících skupin, které se snaží prosadit svou agendu a památka mučedníka je pouze prostředkem k dosažení politického cíle. Kdo ví, možná, že jednou bude Kirk pokládán za bojovníka proti „kabalistům“.